Německé firmy potřebují zaměstnávat migranty, trh práce jinak chudne

Výkon německé ekonomiky je tak výrazný, že v Evropské unii dosahuje nejlepší úrovně nezaměstnanosti. Přináší to ale úskalí pro další rozvoj podniků, které nemají kde brát zaměstnance. Azylanti z řad migrantů pro ně představují nevyhnutelný zdroj pracovní síly. Zaměstnávání nově příchozích uprchlíků ale ztěžují zákony i jazyk.

Německý týdeník Der Spiegel píše, že na jedné straně sice příchod velkého množství migrantů představuje výzvu pro společnost například z hlediska sociálního systému, na straně druhé však znamenají uprchlíci pro německou ekonomiku příležitost. Zaměstnaný migrant navíc nezpůsobuje takovou zátěž pro finanční rozpočet země. Ovšem cesta k práci není zase tak snadná. Jak upozorňuje Wall Street Journal, vlády omezují možnost zaměstnávat lidi bez občanství, aby zajistily, že cizinci nebudou přebírat práci jejich občanům.

Podniky v Německu se v mnohých případech marně pokoušejí sehnat zaměstnance, a to s přihlédnutím k faktu, že se německé hospodářství může pyšnit velmi nízkou nezaměstnaností v Evropské unii. V červnu vykázalo nejlepší výsledek z celé Unie s hodnotou 4,7 procenta nezaměstnaných. Se zmenšující se německou populací nejsou německé podniky schopné obsadit řadu pracovních míst, přičemž specializovaní pracovníci jsou obtížně vyhledávaným artiklem.

Nahrávám video

Německo se mohlo spoléhat na evropské imigranty, po krizi už tolik ne

Pokud je nelze najít doma, musí se poohlížet po lidech, kteří přijdou z ciziny. Během pěti let počet neobsazených pracovních pozic vzrostl o polovinu na necelých šest set tisíc. V posledních čtyřech letech vznikl zhruba milion pracovních míst v oblasti pečovatelské péče, restauračních služeb a zemědělství, která byla vhodná pro cizince bez vzdělání.

Podle Spiegelu se trend nezbytnosti migrační síly nebude v budoucnu měnit. Nezáleží přitom na tom, jestli pracovní síla přichází z jiných evropských států nebo v rámci azylového řízení, jako mnoho ze současných syrských uprchlíků. Poslední roky se mohla země spolehnout na evropské zájemce o práci, s tím, jak se rozšiřovala EU směrem k východu a jak silně byly jižní státy poznamenány ekonomickou krizí. Tato situace ale podle Spiegelu nebude trvat věčně.

V současnosti disponuje země 46 miliony práceschopných obyvatel. Bez příchodu migrantů by do třiceti let toto číslo pokleslo pod třicet milionů. Výrazně by tomu nepomohlo ani posunutí věku odchodu do důchodu na sedmdesát let.

Uprchlíci. Ilustrační foto
Zdroj: Marko Djurica/Reuters

Složité zákony ztěžují bezprostřední uplatnění azylantů

I když je možné Německo považovat už dlouho za zemi stojící na migraci, tak podle Spiegelu postrádá moderní imigrační zákon. V současné podobě je dost komplikovaný tím, že disponuje celou škálou různých povolení k pobytu, která skýtají odlišná omezení. A aby člověk mohl pracovat, musí získat povolení k pobytu a pracovní víza. Vláda přitom v posledních měsících mění různě legislativu, aby usnadnila cestu azylantům na pracovním trhu.

Podle Wall Street Journal německá vláda připravuje změnu, která by umožnila získat migrantům práci už tři měsíce po zažádání o azyl. Teď je jim znemožněno pracovat přes pracovní agentury celé čtyři roky. Úřady brání obsadit čerstvým přistěhovalcem místo, pokud by se pro pozici objevil i žadatel z Evropské unie nebo ze sousedních zemí.

V nejlepším případě mohou být tito lidé základem nového německého hospodářského zázraku.
Dieter Zetsche
generální ředitel automobilky Daimler

Hledání vhodných adeptů na řemeslné práce mezi migranty už nicméně probíhá. Německá vláda rovněž vydala seznam profesí, které zemi chybí a které bude mezi imgranty hledat. Jsou mezi nimi třeba zedníci nebo rehabilitační sestry. Na odborná učiliště posílá své lidi obchodní a průmyslová komora z Horního Bavorska, kde leží i jedna z prvních zastávek uprchlíků v Německu - Mnichov. Že místní podniky potřebují lidi do zácviku a do pracovních pozic, ukázal i průzkum mezi nimi. Ze sedmi tisíc jich přes tisíc nabízí stáž, která představuje nejsnazší formu, jak člověka do podnikové struktury dostat.

Ochotu nabídnout místa uprchlíkům projevila podle Wall Street Journal i softwarová firma SAP nebo průmyslový podnik ThyssenKrupp. První z nich plánuje nabídnout třeba sto stáží v příštích dvanácti měsících, druhý by chtěl v horizontu dvou let přijít s 230 stážemi.

Další překážka: německý jazyk

Umožnit práci co nejdřív se přitom zdá zásadní. Firmy v Německu vyzývají politiky, aby lépe využili potenciál, který se skrývá v uprchlících, kteří žijí v Německu. Prezident svazu sdružující německé zaměstnavatele říká, že pravidla by měla být změněna tak, aby byl umožněn rychlejší přístup na trh práce žadatelům o azyl, kteří nejsou ohroženi deportací. Největší překážkou pak pro samotné uprchlíky zůstává znalost německého jazyka, jak potvrzuje zkušenost spolkové agentury pro práci.

Kurz němčiny v jednom z uprchlických přístřeší
Zdroj: Reuters/Stefanie Loos

Podobná dvousečnost se týká webového rozhraní, které připravili dva studenti z Berlína, aby se nemuseli uprchlíci při hledání práce obracet jen na klasické instituce. Na internetovou stránku upozornil server Deutsche Welle. Ostatně už hodně se mluvilo o tom, že mobilní telefon je pro uprchlíky důležitým pomocníkem na jejich migrační cestě. Využití internetu pro získání práce se tak přímo nabízí. Online trh práce nabízí přehled nejrůznějších profesí, po nichž je v podnicích poptávka. Ovšem opět v německém jazyce. Na druhou stranu se zájemce dozví, do jaké míry je znalost němčiny následně potřebná v zaměstnání.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.