Německé automobilky investují bilion korun do elektromobility, nabízet se má sto modelů

Německé automobilky chtějí v příštích dvou letech investovat 40 miliard eur (bilion korun) do elektromobility. Počet nabízených elektrických modelů plánují ve stejné době zvýšit z dnešních zhruba 30 na 100. Zahraničním novinářům v Berlíně to řekl šéf sdružení automobilového průmyslu VDA Bernhard Mattes, podle něhož německé automobilky usilují o znovuzískání důvěry, o niž přišly kvůli dieselovému skandálu.

„Ano, samozřejmě se kvůli manipulacím aut, potažmo softwaru aut, ztratila část důvěryhodnosti, to je jasné,“ připouští šéf sdružení automobilového průmyslu VDA Bernhard Mattes v narážce na skandál, který zasáhl především automobilku Volkswagen. „Tuto důvěru si musíme u všech zúčastněných, i u politiky, získat zpět,“ míní.

Jednou z cest je podle Mattese to, že německé automobilky dodrží, co slíbily, tedy například aktualizují software u celkem 5,3 milionu aut, tak aby se snížily jejich emise škodlivého oxidu dusičitého (NO2). Další cestou je podle něj právě rozvoj elektromobility, na který se nyní němečtí výrobci chtějí soustředit.

Až 30 % elektromobilů v roce 2030 na německém trhu

Miliardové investice příštích let by se podle Mattese měly promítnout mimo jiné do toho, že v roce 2030 budou elektromobily tvořit kolem 30 procent nových aut na německém trhu, namísto současných méně než dvou procent. Výrazně má narůst také podíl hybridních modelů.

Dobíjení elektromobilu. Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Takovému vývoji je podle šéfa VDA nutné zásadně přizpůsobit infrastrukturu. „Dnes je 76 procent všech evropských nabíjecích stanic ve čtyřech zemích,“ uvedl Mattes s odkazem na Německo, Francii, Nizozemsko a Británii. To se podle něj musí změnit. I ve spolkové republice se ale jejich počet musí dramaticky zvýšit, aby bylo možné obsloužit takové množství aut s elektrickým pohonem.

Pokud má tyto vozy pohánět čistá elektřina, bylo by také nutné zvýšit počet větrných elektráren v Německu z dnešních zhruba 30 tisíc na 84 tisíc, nebo podobným způsobem posílit jiný zdroj čisté energie. Pro spolehlivou funkčnost autonomních vozů, na jejichž vývoj se německé automobilky chtějí také soustředit, je zase potřeba výrazně lepší plošné pokrytí vysokorychlostním internetem, než jaké je v Německu dostupné teď.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...