Němci rozšíří mýtné pro nákladní auta na všechny silnice 1. třídy

Mýtné pro nákladní auta nad 7,5 tuny se v Německu od poloviny roku 2018 rozšíří na všechny silnice první třídy (Bundesstrasse). Na příslušném návrhu zákona se shodla spolková vláda kancléřky Angely Merkelové. Dosud musely nákladní vozy mýtné platit pouze na dálnicích a jim podobných silnicích první třídy. Návrh zákona ještě musí schválil parlament, v němž má však velká koalice pohodlnou většinu. Podporu mu navíc vyjádřila už i část opozice.

Německý kabinet chce novým opatřením dosáhnout lepšího rozložení dopravních proudů na silniční síti. Dosud mnoho řidičů zpoplatněná místa objíždělo, aby ušetřili. Některé silnice tak byly nadměrně zatížené.

Zároveň chce vláda ale novým opatřením získat i vyšší příjmy do státní pokladny. Ty by se mohly vyšplhat až na dvě miliardy eur (54 miliard korun) ročně. „Příjmy z mýtného potečou přímo a trvale do oprav a rozvoje (silniční sítě),“ uvedl ministr dopravy Alexander Dobrindt.

Tuzemští silniční dopravci podle sdružení Česmad Bohemia promítnou zvýšení nákladů spojené s rozšířením placených úseků do cen pro své zákazníky. „Dopravci nemají žádné rezervy, a proto musejí náklady přenést do cen přeprav. Věříme, že si německá strana dobře propočítala dopady tohoto opatření na zatížení zbývajících nezpoplatněných komunikací,“ řekl mluvčí Martin Felix.

Podle předlohy by měli řidiči nákladních vozů povinnost platit mýtné na všech 42 300 kilometrech silnic první třídy od 1. července 2018. Dosud platí nákladní vozy nad 7,5 tuny za použití asi 13 tisíc kilometrů dálnic a 2300 kilometrů silnic první třídy, které mají dva jízdní pruhy v obou směrech. Příjmy z mýtného činí zatím ročně v průměru 4,5 miliardy eur (121,6 miliardy korun).

obrázek
Zdroj: ČT24

Platit musejí nákladní vozy o hmotnosti 7,5 až 12 tun od loňského října. Do té doby se opatření vztahovalo pouze na nákladní auta od 12 tun. Na podzim letošního roku chtějí německé úřady začít zjišťovat, zda by se mýtné mělo rozšířit i na vozy od 3,5 tuny a dálkové autobusy.

Mýtné pro osobní auta je zatím odloženo na neurčito

Německé ministerstvo dopravy chtělo zavést i dálniční mýtné pro osobní auta. Původně ho měli řidiči začít platit už letos, po sporu s Evropskou komisí však Německo odložilo zavedení poplatků pro osobní auta na neurčito. Komise kritizovala, že by se německým řidičům snížila daň z vlastnictví motorového vozidla o výši ročního dálničního poplatku, takže by mýtné dopadlo pouze na cizince.

Německo je poslední velkou evropskou zemí, která dosud nezpoplatnila své dálnice pro osobní auta. Mýtné v navržené podobě však odmítali němečtí sousedé včetně Rakouska, Nizozemska nebo České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
09:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 6 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 15 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 15 hhodinami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.