Na změně prodejce energie většina lidí prodělá

Praha - Dodavatele elektřiny každoročně mění čím dál více lidí, ale více než polovina na tom prodělá. Průměrná roční ztráta spotřebitelů po přechodu k novým prodejcům dosahuje 110 korun a podstatné zlepšení lidé nezaznamenali ani v oblasti služeb. Hlavním motivem přechodu k jinému dodavateli bývá úspora nákladů, lidé si ale často nevšimnou různých doplňkových plateb, které jejich výdaje za elektřinu zvýší.

Průměrná roční ztráta spotřebitelů po přechodu k novým prodejcům dosahuje 110 korun, u některých dodavatelů to však je až 237 korun. Většina zákazníků podle průzkumu o ztrátě neví, protože jen třetina z nich čte vyúčtování a 35 procent sleduje jen údaj o přeplatku či nedoplatku.

Letos do konce května změnilo dodavatele elektřiny 232 tisíc spotřebitelů. Za celý loňský rok nastalo téměř 450 tisíc změn, většinou jde o domácnosti. Na změně dodavatele podle výzkumu agentury IBRS loni prodělalo 79 procent zákazníků, letos je to 61 procent. Přitom hlavním důvodem pro změnu dodavatele bývá snaha ušetřit. „Zajímavé bylo zjištění, že 51 procent z dotazovaných si myslí, že ušetřili. Ve skutečnosti i více než polovina z těchto zákazníků prodělala, a to v průměru 281 Kč,“ uvedl Tomáš Horejsek z agentury IBRS. Výdaje, které odběr elektřiny zdražují, jsou většinou různé platby, se kterými se spotřebitelé řádně neseznámili při uzavírání smlouvy.  

Elektrické vedení
Zdroj: Martin Pinkas/isifa/Euro

Velkou slabinou českých zákazníků v oblasti elektřiny, a pravděpodobně i dalších komodit, je nezájem o vyúčtování. Ačkoliv se při každodenním nakupování rozhodují na základě ceny, po obdržení faktury pouze 30 procent z nich čte celou fakturu. Na 62 procent lidí nekontroluje vůbec nebo jen zřídka údaje na faktuře. „I když byla nejsilnějším argumentem ke změně dodavatele elektřiny cena, zákazníci si zpětně neověří, kolik by zaplatili u původního či jiného dodavatele,“ řekl Horejsek.

Ani v oblasti služeb klienti po změně často nepociťují zlepšení, naopak - původního dodavatele elektřiny hodnotí jako o něco lepšího. „Pro celou řadu zákazníků mohou být zjištění z výzkumu důvodem k přemýšlení o opětovné změně dodavatele elektřiny. Očekávali úsporu 964 korun, ale prodělali 110 korun. Jsou více než tisíc korun v mínusu a ani poskytované služby nejsou motivátorem zůstat,“ shrnul výsledky Horejsek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 18 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 20 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
23. 8. 2026

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.