Praha – Češi si ukládají na penzijní připojištění stále méně peněz. Průměrný měsíční příspěvek účastníka klesl v prvním pololetí na 428 Kč, zatímco loni činil 440 a předloni 444 korun. Současná ukládaná částka tak představuje jen 1,8 procenta z průměrné měsíční mzdy, což podle odborníků nestačí pro vytvoření dostatečné finanční rezervy na stáří.
„Obecně platí, že by si lidé měli spořit pět až deset procent mzdy, a to po celou dobu produktivního věku. Díky tomu zabrání propadu životní úrovně po odchodu do penze. Česká republika však patří k zemím, kde si lidé spoří na důchod nejnižší částku,“ upozornil produktový manažer poradenské společnosti Rentia Kamil Durčák.
Ředitelka Asociace penzijních fondů Eva Vítková:
„Výše účastnických příspěvků je nízká. Úložky se pohybují na nízké úrovni vůči průměrné hrubé mzdě, a proto takto nízké spoření nemůže nabídnout výrazné vyrovnání poklesu příjmu při odchodu do důchodu.“
Změnu má přinést zákon o doplňkovém spoření
Připravovaný zákon o doplňkovém penzijním spoření má motivovat k intenzivnějšímu spoření na penzi. Jeho návrh počítá například se zvýšením minimální úložky pro získání státního příspěvku ze 100 Kč na 300 Kč. „Účastníci penzijního připojištění obvykle optimalizují výši měsíčního příspěvku podle schématu přiznávaného státního příspěvku. Nový koncept doplňkového penzijního spoření se státním příspěvkem zajistí vyšší atraktivitu dlouhodobého spoření a pozitivně ovlivní i průměrnou úložku,“ míní předseda představenstva Allianz penzijního fondu Petr Poncar.
V rámci plánovaných změn by se měla zvýšit maximální výše státního příspěvku ze současných 150 Kč na 230 Kč. Účastníci penzijního připojištění by tak mohli získat od státu až 2 760 Kč ročně. Pro dosažení na maximální státní podporu bude nutná měsíční úložka 1 000 Kč. Návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření i nadále obsahuje daňová zvýhodnění. Daňová podpora se však bude vztahovat na měsíční vklady účastníka v rozmezí 1 000 až 1 500 Kč, proti současným 500 až 1 000 Kč.
Cílem plánovaných změn je posílit roli penzijního připojištění v systému tvorby celkových úspor pro období stáří. Po reformě doplňkového penzijního spoření by penzijní připojištění mělo tvořit základní kámen dobrovolného třetího pilíře, uvedla Veronika Lukášová z ministerstva financí.
Malá statistika:
Na penzi si na konci června 2011 spořilo 4,57 milionu lidí, o 24 000 méně než na konci roku 2010. Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění převyšuje 70 procent ekonomicky aktivních lidí v ČR, a to bez započtení penzijně připojištěných nad 60 let, kteří tvoří asi pětinu z celkového počtu spořících. Prostřednictvím penzijních fondů se mohou občané připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Na trhu pokračuje koncentrace, z původních 44 fondů jich zbylo deset.
