Na dostavbě Temelína se budou podílet domácí firmy

Temelín - Do druhého července musí zájemci o dostavbu Temelína odevzdat své projekty. Výběrové řízení na dostavbu Temelína by se mělo rozhodnout do roku 2013, stavba pak začne nejspíše do roku 2018. Druhý a třetí blok jaderné elektrárny by měl stát nejpozději v roce 2025. Firmy teď podepisují memoranda o spolupráci. Českých firem, které by se mohly na projektu podílet, je po dnešku už dvacet pět.

Jeden ze zájemců, Konsorcium MIR 1200 tvořené českou společností Škoda spolu s ruským Atomstrojexportem a Gidropressem, dnes rozšířil seznam českých firem, které budou na projektu spolupracovat. Co můžeme vyrobit Česku, vyrobíme v Česku, prohlašuje Konsorcium MIR 1200. Českému průmyslu chtějí dát až sedmdesátiprocentní podíl na zakázce, jejíž velikost se odhaduje až na 300 miliard korun. Vzniknout by tak mohlo deset tisíc pracovních míst.

Nově se k 23 společnostem, které už memorandum o spolupráci podepsaly, přidávají další dvě. I & C Energo, která by měla dodávat elektrické systémy pro jaderná zařízení, a PSG – International, která by stavěla část turbínového ostrova. Pro obě společnosti jde o velmi významnou zakázku: „Je to v řádu skoro desítek miliard pro nás,“ prozradil generální ředitel  I & C Energo Jan Šafránek.

Nahrávám video

Řada českých firem je ale připravena pracovat s kýmkoliv, kdo tendr vyhraje. Také americký Westinghouse a francouzská Areva slibují v případě výhry tuzemským dodavatelům zakázky. Část dodávky bude ale z dovozu. „Jedná se o některé speciální výrobky, které se těm firmám nevyplatí vyrábět, pokud to nejsou velké série,“ vysvětlil Leoš Tomíček z Rusatom Overseas.

Česko–francouzská smlouva o jaderném výzkumu

Po Spojených státech a Rusku se šance na dostavění Jaderné elektrárny Temelín snaží posílit i Francie. Dnes podepsala s Českou republikou smlouvu o spolupráci na jaderném výzkumu. „Naše země se rozhodly pro jadernou energii. A věříme, že jde nejen o společnou dohodu mezi námi. V sázce je budoucnost jaderné energie v Evropě i v celém světě,“ uvedl francouzský velvyslanec Pierre Lévy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 55 mminutami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
před 4 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 13 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánovčera v 15:11‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.