Malé obce a města chtějí více peněz z daní

Praha - Starostové z celé země znovu volají po spravedlivějším rozdělování daní. Hlavně ti z malých obcí si stěžují, že dostávají mnohonásobně míň než velká města. O využití státních dotací by se prý mělo rozhodovat podle toho, kam peníze směřují. "My nejsme nesvéprávní a jestli nás považují za nesvéprávné, tak ať nás zruší a můžou si to rozhodovat z krajů nebo z těch ministerstev," myslí si třeba starostka Kostelce nad Černými lesy Olga Dekojová. V memorandu, které starostové schválili, požadují taky změnu v rozdělování erárních dotací.

Ne všechny obce ale s memorandem souhlasí, ty malé se totiž obávají, aby jejich úředníci nedělali chyby, za které by mohli být stíháni. „Samozřejmě oni by s penězi nakládali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale neznamená to, že budou nakládat v souladu s veškerou legislativou tak, aby se nedostali do potíží, třeba až trestněprávních,“ domnívá se místostarostka Obrnic Drahomíra Miklošová. A s memorandem nesouhlasí ani premiér Fischer, rozdělování veřejných prostředků je prý výsostná odpovědnost státu vůči občanům.

Starostové chtějí změnit i přerozdělování peněz v rámci rozpočtového určení daní. Současný systém, podle kterého dostávají malé obce mnohonásobně míň peněz než města nad 100 tisíc obyvatel, je podle nich diskriminační. Úřednický kabinet Jana Fischera ale zákon měnit nebude, přenechá to až politikům. Podle starostů by nový zákon jako jednu z priorit měla mít vláda, která vzejde z předčasných parlamentních voleb.

Nahrávám video
Reportáž Terezy Baldové
Zdroj: ČT24


Menší obce dostávají v přepočtu na obyvatele méně peněz

Kvůli přerozdělování daní protestuje asi tisícovka obcí a měst - návštěvníky při příjezdu vítá cedule Daňově diskriminovaná obec. Obcím se nelíbí, že při přerozdělování peněz dostávají ze státního rozpočtu na jednoho občana daleko méně peněz než velká města. Města jako Praha, Brno, Ostrava či Plzeň inkasují na člověka asi 33 tisíc korun ročně, v malých obcích je to pouze 7 tisíc korun.

V menších městech, kterých je v Česku 6 600, přitom žije 80 procent české populace. „Chceme tím dát najevo, že s takovým rozdělováním nesouhlasíme,“ řekla místostarostka Moravských Budějovic Jana Keisewetterová, jejíž město se k protestu také připojilo. „Kdyby se třeba u nás zvýšil rozpočet pouze o tři tisíce, tak by to dělalo 24 milionů pro naše město. To je nezanedbatelná částka,“ dodala Keisewetterová.

Protest proti zvýhodňování velkých měst
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 10 mminutami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026
Načítání...