Malé obce a města chtějí více peněz z daní

Praha - Starostové z celé země znovu volají po spravedlivějším rozdělování daní. Hlavně ti z malých obcí si stěžují, že dostávají mnohonásobně míň než velká města. O využití státních dotací by se prý mělo rozhodovat podle toho, kam peníze směřují. "My nejsme nesvéprávní a jestli nás považují za nesvéprávné, tak ať nás zruší a můžou si to rozhodovat z krajů nebo z těch ministerstev," myslí si třeba starostka Kostelce nad Černými lesy Olga Dekojová. V memorandu, které starostové schválili, požadují taky změnu v rozdělování erárních dotací.

Ne všechny obce ale s memorandem souhlasí, ty malé se totiž obávají, aby jejich úředníci nedělali chyby, za které by mohli být stíháni. „Samozřejmě oni by s penězi nakládali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale neznamená to, že budou nakládat v souladu s veškerou legislativou tak, aby se nedostali do potíží, třeba až trestněprávních,“ domnívá se místostarostka Obrnic Drahomíra Miklošová. A s memorandem nesouhlasí ani premiér Fischer, rozdělování veřejných prostředků je prý výsostná odpovědnost státu vůči občanům.

Starostové chtějí změnit i přerozdělování peněz v rámci rozpočtového určení daní. Současný systém, podle kterého dostávají malé obce mnohonásobně míň peněz než města nad 100 tisíc obyvatel, je podle nich diskriminační. Úřednický kabinet Jana Fischera ale zákon měnit nebude, přenechá to až politikům. Podle starostů by nový zákon jako jednu z priorit měla mít vláda, která vzejde z předčasných parlamentních voleb.

2 minuty
Reportáž Terezy Baldové
Zdroj: ČT24


Menší obce dostávají v přepočtu na obyvatele méně peněz

Kvůli přerozdělování daní protestuje asi tisícovka obcí a měst - návštěvníky při příjezdu vítá cedule Daňově diskriminovaná obec. Obcím se nelíbí, že při přerozdělování peněz dostávají ze státního rozpočtu na jednoho občana daleko méně peněz než velká města. Města jako Praha, Brno, Ostrava či Plzeň inkasují na člověka asi 33 tisíc korun ročně, v malých obcích je to pouze 7 tisíc korun.

V menších městech, kterých je v Česku 6 600, přitom žije 80 procent české populace. „Chceme tím dát najevo, že s takovým rozdělováním nesouhlasíme,“ řekla místostarostka Moravských Budějovic Jana Keisewetterová, jejíž město se k protestu také připojilo. „Kdyby se třeba u nás zvýšil rozpočet pouze o tři tisíce, tak by to dělalo 24 milionů pro naše město. To je nezanedbatelná částka,“ dodala Keisewetterová.

Protest proti zvýhodňování velkých měst
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 16 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...