Maláčová chce zvednout životní a existenční minimum. Růst může přijít poprvé po sedmi letech

1 minuta
Události ČT: Ministerstvo práce navrhne pro příští rok zvýšení životního a existenčního minima
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhne pro příští rok zvýšení životního a existenčního minima, řekla České televizi ministryně Jana Maláčová (ČSSD). První uvedené minimum chce zvýšit o 390 korun, druhé pak o 250 korun.

V současnosti činí životní minimum 3410 korun a existenční minimum dosahuje 2200 korun. Naposledy je stát zvyšoval v lednu 2012. Pokud by Maláčová s návrhem uspěla, od příštího roku by životní minimum mohlo být 3800 korun a existenční potom 2450 korun.

Od obou stanovených částek se odvíjejí sociální dávky, například dávky pomoci v hmotné nouzi, ale i přídavky na děti nebo příspěvky na bydlení.

Dávky v hmotné nouzi
Zdroj: ČT24

Na odpor ale ministerstvo práce narazí ve vládní koalici. Hnutí ANO totiž se zvýšením nesouhlasí. „Nepotřebujeme tyto dávky zvyšovat. Nemáme zájem v době, kdy máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, dále nezaměstnanost podporovat,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Maláčová ale míní, že dvě třetiny příjemců těchto dávek jsou lidé, kteří opravdu pracovat nemohou. „Jsou to senioři, zdravotně postižení, matky samoživitelky a podobně. Takže si myslím, že by si to navýšení velmi zasloužili,“ přiblížila. Kabinet bude o návrhu rozhodovat na podzim. Navrhovaný růst obou minim by podle odhadů ministerstva práce přišel státní rozpočet na téměř půl miliardy ročně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením ČSSD se s hnutím ANO také neshodne v otázce růstu minimální mzdy. Maláčová předložila návrh, který by příští rok navýšil minimální mzdy o 1500 korun na 13 700 korun.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se ale mělo nanejvýš přidávat o tisíc korun. S tím by se spokojila i Asociace samostatných odborů, avšak Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje stejný růst jako ministerstvo práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 1 hhodinou

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 15 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...