Maláčová chce zvednout životní a existenční minimum. Růst může přijít poprvé po sedmi letech

1 minuta
Události ČT: Ministerstvo práce navrhne pro příští rok zvýšení životního a existenčního minima
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhne pro příští rok zvýšení životního a existenčního minima, řekla České televizi ministryně Jana Maláčová (ČSSD). První uvedené minimum chce zvýšit o 390 korun, druhé pak o 250 korun.

V současnosti činí životní minimum 3410 korun a existenční minimum dosahuje 2200 korun. Naposledy je stát zvyšoval v lednu 2012. Pokud by Maláčová s návrhem uspěla, od příštího roku by životní minimum mohlo být 3800 korun a existenční potom 2450 korun.

Od obou stanovených částek se odvíjejí sociální dávky, například dávky pomoci v hmotné nouzi, ale i přídavky na děti nebo příspěvky na bydlení.

Dávky v hmotné nouzi
Zdroj: ČT24

Na odpor ale ministerstvo práce narazí ve vládní koalici. Hnutí ANO totiž se zvýšením nesouhlasí. „Nepotřebujeme tyto dávky zvyšovat. Nemáme zájem v době, kdy máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, dále nezaměstnanost podporovat,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Maláčová ale míní, že dvě třetiny příjemců těchto dávek jsou lidé, kteří opravdu pracovat nemohou. „Jsou to senioři, zdravotně postižení, matky samoživitelky a podobně. Takže si myslím, že by si to navýšení velmi zasloužili,“ přiblížila. Kabinet bude o návrhu rozhodovat na podzim. Navrhovaný růst obou minim by podle odhadů ministerstva práce přišel státní rozpočet na téměř půl miliardy ročně.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením ČSSD se s hnutím ANO také neshodne v otázce růstu minimální mzdy. Maláčová předložila návrh, který by příští rok navýšil minimální mzdy o 1500 korun na 13 700 korun.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se ale mělo nanejvýš přidávat o tisíc korun. S tím by se spokojila i Asociace samostatných odborů, avšak Českomoravská konfederace odborových svazů požaduje stejný růst jako ministerstvo práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...