Spor dvou ministryň o zvýšení životního a existenčního minima bude muset v listopadu vyřešit vláda. Jana Maláčová (ČSSD) navrhla za resort práce a sociálních věcí, aby obě tyto základní dávky od ledna příštího roku stouply. Strážkyně státních financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) s tím však nesouhlasí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje hlavně tím, že obě dávky zvyšoval stát naposledy v lednu 2012. Maláčová dodala, že dvě třetiny lidí, kteří jsou na těchto částkách závislí, nemohou pracovat. Patří tam podle ní senioři, děti, matky samoživitelky a zdravotně postižení.
Maláčová řekla, že lidé, kteří pracovat nemohou, si od státu podporu za několik let, kdy se částky nezvyšovaly, zaslouží. „Protože za ty částky si mohou dovolit čím dál tím méně,“ konstatovala. Na lidi, kteří pracovat mohou, mají podle ní mířit jiná opatření, na kterých se pracuje. „Nerada bych šířila věci, které nemáme dotáhnuté, bude to věc koaličních jednání,“ řekla agentuře ČTK.
Návrh tedy počítá se zvýšením životního minima o 390 korun na 3800 měsíčně. U existenčního minima předpokládá růst o 250 korun na 2450 korun. Ve středu by o něm měla jednat koaliční rada.
- Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
- Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
- Konkrétní výši dávek a způsob výpočtu udává stránka ministerstva práce a sociálních věcí. Ta zároveň zmiňuje další souvislosti životního minima.
- Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Schillerová je proti zvýšení kvůli možnému nepříznivému dopadu na pracovní trh, který trpí nedostatkem lidí. Růst životního a existenčního minima by totiž zároveň znamenal růst částky, z níž se vypočítávají dávky v hmotné nouzi. To by zvýšilo podporu v nezaměstnanosti, což Česko za současného stavu podle Schillerové nepotřebuje.
„Já nejsem v současné době pro to, aby se zvyšovalo životní minimum. Máme 300 tisíc neobsazených míst, naopak potřebujeme motivovat lidi, aby pracovali,“ uvedla. Podle ní existuje řada jiných sociálních dávek, jak pomoci.
Jak to vidí další strany
Velmi podobný názor jako hnutí ANO mají i pravicové strany. „Není normální, aby v době ekonomického růstu a nízké nezaměstnanosti nám nějak dramaticky rostly sociální výdaje. Zvýšení životního minima by toto přineslo,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.
Naopak sociální demokraty podporují komunisté a také Piráti.
„Na existenčním nebo životním minimu je řada lidí, kteří si nemůžou zvýšit příjem prací, proto je potřeba tuto částku navyšovat,“ řekla první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Obdobný názor má i zástupkyně komunistů. „Dlouhodobě říkáme, že valorizace dávek sociálních je prostě nutná. Je nutné pomáhat potřebným lidem,“ uvedla místopředsedkyně poslaneckého klubu KSČM Hana Aulická Jírovcová.
Případné zvýšení životního a existenčního minima by přilepšilo zhruba 85 tisícům lidí a přišlo by rozpočet skoro na půl miliardy. Od životního minima se odvíjí výplata řady sociálních dávek, například přídavky na děti či porodné.
Růst obou minim je čistě v pravomoci vlády. Ta by měla o výši obou dávek rozhodnout během listopadu.
