Kauza Huawei: Obavy o své podnikání v Číně vyjádřila firma Home Credit, součást skupiny PPF

Obavy o své podnikání v Číně v souvislosti se sporem o technologie čínských firem Huawei a ZTE vyjádřili na schůzce s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO) zástupci společnosti Home Credit, která patří do skupiny PPF. Podrobnosti ke svému pátečnímu vyjádření, podle kterého zachytil možné problémy kvůli sporu pouze jeden ministr, doplnil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO) v pořadu televize Prima Partie.

O tom, že odveta Číny může negativně zasáhnout aktivity investiční skupiny PPF a automobilky Škoda Auto, hovořil ve čtvrtek prezident Miloš Zeman.  Zeman řekl, že ředitelé NÚKIB Dušan Navrátil a Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka poškodili zájmy českých firem v Číně.

BIS ve výroční zprávě za rok 2017 Huawei nezmiňuje, v dokumentu týkajícím se roku 2013 psala o potenciálním nebezpečí pro ČR, které může představovat rostoucí podíl firem Huawei a ZTE na českém telekomunikačním trhu. Podle Babiše se na rozdíl od NÚKIB chová BIS trvale konzistentně.

Babiš v neděli zopakoval, že předvánoční varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před danými technologiemi vládu překvapilo, nebylo s úřadem předem konzultované a nebylo opřené o důkazy.

„Celé to varování bylo překvapení a my jsme byli postaveni do role, kdy neseme následky, musíme to respektovat,“ uvedl s tím, že je možné že Huawei podnikne právní kroky proti NÚKIB.

Premiér zmínil, že technologie Huawei používají od roku 2010 všichni čeští telekomunikační operátoři. Připomenul, že se v týdnu sešel se zástupci firmy Vodafone Group. Varování podle Babiše znejistilo nakládání s už používanými technologiemi, i když se týká hlavně chystaných sítí 5G. Huawei je předním dodavatelem síťových prvků pro 5G a proti konkurenci se vyznačuje agresivní cenovou politikou.

O situaci se chystá Babiš jednat se zástupci technologických firem na ekonomickém fóru v Davosu za necelé dva týdny. Uvedl také, že o bezpečnosti používání daných technologií bude Huawei přesvědčovat všechny státy EU na konferenci chystané v Bruselu.

NÚKIB varoval, že používání softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE představuje bezpečnostní hrozbu. Podle Babiše tak učinil jako jediný obdobný národní úřad. Ostatní varovaly obecně o rizicích čínských technologií bez konkrétního jmenování firem, uvedl.

K bezpečnosti technologií firmy Huawei se minulý týden v Devadesátce ČT24 vyjádřil prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti (ČIMIB) a odborník na kybernetickou bezpečnost a IT Aleš Špidla.  Zákon podle něj ukládá NÚKIB analyzovat hodnocení zahraničních i domácích zpravodajských služeb a na jejich základě vydat varování. „Takže úřad jen splnil svou povinnost,“ zdůraznil.

Důkazy o tom, že tyto technologie mají nějaká „zadní vrátka,“ o což hlavně v kauze jde, nikdo zatím neukázal, řekl Špidla. V poslední době prý našel v databázi zařízení, která úspěšně „prošla“ testy na bezpečnost, 30 klíčových zařízení Huawei.

On sám považuje tuto technologickou rovinu za nejméně důležitou v současném sporu. Druhá rovina je obchodní, kdy jsou Američané podle Špidly nervózní z toho, že jim v 5G technologiích, o které do budoucna asi nejvíce půjde, ujel vlak. Nejsou mezi prvním čtyřmi výrobci (Huawei, Ericsson, Samsung a Nokia). Třetí rovina je politická, kdy výrobci musí podle českého zákona umožnit zpravodajským službám přístup do zařízení, aby mohly provoz v nich kontrolovat.

Nahrávám video

Vedle České republiky už výhrady k působení telekomunikační firmy Huawei projevily úřady v Británii, Belgii či v Norsku a varování zaznělo také od Evropské komise. Evropské země však nejsou v přístupu k čínskému koncernu jednotné, navíc podle expertů je za současné situace jeho vybavení pro mobilní operátory nepostradatelné.

Síť 5G bude klíčová pro samořídící auta a internet věcí

O zákazu využití služeb čínské společnosti se mluví zejména v souvislosti s přechodem na mobilní síť páté generace (5G), která bude podle agentury AFP klíčová pro rozvoj samořídících aut a dalších inteligentních zařízení („internet věcí“). „Mám vážné, velmi hluboké obavy z toho, že by Huawei v Británii poskytovala síť 5G. Je to něco, čím bychom se museli velice pečlivě zabývat,“ řekl koncem prosince britský ministr obrany Williamson.

Podobná zpráva přišla tento týden z Norska, jehož vláda nyní zvažuje, zda umožní Huawei podílet se na budování norské sítě 5G. „Sdílíme obavy Spojených států a Británie, pokud jde o špionáž proti soukromým a vládním subjektům v Norsku,“ řekl ministr spravedlnosti Tor Mikkel Wara.

Nahrávám video

Zákaz působení čínského dodavatele zvažuje Belgické centrum pro kyberbezpečnost (CCB), přičemž se odvolává na „objektivní studie, které dokazují, že používání technologií od Huawei provázejí rizika“. V neposlední řadě je zde také varování od eurokomisaře pro digitální trh Andruse Ansipa kvůli údajné spolupráci čínských technologických podniků s tajnými službami.

Naopak Německo je při kritice na adresu Číňanů zdrženlivější. Telekomunikační skupina Deutsche Telekom se sice rozhodla přezkoumat svou strategii výběru dodavatelů vybavení pro telekomunikační sítě, vládní politici ale zatím nevidí důvod, proč vyřadit Huawei z výstavby sítě 5G.

Šéf Spolkového úřadu pro bezpečnost v informační technice (BSI) v prosinci uvedl, že nemá konkrétní důkazy o špionáži ze strany čínské firmy. Pro vyřazení některé firmy z tak významného projektu, jakým je výstavba sítě 5G, by přitom důkazy byly potřeba, míní. 

Německo již vícekrát žádalo Spojené státy, aby předložily důkazy o úskalích služeb Huawei. Americký prezident Donald Trump v srpnu podepsal zákon zakazující používání výrobků čínského dodavatele složkám vlády a podle AP uvažuje také o dekretu, který by v tom zabránil americkým firmám.

Podobná je situace třeba na Slovensku, kde zatím podle dostupných informací úřady nevydaly varování před plošným používáním produktů Huawei. Slovenský Národní bezpečnostní úřad, který má na starosti například ochranu utajovaných skutečností, v prosinci informoval, že sbírá a analyzuje údaje o této společnosti.

AFP napsala, že v očích odborníků je Huawei pro operátory nepostradatelný, neboť poskytuje lepší výkon než konkurence.

Nahrávám video

Huawei tvrzení o spolupráci s tajnými službami odmítá a ujišťuje, že kyberbezpečnost je pro ni nesmírně důležitá. Jeden z šéfů firmy Ken Hu v prosinci hovořil o „nepodložených spekulacích vycházejících z ideologických či geopolitických úvah“.

Na jeho stranu se nedávno postavil například výkonný ředitel francouzského operátora Orange Stéphane Richard. Oznámil sice, že Orange v důsledku výzev k obezřetnosti od domácích úřadů nebude technologie Huawei používat v citlivých částech své sítě. Zároveň však dodal, že tento krok nemá žádné technické zdůvodnění a že debata o Huawei je zpolitizovaná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 53 mminutami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 18 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 23 hhodinami

Evropský pohled