Polsko zadrželo kvůli špionáži jednoho z šéfů tamní pobočky Huawei

Polská civilní kontrarozvědka (ABW) kvůli podezření ze špionáže zadržela jednoho Poláka a jednoho Číňana. V případě čínského občana jde o jednoho z ředitelů polské pobočky čínského telekomunikačního koncernu Huawei, informuje na svých internetových stránkách Polská televize (TVP). Zadržený Polák je někdejší vysoce postavený důstojník ABW. Ke špionáži, za kterou jim v Polsku hrozí až deset let vězení, se ani jeden ze zadržených nepřiznal. Čína uvedla, že ji informace o zadržení jejího občana „velmi znepokojily“.

„Jeden Polák a jeden Číňan byli zadrženi kvůli podezření ze špionáže,“ řekl polské agentuře PAP Maciej Wąsik, zástupce šéfa polských tajných služeb. „V případě Číňana jde o obchodníka pracujícího v jednom velkém elektronickém koncernu,“ dodal.

„Tajná služba je podezřívá ze špionáže, konkrétně ze spolupráce s čínskými tajnými službami, za což jim hrozí až deset let vězení. Teď jsou oba ve vazbě, soud ji uvalil nejméně na tři měsíce,“ uvedla zpravodajka ČT v Polsku Dana Zlatohlávková. 

Kvůli zadržení Číňana, který podle TVP působil na pozici ředitele prodeje firmy Huawei, na polské ministerstvo zahraničí přišel zástupce čínského velvyslance. Žádal, aby zástupci ambasády mohli čínskému občanovi poskytnout pomoc.

Muž jménem Wej-ťing W. vystudoval na Pekingské univerzitě zahraničních studií, odkud prý pochází řada vysoce postavených činitelů čínské diplomacie i tajných služeb. Oficiálně byl jeho hlavním úkolem v Polsku prodej výrobků Huawei veřejnému sektoru. Tento absolvent polonistiky od roku 2006 pracoval na čínském generálním konzulátu v Gdaňsku. U Huawei nastoupil v roce 2011 a znovu odjel do Polska. Tam prý také vystupoval pod jménem Stanislaw.

Čínské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters vyzvalo Polsko, aby jejímu občanovi zajistilo zákonná práva a řešilo tento případ „spravedlivě“ a v souladu se zákonem.

6 minut
Zpravodajka ČT Zlatohlávková: V Polsku varování před Huawei dosud nezaznělo
Zdroj: ČT24

Huawei se k případu zatím nechce vyjadřovat

Příslušníci ABW prohledali kancelář Huawei. Firma podle agentury Reuters uvedla, že „situaci prošetřuje“ a že se k ní zatím nebude vyjadřovat. V prohlášení ujistila, že dodržuje zákony země, v níž působí, a že to samé vyžaduje od svých zaměstnanců.

V předchozích dnech si dokumenty, které mohou posloužit jako důkazy proti zadrženým, odnesli z jejich bytů, z Úřadu pro elektronickou komunikaci a z telekomunikační firmy Orange, kde dosud pracoval zadržený Polák Piotr D., odborník na kybernetickou bezpečnost. Firma Orange tuto informaci potvrdila, uvádí agentura Reuters.

Během svého působení v ABW měl Piotr D. údajně přístup do interního systému, který používají k předávání informací nejdůležitější lidé v Polsku. V kontrarozvědce pracoval do roku 2011. Odejít musel v souvislosti s korupční aférou kolem vládních tendrů na informační technologie. Nikdy však nebyl z ničeho obviněn. 

Český prezident varování před Huawei zpochybnil

Český úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před Vánocemi upozornil, že používání softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE představuje bezpečnostní hrozbu. Před čínskými špiony v ČR varovala nedávno ve své výroční zprávě za rok 2017 kontrarozvědná Bezpečnostní informační služba (BIS).

Prezident Miloš Zeman následně její závěry zpochybnil a tento čtvrtek v televizi Barrandov obvinil ředitele NÚKIB i ředitele BIS, že ohrozili pozici a ekonomické zájmy Česka v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 5 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...