Juncker napadl Německo, podporuje prý růst HDP na úkor obyvatel

Brusel - Ostrý útok šéfa ministrů financí eurozóny a lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera si vysloužilo Německo. Juncker v dnešním vydání deníku Luxemburger Wort obvinil německou vládu, že podporuje hospodářský růst na úkor vlastních obyvatel a nechová se férově k ostatním zemím unijního bloku.

Jean-Claude Juncker, šéf ministrů financí eurozóny

„Způsob, kterým Německo vylepšuje svou konkurenceschopnost, bych v naší zemi rozhodně zavádět nechtěl. Když srovnám mzdy v Lucembursku i Německu, tak němečtí zaměstnanci se mohli od začátku měnové unie, tedy od roku 1999, těšit z 12procentního růstu platů. Lucemburčané ale za stejnou dobu získali 41 procent. Pokud započítáme inflaci, tak příjem německých zaměstnanců klesl.“

Nejedná se přitom o první kritiku šéfa eurozóny na vrub Německa. Juncker již na jaře vyzval německou vládu, aby neprodleně zvýšila platy, a přestala tak využívat „sociálního dumpingu“. Podle něj za současnou situaci, kdy prý německé hospodářství roste i na úkor jeho sousedů, mohou především takzvané Hartzovy reformy z let 2002 až 2005. Ty připravila odborná komise pod vedením Petera Hartze a týkaly se především pracovního trhu. Podle Junckera ovšem vedly jen k tomu, že velká část obyvatelstva spadla do nízkopříjmové skupiny: „Miliony lidí v Německu vydělávají méně než 700 eur (zhruba 17 300 korun) měsíčně.“

V současnosti roste německá ekonomika téměř nejrychlejším tempem v celé Evropské unii. Ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla dokonce o 4,1 procenta, což je trnem v oku celé řadě evropských státníků. Mimo jiné i francouzské ministryni financí Christine Lagardeové. Jí se stejně jako Junckerovi nelíbí, že se Němci údajně obohacují na úkor jiných zemí. Podle statistik totiž němečtí vývozci získali během hospodářské krize dvě třetiny peněz v jiných zemích EU. To podle kritiků jen zvyšuje rozdíly mezi státy eurozóny, které mohou potopit evropskou jednotnou měnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 20 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 22 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
23. 8. 2026

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.