Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
Moderátor Musil se v úvodu tázal Doležala, z jakého důvodu byla novela projednána z poslaneckého návrhu, nikoli z vládního. Ve druhém případě se dá legislativa projednat v širší diskusi, s poznámkami či zapojením odborné veřejnosti. Doležal argumentoval tím, že tak činili kvůli nedostupnosti cenově přijatelného bydlení a špatné situaci v délce stavebního řízení.
Zmínil také „nepodařenou pirátskou digitalizaci stavebního řízení“. Standardní předložení zákona vládou a následné posuzování by dle Doležala „zdržovalo“ schválení zhruba o půl roku, tvrdí. Odkázal také na termín, do nějž musí samosprávy vkládat návrhy do Národního geoportálu a s tím navázané čerpání dotací z Národního plánu obnovy. Zákon se dle něj z velké části opírá o takzvaný nový stavební zákon.
„S tím rozhodně nemohu souhlasit,“ reagovala Kovářová. Nový stavební zákon platí dle ní teprve rok a půl, proto by předpokládala, že si vláda zpracuje analýzu jeho fungování. Zdůraznila také problematiku připomínkového řízení a oslovování zaujatých stran. „Skutečně se ukazuje, že jsou tam chyby a že způsob, jakým to chcete protlačit – jaké momenty se tam objevují – to rozhodně nevypadá, že by ke zrychlení mohlo dojít,“ dodala.
Moderátor Musil doplnil, že odborné organizace upozorňují a stěžují si na řadu bodů, které novela obsahuje. Dle něj se mění 42 právních předpisů. Doležal argumentoval, že odborná diskuse prý proběhla od prvního týdne po volbách, připustil však, že ne ve standardním režimu připomínkového řízení. Jednání se prý osobně účastnil.
Doležal uvedl, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena, relevantní z nich prý budou zapracovány ve druhém čtení. To dle Kovářové nestačí. Komplexní pozměňovací návrh, o němž Doležal hovořil, není podle ní způsob, jak dosáhnout kvalitního stavebního zákona.
Kritika „superúřadu“
Kovářová poznamenala, že u nové – aktuální podoby stavebního zákona – neviděla žádnou analýzu toho, v čem se „nelíbí“ jeho fungování. „Zkrátka a dobře chcete zavést superúřad, chybí také RIA (hodnocení dopadů regulace, pozn. red.), ta jaksi neexistuje,“ vytkla. V rámci RIA se vyčíslí náklady na zřízení stavebního úřadu, shrnul by se vliv zákona na stavební právo a podobně, doplnila Kovářová.
„Správnou cestu“, jak Kovářová tyto body nazvala, dle ní však koalice vynechala. „Údaje o tom, kolik bude stát zřízení nového stavebního úřadu, žádné nejsou. Znáte rizika, jakým způsobem budete přesouvat úředníky nového úřadu a dalších 205 pracovišť?“ tázala se Doležala Kovářová. Zmínila také riziko nedostatku pracovníků či to, zda zaměstnanci stavebních úřadů na samosprávách půjdou do onoho úřadu.
Kovářová také argumentovala analýzou, která se dle ní prováděla při zavedení nového stavebního zákona. Z ní údajně vyplynulo, že většina úředníků nemá velký zájem přejít do nového úřadu. Dále podotkla, že tito zaměstnanci budou muset zůstat v obcích, jinak by starostové o dané pracovníky přišli.
Doležal přiznal, že ví, že implementace zákona bude mít postupný náběh. Úřad rozvoje území či Nejvyšší stavební úřad, jak jej Doležal nazval, má vzniknout k 1. lednu roku 2028. Nyní dle Doležala probíhají výběrová řízení na osm koordinátorů v regionech soudržnosti NUTS, kteří mají dva roky mapovat potřeby daných městských a obecních úřadů současně s potřebami nového úřadu.
Mapovat mají také ochotu lidí přejít do nového úřadu, lokality, kde budou budoucí krajské a obecní pobočky zřízeny. Budou zjišťovat také přesný počet potřebných úřadů či jejich možné rozšíření.
