Jmenování Aleše Michla do čela České národní banky (ČNB) vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy. Podle analytiků značí Michlovo zvolení změnu ve směřování měnové politiky banky; mají za to, že už nebude tak ostře vystupovat proti inflaci. Politici vládních stran rovněž upozorňují na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, nebo možný střet zájmů.
Premiér Petr Fiala (ODS) zmínil, že by si v zájmu českých občanů přál, aby jmenování Michla neznamenalo změnu cíle banky v podobě cenové stability. Věří, že centrální banka podnikne všechny kroky k tomu, aby inflace v Česku začala postupně klesat.
Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) upozornila na bývalé působení Michla jako poradce expremiéra Andreje Babiše (ANO). Podle ní prý Michl nesmí mít za úkol zlevňování půjček Agrofertu, ale blaho země. Koncern Agrofert patří do Babišových svěřenských fondů. „Zásadní bude to, jaké další členy bankovní rady prezident do konce svého funkčního období ještě bude jmenovat, protože se rozhoduje ve sboru a pan Michl, ač guvernér, je jen jedním z nich,“ dodala.
Z pohledu Pirátů je Michl nešťastnou volbou. „Pochybnosti budí jeho blízký vztah s Andrejem Babišem, riziko střetu zájmů v souvislosti s vlastním podnikáním a velká míra nejistoty, kterou jeho nominace přináší,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Místopředseda občanských demokratů a europoslanec Alexandr Vondra označil výběr Michla za nejhorší krok prezidenta Miloše Zemana za poslední rok. „Úder vládě, nahrávka Babišovi a hlavně jmenování někoho, kdo uvažuje jen transakčně, často v rozporu s dlouholetou tradicí a také ústavní povinností ČNB držet stabilitu měny,“ napsal Vondra na sociální síti.
Naopak Babiš řekl, že Michl „patřil do toho rozumného křídla“ v bankovní radě, což dovozuje z Michlova hlasování o úrokových sazbách. „Dlouhodobě říkám, že ČNB dělá politiku, která škodí ekonomice, škodí lidem a škodí hypotékám. V podstatě platí, že čím víc zvyšuje centrální banka sazby, tím je vyšší inflace,“ míní.
Také předseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (za ANO) zmínil, že s Michlovým ekonomickým pohledem souhlasí. „Podle jeho dosavadních postojů lze očekávat, že ČNB už nebude zvyšovat úrokové sazby. To je dobře, dosavadní zvyšování bylo chybou,“ domnívá se. Poukázal rovněž na Michlovu odbornost i na „jasný a svižný“ způsob komunikace. „Doteď se mi nelíbilo, že ČNB většinou mlčí a své kroky nevysvětluje. Tohle by se teď mohlo změnit.“
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru za opoziční SPD Jan Hrnčíř připomněl, že Michl je zastáncem mírnějšího růstu základní úrokové sazby při boji s inflací. „Ovšem bankovní rada rozhoduje kolektivně. Bude tedy záležet na tom, jestli se obmění další její členové, kterým letos končí mandát,“ odvětil Hrnčíř na dotaz, zda očekává změny v měnové politice centrální banky.
Předseda SPD Tomio Okamura nechtěl jmenování nového guvernéra centrální banky zatím komentovat. „Od nového vedení ČNB očekáváme řešení inflace v ČR a budeme ho hodnotit až podle výsledků,“ uvedl.
Analytici předpokládají, že ČNB s Michlem změní kurz
Bývalý viceprezident Evropské investiční banky a někdejší ministr financí Ivan Pilip poukázal, že po jmenování nového guvernéra oslabil kurz koruny. Vidí v tom jasnou souvislost. „Na trhu je velká nejistota. Bylo to vidět i na oslabení koruny, které bylo jednak reakcí na jmenování pana Michla osobně, jednak i na to, že trh pochopil, že je Miloš Zeman schopen lecčeho,“ řekl Pilip v 90' ČT24. Za problém považuje i to, že Michl po svém jmenování naznačil, že nelze očekávat prudký pokles úrokových sazeb. „Jestli někdo nějak hlasuje a permanentně se vyjadřuje proti zvyšování úrokových sazeb a na tiskovce řekne něco jiného, je to z mého pohledu ještě větší znejištění,“ podotkl.
Domnívá se, že Michl není politicky zcela nezávislý vzhledem ke své někdejší spolupráci s Andrejem Babišem. Zároveň si exministr myslí, že není osobností, která by byla ideální pro vedení centrální banky. „Pan Michl je svou osobností trochu showbussinessový ekonom. Práce v centrální bance je práce jako v lékárně, je to jako na lékárnických vahách, člověk musí vážit každé slovo, trh čeká na každý sebedrobnější signál. Pan Michl se profiloval jako trochu popularizační ekonom. (…) Od šéfa centrální banky obecně se očekává daleko větší obezřetnost, větší citlivost,“ podotkl Pilip.
Myslí si, že reakce odborné veřejnosti na výběr nového guvernéra „jsou vesměs, z velké části negativní“. Analytici sice nehovoří tak jednoznačně, z jejich slov však vyplývá, že očekávají zásadní změny.
„Jmenováním Aleše Michla guvernérem dojde ke změně měnověpolitického kurzu ČNB, která již pravděpodobně nebude vystupovat zdaleka tak ostře proti inflaci, jako tomu bylo doposud,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Velkým otazníkem je podle něj červnové zasedání bankovní rady s ohledem na další zvýšení úrokových sazeb. „Část členů bankovní rady bude možná chtít přistoupit k jejich dalšímu výraznějšímu zvýšení, aby sazby byly na co možná nejvyšší úrovni před červencovým nástupem Michla do funkce,“ dodal.
Podobně to vidí i hlavní ekonom společnosti Patria Finance Jan Bureš. „Je pravděpodobné, že úrokové sazby bankovní rada ve starém složení ještě jednou v červnu zvýší tak, aby startovní laťku posunula výše. Po vyšší dubnové inflaci a při pohledu na slabší korunu je přitom pravděpodobnější, že udělá spíše více než méně,“ usuzuje.
Podle něj tak není vyloučeno, že rada v červnu zvýší úrokové sazby o 0,5 až 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba by tak stoupla na 6,25 nebo 6,50 procenta. To by byla nejvyšší úroveň od roku 1999.
Oslabení koruny není překvapivé
Hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň v pořadu Interview ČT24 zmínil, že zatím se velké změny nečekají i kvůli tomu, že složení rady zůstává stejné. „Guvernér teoreticky hraje roli v případech, kdy by na bankovní radu přišel sudý počet lidí a hlasování by skončilo nerozhodně. Pak rozhoduje on,“ řekl s tím, že jinak hlasovací právo zůstává stejné.
Dodal také, že oslabení koruny v důsledku výměny na postu guvernéra není nijak překvapivé. „Ať by to byl kdokoliv, tak by koruna snížila svou hodnotu, protože narostla nejistota na trzích. Jde o to, že 'starého' guvernéra měly trhy přečteného,“ míní.
Co se ale podle něj změní, je to, že na osobu guvernéra bývá uvaleno větší informační embargo. „Jeho slova poslouchají trhy s mnohem větším napětím a snaží se číst mezi řádky,“ míní Bartoň s tím, hodně guvernérů v zahraničí, kteří se často vyjadřovali, byli posléze nuceni se trochu stáhnout. „To, co řekne jako guvernér, má mnohem větší váhu, protože mluví za celou banku, nikoliv za sebe jako radního,“ řekl.
Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky lze vzhledem k oslabování koruny očekávat další debatu ohledně intervencí ČNB ve prospěch silné koruny. „Lze předpokládat, že jmenování Michla guvernérem doplní prezident Zeman i jmenováním kritiků vysokých sazeb do bankovní rady ČNB. Toto trhy v současné době předpokládají, a proto jsme mohli vidět výrazné oslabení koruny. Trhy mají obavu z tzv. tureckého scénáře, kde argumentace a politika – snižování sazeb v boji proti růstu cen – vedla k vysoké meziroční inflaci 61 procent,“ uvedl.
