V Itálii, která je z evropských zemí zasažena epidemií koronaviru nejvíc, začíná její důsledky stále silněji pociťovat ekonomika. Nejvíc cestovní ruch – památky, hotely i restaurace zejí prázdnotou. Řím to chce zmírnit finanční injekcí v přepočtu ve výši skoro dvě stě miliard korun.
Italské památky zejí prázdnotou, ekonomice hrozí potíže. Řím je chce zmírnit napumpováním 3,6 miliardy eur
Italské ekonomice hrozí potíže (zdroj: ČT24)
Rodinná firma na kraji Milána, která skladuje a digitalizuje citlivá data nejen italských společností, nic podobného za 64 let své existence nezažila. „Celé pondělí jsem nedělala nic jiného, než upravovala organizaci práce našich zaměstnanců,“ vysvětluje změny, které si vynutila opatření kvůli koronaviru, podnikatelka Giovanna Spadoniová.
Zaměstnancům nabídla možnost pracovat z domova. Všichni přesto přišli do kanceláře, na rozdíl od části klientů, kteří kvůli epidemii zrušili řadu schůzek. Většinu jednání teď vede přes videokonference. „Práce a podnikání se nemají zastavit ani v takových chvílích,“ dodává Spadoniová.
Nejen finanční srdce milánské ekonomiky – Porta Nuova a Isola, kde sídlí řada nadnárodních společností, se kterými spolupracuje i Giovanna, teď však zejí prázdnotou. Před vypuknutím epidemie koronaviru rostlo italské hospodářství jen o dvě desetiny procenta. Teď jsou vyhlídky ještě horší.
Číňané nenakupují luxusní zboží. Politici i podnikatelé se bojí, že kvůli nákaze klesne zájem i o zemědělské výrobky. „Uvědomujeme si, že italská ekonomika potřebuje velkou pomoc, aby mohla růst,“ říká italský premiér Giuseppe Conte.
Tvrdý zásah dostal cestovní ruch, který tvoří podle agentury Reuters až 13 procent italského HDP. Kvůli vyprázdnění historických center může brzy přijít o práci 60 tisíc pracovníků v pohostinství.
Například Andrea Barina provozuje kavárnu v Benátkách 17 let, tak ponurou atmosféru ve městě nezažil ani po 11. září, ani po loňských záplavách.
„Velké vodě zvládáme nějakým způsobem čelit a řešit ji. Tohle ale my sami vyřešit nedokážeme,“ říká. O svou budoucnost se ale nebojí, většinu jeho zákazníků tvoří místní.
Vláda už schválila daňové úlevy
Vláda už nicméně schválila daňové úlevy pro všechny firmy z červených zón a pro hotely a cestovní kanceláře po celé zemi. Celkově chce Itálie podpořit ekonomiku opatřeními za 3,6 miliardy eur. Stanovená částka odpovídá 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a doplní balík 900 milionů eur určený pro nejvíce zasažené oblasti, který vláda oznámila minulý pátek.
Podrobnosti o stimulačním balíčku, který bude muset schválit parlament, budou zveřejněny příští týden, informoval ministr hospodářství Roberto Gualtieri. Opatření budou mimo jiné zahrnovat pozastavení splátek půjček podnikům, které se ocitnou v problémech, mimořádné finanční zdroje pro zdravotnictví a podporu příjmů, napsala agentura Bloomberg.
Podle některých kritiků ve vládním plánu chybí opatření, která by podnítila větší soukromé investice. A podle opozičních politiků je návrh příliš skromný. Šéf pravicové Ligy Matteo Salvini požaduje dodatečné výdaje nejméně 20 miliard eur.
Vlivem těchto mimořádných výdajů by každopádně Řím překročil rozpočtový schodek veřejných financí, který se řídí unijními rozpočtovými pravidly, o 6,35 miliard eur, což představuje 0,35 procentního bodu HDP. Itálie už proto jedná s Evropskou komisí a žádá po ní ohledně rozpočtu flexibilitu a Gualtieri je přesvědčen, že u Evropské unie uspěje.
Itálie je po Řecku ale druhou nejvíce zadluženou zemí v eurozóně. Překvapením bylo, že se rozpočtový deficit za uplynulý rok snížil na 1,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a byl tak podstatně nižší než stanovený cíl 2,2 procenta. A je i nejníže za posledních 12 let, jak uvedl v pondělí ve své konečné zprávě italský statistický úřad.
Co se týče letošního roku, Itálie v něm původně počítala s rozpočtovým deficitem 2,2 procenta. Schodek veřejných financí se ale patrně zvýší právě vlivem zmíněných opatření, která mají podpořit ekonomiku zasaženou právě šířením koronaviru. A analytici se domnívají, že se země nevyhne recesi.
Zhruba 90 procent všech potvrzených případů onemocnění je totiž ve třech nejbohatších regionech, kterými jsou Lombardie, Benátsko a Emilia Romagna. Na severu země sídlí velké společnosti jako Fiat Chrysler Automobiles (FCA). Jen Lombardie se podílí na hrubém domácím produktu (HDP) Itálie 22 procenty.
Dopad je však cítit i v regionech, kde mají několik případů, nebo dokonce žádné, a to zvláště v cestovním ruchu. Například Řím v březnu vykázal až 90 procent zrušených rezervací, jak napsala agentura Reuters.