Irský ministr: Dluhy? Řekové by se od nás mohli učit

Praha – Irsko se stejně jako Řecko ocitlo během finanční krize na ekonomickém dně, stejně jako Řecko si muselo půjčit a zavést rozsáhlé reformy a škrty. Přesto jsou na tom Irové dnes mnohem lépe, jejich ekonomika roste a už před rokem a půl opustili záchranný program. V čem by se u nich mohli Řekové inspirovat? Na to odpovídal irský ministr pro podnikání Gerald Nash jako host Ekonomiky ČT24.

Irsko si půjčilo od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Kolik v tuto chvíli vaší zemi ještě chybí, aby splatila tuto půjčku?

Zbývá nám ještě mnoho miliard. Irské ekonomice se v posledních dvou třech letech velice dařilo kvůli reformám, které jsme zavedli od roku 2010, obzvláště mezi lety 2010 a 2013. Tam jsme byli opravdu v pozici, kdy nám mohla pomoci už jen trojka, tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise. Nikdo jiný nám nechtěl půjčit, protože to bylo drahé. Mezinárodní trhy by nám už nepůjčily.

Ale my jsme opravdu na velice pozitivní trajektorii. Máme velmi dobrý růst HDP a myslím, že se také blížíme za ty dva roky k plné zaměstnanosti. Irové museli v posledních letech hodně obětovat, ale protože jsme dokázali dobře restrukturalizovat naši ekonomiku a naše banky, tak si myslím, že jsme ve velice dobré situaci, kterou můžeme dále zlepšovat.

Nahrávám video

Jak z pohledu země, která právě své půjčky splácí, pohlížíte na Řecko? Mezinárodní měnový fond i parlament potvrzují, že země se blíží bankrotu, a Řekové přesto spoléhají na další dohodu s věřiteli.

Irská vláda a irský lid samozřejmě v mnohém s Řeky soucítí. Samozřejmě někteří tu situaci, ve které se Řecko aktuálně nachází, popisují jako humanitární krizi. A my je podporujeme a chápeme problémy, které mají. Ale na druhou stranu musíme také říct, že řecká vláda musí zareagovat tím, že bude restrukturalizovat a že bude měnit své postupy. A nemyslím si, že by se měli nadále spoléhat jen na pomoc, protože se na ni spoléhali už v minulosti. A myslím, že irská vláda může v mnohém poskytnout také modely toho, jak postupovat a jak ochránit sociální služby.

Myslím, že v mnohém se určitě řecká vláda může v tom aktuálním kontextu učit z toho, co jsme udělali my. Na druhou stranu, jak si to řecká vláda a Řecko udělá, tak to je samozřejmě na nich. Nicméně už to trvá dlouho a čas ubývá.

Buďme tedy konkrétní, alespoň ve stručnosti, jaká úsporná opatření by třeba vaše země mohla doporučit Řecku v tuto chvíli?

Není samozřejmě na irské vládě ani na mně jako členovi irské vlády, aby něco konkrétního doporučoval řecké vládě. Ale celkově bychom řekli, že my jsme opravdu dokázali Irsko vrátit zpátky na ideální trasu. Irsko je teď jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik v Evropě a dokázali jsme ochránit nemocnice, sociální systém i státní zaměstnance.

Ale na druhou stranu celá řada lidí přišla o svou práci, o svoje zaměstnání. Bez toho to nejde. Je to samozřejmě na Řecku a na tamních individuálních opatřeních, která budou chtít zavést. Ale myslím, že zpráva od evropských lídrů je jednoznačná. Je třeba restrukturalizovat, je třeba změnit celý řecký systém zaměstnávání. Jaké už budou individuální kroky, tak to si jim opravdu netroufám doporučovat. Obecně si ale myslím, že se můžou podívat na některá rozhodnutí, která uskutečnila irská vláda v posledních letech.

Irsko a finanční krize

V roce 2008 přestaly domácnosti zvládat své úvěry a státu kvůli nízkým daním scházely peníze. O rok později se HDP propadl o 10 procent. Vláda tehdy vydala na záchranu šesti hlavních bank v zemi 45 miliard eur. V roce 2010 muselo Irsko požádat EU a Mezinárodní měnový fond o půjčku ve výši 85 miliard eur. V rámci dohodnuté pomoci se země zavázala k rozsáhlým reformám a škrtům. V roce 2013 Irsko opustilo záchranný program a vstoupilo na volný finanční trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu. Celkově ale zdražování v Česku v říjnu mírně zpomalilo. Spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta.
před 9 hhodinami

Podvodníci stále citelněji zasahují klienty bank. Výše škod roste

Podvodníci způsobili za tři čtvrtletí letošního roku klientům bank škody za 2,2 miliardy korun, zatímco před rokem to bylo 1,5 miliardy, vyplývá z údajů České bankovní asociace (ČBA). Počet útoků vzrostl o 7611 na 75 637 incidentů. Průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila o třetinu na 29 266 korun.
před 14 hhodinami

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
9. 11. 2026Aktualizováno9. 11. 2026‌‌

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
9. 11. 2026‌‌

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
9. 11. 2026‌‌

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
8. 11. 2026‌‌

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
8. 11. 2026Aktualizováno8. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.