Novelu o poplatcích za těžbu uhlí schválil Senát. Stejně jako ve sněmovně nebyl přijat zákaz těžby ropy a plynu z břidlic metodou hydraulického štěpení. Stát má ale díky novele získat více peněz z poplatků za těžbu hnědého uhlí. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.
Senátoři o horním zákonu debatovali skoro tři hodiny. Část senátorů se ve shodě se senátním výborem pro veřejnou správu a životní prostředí postavila proti tomu, aby se poplatky za těžbu mohly zvyšovat jen jednou za pět let. „Přijetí pětileté fixace může znamenat rizika nehospodárného zacházení s majetkem státu, protože zpoplatněné nerostné bohatství je ve vlastnictví státu,“ uvedla senátorka Jitka Seitlová (za SZ).
Proti fixaci poplatků vystoupili i zástupci KDU-ČSL nebo Radko Martínek (ČSSD). „Mně se zdá být poměrně šílené, že tady někdo navrhuje to, že pět let nebude mít možnost stát, tedy vlastník toho nerostného bohatství, s touto záležitostí cokoli dělat,“ prohlásil senátor. Obhájci opatření argumentovali tím, že zastropování na pět let má zajistit, že těžební společnosti nebudou účelově snižovat těžbu a propouštět horníky.
Podobně jako ve sněmovně se nepovedlo do zákona začlenit výslovný zákaz těžby hydraulickým štěpením. Podle kritiků by to bylo nadbytečné. Mnozí senátoři chtěli zakázat i podzemní zplynování uhlí. Podle Zuzany Baudyšové (za ANO) to požadovaly obce, kde by se případně mohlo těžit. Vede je k tomu „neblahá zkušenost, že pokud něco není zákonem zakázáno, je možné to obejít“, dodala senátorka.
Novela zvyšuje podíl státu na získaných poplatcích
Hlavním cílem novely je zvýšení podílu státu plynoucího z poplatků za povrchovou těžbu hnědého uhlí na úkor obcí. Podíl státu novela zvyšuje na 67 procent, zatímco podíl obcí snižuje z nynějších 75 procent na 33 procent.
Do státní pokladny má změna přinést o 427 milionů korun více než v roce 2013. Obce ale najdou kompenzaci v nárůstu poplatku za to, na jak velkém území firmy těží. Rozpočty obcí by tak neměly pocítit úbytek na poplatcích ze samotné těžby.
