Fiat do konce prázdnin nevyrábí, střední třída nakupuje v bazarech

Milán - Italská automobilka Fiat přeruší výrobu ve svém závodě Pomigliano poblíž Neapole. O její auta je totiž nejmenší zájem za posledních 30 let. V Pomiglianu se vyrábí model Panda, který patří do kategorie menších vozů. Do kategorie, kterou krize zasáhla nejvíc. Vývoj evropského automobilového trhu dokládá, jak se během krize rozevírají sociální nůžky. Nejdražších prestižních modelů se potíže většinou netýkají. Automobilky dlouhodobě považované za solidní střední třídu ale sčítají citelné ztráty.

Italská automobilka Fiat přeruší v srpnu na 12 dnů výrobu. Fiat přerušením výroby naváže na měsíční přestávku výroby kvůli letním dovoleným, která začíná 23. července. Vyrábět tak nebude do konce srpna. Automobilka uvedla, že italský automobilový trh v letošním prvním pololetí klesl o 19,7 procenta. V celé Evropě se přitom snížil o 6,3 procenta.  

„Zdá se, že krize odbytu neutuchá. Italský trh, který se teď vrátil zpět na úroveň roku 1979, automobilku Fiat trestá. Zvlášť v segmentu městských aut, kde naše skupina drží 60 procent trhu díky modelu Panda a 500,“ uvedl Fiat. Automobilka Fiat je i většinovým vlastníkem americké společnosti Chrysler. 

Poptávka po nových osobních vozech se dramaticky snižuje ve všech jihoevropských státech. Prodej ve Španělsku se za prvních šest měsíců snížil o 8,2 procenta, v samotném červnu o 12 procent. Francie, která letos přišla o svou pozici druhého největšího trhu v Evropě, vykázala v prvním pololetí pád o 13 procent. 

V Česku se daří

Automobilkám působícím v Česku se ale zatím daří. K hlavním trhům značek Škoda a Hyundai totiž patří právě ty, kde nedošlo ke strmému propadu, a navíc na nich obě získávají stále vyšší tržní podíl. Určité ochlazení je sice už znát v závodě Škody v Kvasinách, kde se vyrábějí modely Superb a Yeti, v samotné Mladé Boleslavi se však má výroba po prázdninách zvyšovat, a to kvůli náběhu modelů Škoda Rapid a Seat Toledo.

Luxusní auta letí, střední třída se propadá

Vývoj evropského automobilového trhu dokládá, jak se v krizi rozevírají nůžky v příjmech a schopnosti obyvatel utrácet. Nejdražších prestižních modelů se potíže většinou netýkají. Sportovní a nejluxusnější část koncernu Volkswagen (tedy značky Bentley, Bugatti a Lamborghini) zvýšila letos do konce května evropské prodeje o 34 procent. Podobného výsledku dosáhl i Land Rover. V plusu jsou Audi, Mercedes, Jaguar, Lexus či Jeep. Výjimku z tohoto pravidla představují značky Ferrari a Maserati, které jsou hodně závislé na svém domácím trhu, přičemž italská vláda uvalila na nejsilnější auta prohibitivní daň. 

Mercedes CLS
Zdroj: ČT24/Mercedes

Citelné ztráty mají automobilky dlouhodobě považované za solidní střední třídu. Jde o značky, které nabízely zejména auta pro úředníky, učitele, obchodníky, lékaře, majitele menších firem, či členy nižšího managementu. Mnozí tradiční západoevropští zákazníci těchto značek si nyní buď kupují auta ojetá, nebo ve snaze ušetřit přecházejí ke značkám, které byly donedávna vnímané jako „laciné“.

Zmíněná střední kategorie tak nyní čelí problémům. Platí to zejména o Fordu, Fiatu, Volvu, Renaultu či Peugeotu, i o japonských značkách. Na jejich úkor posilují korejské automobilky Hyundai a Kia. Obdobný vývoj je vidět také uvnitř jednotlivých koncernů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 18 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.