Káhira – Egypt čeká prohloubení hospodářské krize, tamní obyvatelé budou dál chudnout a investoři se budou od země odvracet. Shodují se na tom analytici. V zemi včera proběhl převrat – z vedení země byl armádou odstraněn prezident Muhammad Mursí. Na Egypťany zřejmě čekají vyšší ceny a nedostatek benzinu.
Dostane Egypt úvěr od MMF?
Egypt se již dostal blízko k zajištění důležité finanční pomoci od Mezinárodního měnového fondu v objemu 4,8 miliardy dolarů (96,3 miliardy korun). Teď se ovšem neví, jak to bude dále se zaváděním úsporných opatření, která jsou nutná pro získání úvěru. Otázkou také je, co bude se slíbenou vojenskou a ekonomickou pomocí 1,5 miliardy dolarů od Spojených států. Prezident Barack Obama nařídil své vládě, aby přezkoumala americkou pomoc pro Egypt, a prohlásil, že je „hluboce znepokojen“ kroky armády. Evropská unie se ale prozatím nechystá kvůli Mursího sesazení přehodnotit pomoc pro Egypt.
Podle analytiků oslovených AP by v Egyptě mohl nastat i nejhorší ekonomický scénář. V tomto případě zemi hrozí nedostatek pohonných hmot a výpadky elektřiny, náhlá a prudká devalvace měny, která způsobí prudké zdražení všeho, a vyčerpání devizových rezerv, což by pro zemi představovalo problémy při dovozu ropy a potravin.
„Ekonomika vždycky musí stát na pevných základech. To, co se děje v Egyptě, vede k tomu, že je tamní ekonomika v recesi, která nekončí a bude pokračovat. Do takto politicky nestabilní země se nepohrnou žádné důležité investice a Egypt je sám o sobě moc chudý na to, aby se sám postavil na nohy,“ řekl Marek.
Skoro polovina Egypťanů žije na hranici chudoby
Od roku 2011, kdy byl při povstání sesazen dlouholetý autoritářský vůdce Husní Mubarak, se země propadá hlouběji do ekonomických problémů. Téměř polovina z 90 milionů obyvatel žije pod mezinárodní hranicí chudoby, která činí dva dolary na osobu a den, nebo blízko ní.
Egypťany rovněž trápí nedostatek pohonných hmot. Nedostatek nafty je také důvodem, proč se tenčí devizové rezervy země, a je spojován s korupcí, sabotážemi a černým trhem. Ekonomiku narušily štědré vládní subvence pohonných hmot, které naopak jiným pomohly k rychlému výdělku při nelegálním přeprodeji benzinu a nafty.
Egyptské akcie přitom po sesazení prezidenta zahájily obchodování silným růstem a ocitly se nejvýše za poslední měsíc. "Od úřednické vlády se očekává nastolení klidu, můžou se zlepšit podmínky pro podnikání v Egyptě. Právě odliv investorů byl největší problém od počátku arabského jara," prohlásil Martin Rajchert, makléř Markets.Com.
„Zásadním problémem je, že turistů v Egyptě ubyde. To bude mít velký dopad na ekonomiku,“ myslí si makléř.
- Egypt zatím závisí na půjčkách od bohatých zemí z Perského zálivu, jako je Katar a Libye. Tyto peníze využívá pro platby za dovoz a podporu své domácí měny.
- Podle propočtů AP od pádu Mubaraka si Egypt zajistil nebo jedná o finanční pomoci v celkovém objemu 30 miliard dolarů.
