Stát letos očekává rekordní přebytek na důchodovém účtu 25 miliard korun, což je nejvíc v novodobé české historii. Ještě před pěti lety byl penzijní účet ve schodku 50 miliard. Na rekordním přebytku má zásluhu hlavně velmi vysoká zaměstnanost a rychle rostoucí platy, díky nimž vybere do rozpočtu na důchodovém pojištění výrazně víc peněz.
Přebytek chce ministerstvo financí nechat jako rezervu na výplatů důchodů v horších časech. Na speciálním účtu, kde se tyto peníze kumulují, je už z minulosti zhruba dvacet miliard, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). Její ministerstvo pak plánuje i pro příští rok přebytek více než dvacet miliard.
Také tento vývoj vyvolává diskusi, zda je nutná radikální důchodová reforma, jak ji požaduje opozice. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se domnívá, že současný systém je velmi funkční.
„Sociální demokracie dlouhodobě zastává názor, že průběžný systém důchodový, který máme, je velmi funkční. Koneckonců, tato čísla to potvrzují,“ uvedla.
Přesto by měla ministryně v příštích týdnech přinést na jednání koalice návrh, jak penze v příštích letech reformovat. Počítá třeba s oddělením důchodového účtu od státního rozpočtu. To ale podle opozice zdaleka nestačí.
„Co vláda navrhuje, jsou kosmetické změny, které ničemu nevadí, ale ničemu neprospívají,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.
Opoziční strany se domnívají, že při zpomalení české ekonomiky se může důchodový účet znovu dostat do minusu. Po roce 2035 navíc začnou do penze odcházet silné ročníky, tzv. Husákovy děti.
Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti) si proto myslí, že změny jsou potřeba. „Až půjdou do důchodu silnější populační ročníky, tak se to výrazně změní a razantně se to zhorší“.
Člen rozpočtového výboru sněmovny Stanislav Juránek (KDU-ČSL) pak považuje důchodovou reformu za nejdůležitější krok, který poslancí mají v tomto volebním období (do roku 2021).
Vláda by mohla zveřejnit hlavní zásady důchodové reformy do konce roku. Po zrušení druhého penzijního pilíře se všechny strany shodnou tom, že bez široké politické shody žádná důchodová reforma dlouho nevydrží.
