Dodavatele plynu je možné si vybrat. Trh řídí státní OTE

Praha - Od ledna 2010 funguje na trhu s plynem nový systém obchodování, který řídí státem vlastněná společnost OTE. Odběratelé mají nyní možnost měnit dodavatele stejným způsobem jako na trhu s elektřinou. A zájem roste, zatímco v prosinci změnilo dodavatele zhruba devět tisíc zákazníků, za jediný lednový den jich tak učinilo dva a půl tisíce. „Naším cílem je, aby všichni věděli, že tu možnost mají, aby si v případě svého svobodného rozhodnutí pro tu možnost mohli rychle sáhnout a aby nebyli obtěžováni zbytečnou administrativou,“ říká generální ředitel OTE Jiří Šťastný.

Nově se také zrychlila doba, za jak dlouho je možné dodavatele změnit a celá procedura teď trvá pouze měsíc. Více informací o postupu při změně dodavatele nebo počtu dodavatelů lze nalézt na webových stránkách eru.cz, ote-cr.cz a mojeenergie.cz.

Trh s plynem byl sice otevřený od roku 2007, ale na obchodování dohlížela společnost RWE Transgas Net. Ta byla kritizována za to, že nenabízí nezávislý prostor k obchodování. „Největší výhoda je v neutralitě. Protože je třeba vnímat RWE Transgas jako součást celého řetězce,“ komentuje to Tomáš Hüner, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

3 minuty
Reportáž Jiřího Böhma
Zdroj: ČT24

„Nám se celkem zjednodušily některé činnosti. A díky tomu se budeme moci věnovat základním činnostem, jako je prodej kapacity, tranzitní přeprava a tak dále,“ reaguje na změnu systému Vladimír Outrata, ředitel Prodeje kapacity RWE Transgas Net.

Nabídka plynu s elektřinou, teplem a vodou je trendem

Mnoho firem v současnosti začalo nabízet elektřinu i plyn, což je podle expertů trend budoucnosti energetiky. „Kumulovaná nabídka, ať už elektrické energie s plynem, nebo dokonce s teplem nebo vodou, je určitě trend, který zákazník přivítá, protože je rozdíl, jestli vám chodí pět faktur, anebo jenom jedna,“ vysvětluje náměstek Hüner.

„Za necelé tři měsíce, co toto nabízíme velkým zákazníkům, jsme získali zhruba dvě procenta trhu, což považujeme za úspěšný vstup,“ informuje mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.

Rostoucí počet obchodníků s plynem může mít vliv také na cenu. Zatím ovšem většina firem nakupuje plyn od RWE. Pouze tři společnosti mají přímý kontakt na ruského a norského dodavatele a mohly by s cenou lépe manipulovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...