Borovany (Českobudějovicko) – Peníze z evropských fondů pomáhaly také při záchraně nejstaršího pohusitského barokního kláštera v Borovanech na Českobudějovicku. Jeho rekonstrukce trvala pět let a náklady se vyšplhaly na šedesát milionů korun. Nyní se jeho interiéry poprvé otvírají veřejnosti. Areál bývalého kláštera augustiniánů tvoří budova kostela Navštívení Panny Marie, kaple Panny Marie Karmelské, budova fary s lapidáriem v křížové chodbě a tzv. zámek (bývalá prelatura kláštera), ke kterému patří další hospodářské budovy.
Borovanský klášter je starý 555 let, až do konce 18. století sloužil církvi. Josefínské reformy v roce 1785 ho ale zrušily a budovy koupili Schwarzenbergové, kteří je však příliš nevyužívali. Komplex původního augustiniánského kláštera poté odkoupilo začátkem druhé světové války město. Posledních 50 let sloužil jako škola.
Opravit bylo potřeba téměř vše. „Proběhla tu totální rekonstrukce: střechy, krovy, fasády, vnitřní omítky, rozvody, ale i nové topení,“ prohlásil borovanský starosta Stanislav Malík (KDU-ČSL). S nákladnou opravou zdevastovaného kláštera pomáhalo město, investiční a havarijní fondy ministerstva kultury i evropské dotace. Peníze z Evropské unie šly přes Regionální operační program Jihozápad. S opravou hospodářských budov a s úpravou zahrady zase pomáhaly prostředky z programu Leader, tedy z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu.
Z bývalé tělocvičny se sníženým stropem je nyní obřadní síň s freskami, místo kamen na uhlí v jednotlivých třídách zase šlechtické pokoje se zrestaurovaným nábytkem. Řada exponátů je ale stále pouze zapůjčená, třeba od Alšovy jihočeské galerie. Část zámku, jak místní klášter ne zcela právem nazývají, už ale veřejnosti slouží několik let. „Už dva roky tu úspěšně funguje městská knihovna, je tu kavárna a budeme rádi, pokud se nám tady podaří rekonstruovat,“ dodal Stanislav Malík.
V borovanském klášteře našly útočiště i sochy z nedaleké mariánské pašijové cesty, které se v posledních letech stávaly terčem vandalů nebo dokonce lupičů. „Budou tu vystaveny plastiky ze čtyř kaplí, budou zapojeny do širšího kontextu celé pašijové cesty,“ uvedla Ludmila Ourodová z Národního památkového ústavu.
Brány nově zrekonstruovaného augustiniánského kláštera se veřejnosti pro návštěvníky otevřou poprvé tento víkend během borůvkobraní. Po celé léto tu budou provázet olympské múzy, sám probošt Augustin Dubenský nebo zhýralý mnich Matěj Kozka z Rynárce.
