Schodek státního rozpočtu letos hlavně kvůli dopadům války na Ukrajině překročí 300 miliard korun, řekl České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Původně vláda letos v březnu prosadila ve sněmovně rozpočet s deficitem 280 miliard. S vysokými rozpočtovými schodky – kolem tří set miliard korun – počítá ministr i pro nejbližší tři roky.
Deficit státního rozpočtu letos přesáhne 300 miliard korun, sdělil Stanjura
Události: Zvýšení schodku státního rozpočtu (zdroj: ČT24)
Novelu letošního rozpočtu předloží ministr financí vládě v polovině července. V ní už bude počítat s novými náklady. Například s dalším růstem důchodů, s výdaji na uprchlickou krizi nebo se zvýšením výdajů na obranu. Zároveň musí zapracovat nové daňové úlevy, kupříkladu snížení spotřebních daní z nafty a benzinu.
Stanjura chce, aby poslanci schválili novelu státního rozpočtu do konce září. Pozici má ulehčenou tím, že vládní koalice drží ve sněmovně pohodlnou většinu 108 z 200 hlasů.
„Chci připomenout, že jsme měli nové výdaje. Například poprvé v historii Česká republika nakoupila plyn do svých státních hmotných rezerv, to je 8,5 miliardy, se kterými jsme nepočítali,“ řekl Stanjura.
Šéf sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard z hnutí STAN pak odhadl letošní schodek státního rozpočtu zhruba na 330 miliard korun.
Státní rozpočet – opatření
Výsledek státního hospodaření výrazně ovlivní také to, kolik peněz bude schopná Česká republika získat z Evropské unie, zdůraznil ministr financí.
Ministři požadují další miliardy
Ministr financí už tedy nyní ví, že již schválené výdaje a daňové úlevy můžou prohloubit původní deficit o dalších čtyřicet miliard. Jednotliví členové kabinetu však přitom po něm požadují navíc další desítky miliard. Například ministryně obrany Jana Černochová (ODS) by chtěla ještě letos utratit dalších až 15 miliard za výzbroj a vybavení české armády. „To je číslo, ke kterému jsme došli po poměrně precizních propočtech,“ řekla.
Miliardy navíc na zvládnutí uprchlické krize chce pro svůj resort získat i šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN). „Ty poslední měsíce a týdny ukázaly, že nejenom obrana, ale i vnitřní bezpečnost musí být prioritou,“ uvedl.
Dalších několik miliard bude požadovat i ministr školství Petr Gazdík (STAN). Plánuje za ně zvýšit letos zmrazené platy kuchařek, školníků a dalších nepedagogických pracovníků. „Leckterá mzda kuchařky či školníka je v čistém nižší, než bude průměrný důchod po valorizaci,“ podotkl Gazdík. S takovým stavem se nechce smířit.
Zhruba dvě miliardy navíc bude požadovat šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). A to na proplacení léků a respirátorů, které si stát objednal ještě v době pandemie. „Já jsem zdědil ministerstvo, na kterém je spousta pohledávek, které se musí zaplatit,“ dodal.
Své další nároky na státní kasu připustil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ale nechtěl je blíže komentovat „přes média“.
Opozice bude proti. Předloží své vlastní návrhy podpory
Opoziční poslanecké kluby novelu ve sněmovně nepodpoří. Nelíbí se jim například fakt, že i v novém rozpočtu vláda počítá se snížením plateb za státní pojištěnce o 14 miliard korun.
Předseda ANO Andrej Babiš zmínil, že hnutí předloží své návrhy a budou chtít podpořit zdravotnictví a obranu.
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) pak uvedl, že bude potřeba „razantněji sanovat určité skupiny obyvatel, protože inflace a drahota dopadají na střední třídu“.
S vysokými schodky se počítá i do dalších let
Vysoké rozpočtové schodky plánuje Stanjura i v dalších letech. V prvním návrhu rozpočtu pro příští rok zatím s deficitem 295 miliard korun. Kabinet musí do sněmovny předložit návrh na rok 2023 do konce září.
Velmi podobné rozpočtové schodky, tedy jen těsně pod třemi stovkami miliard korun, pak jeho ministerstvo navrhuje i pro léta 2024 (296,8) a 2025 (297,9).
To by mimo jiné znamenalo, že Česko ani za tři roky nesníží deficit veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu, což je mimo jiné hranice nutná pro přijetí eura.