Dáte práci zdravotně znevýhodněnému? Stát nabízí kompenzaci až 5 tisíc

Praha - Firma, která dá práci zdravotně znevýhodněnému, dostane od státu opět finanční příspěvek. Díky novele o zaměstnanosti, kterou dnes schválil Senát, by měly firmy obdržet až 5 tisíc korun měsíčně na zaměstnance. Navíc by měly nárok na další peníze po uplynutí roku od obsazení chráněného pracovního místa.

Novela o zaměstnanosti

Kategorie zdravotně znevýhodněných pracovníků byla v zákoně jako podkategorie osob se zdravotním postižením do konce loňského roku. Pokus o její včasné zachování ale zmařilo loňské rozpuštění sněmovny.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) v Senátu doplnila, že návrh rovněž snižuje minimální pokutu za umožnění nelegální práce z 250 000 na 50 000 korun. Hlavním důvodem je, aby nebyla likvidační pro drobné živnostníky. Horní hranice pokuty deset milionů korun zůstává zachována.

Kdo je zdravotně znevýhodněný

Za zdravotně znevýhodněné lidi mají být znovu považováni zaměstnanci, kteří sice mohou pracovat, ale kvůli horšímu zdravotnímu stavu jen omezeně na chráněném pracovním místě. Toto postavení by měla přiznávat Česká správa sociálního zabezpečení.

V rámci novely by mělo dojít i na omezení byrokracie. Firmy by už nemusely dokládat úřadům, že nemají nedoplatky na daních nebo pojistném, úřady by si se souhlasem zaměstnavatele měly tyto informace od příslušných institucí získat samy. Předloha rovněž sníží příspěvek pro agentury práce, s nimiž má úřad práce smlouvu na zprostředkování - nově by místo 5 000 korun na uchazeče mohly dostávat 500 korun. Naopak za umístění nezaměstnaného by pak mohly místo 1 250 korun mít až 6 250 korun, pokud by si člověk místo udržel alespoň půl roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vliv Trumpovy politiky na obchod s USA

Rok vlády Donald Trumpa přinesl spoustu změn, včetně nejistoty a nových obchodních pravidel spojených s vyššími dovozními poplatky. O tom, jak Trumpova politika mění obchodování českých firem s USA, v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali místopředseda Republican Overseas Czech Republic Marek Koten, ekonom Petr Bartoň a spoluvlastník firmy Eduard Model Accessories Vladimír Šulc. Debatou provázeli Nina Ortová a Jakub Musil. Dalším tématem pořadu byl vstup firmy Czechoslovak Group (CSG) na burzu a využívání bankovní identity v Česku.
před 23 mminutami

Domovy pro seniory odsouvají kvůli rozpočtovému provizoriu investice

Řada domovů pro seniory i dalších sociálních zařízení odkládá investice a někde se obávají i o mzdy. Nevědí totiž, kolik peněz letos dostanou na provoz. Většina je závislá na veřejných zdrojích. Kvůli rozpočtovému provizoriu ale teď stát může každý měsíc hospodařit nanejvýš s dvanáctinou loňského rozpočtu.
před 14 hhodinami

Solární panely i baterie letos zřejmě zdraží až o pětinu

Solární elektrárny budou letos zdražovat. Ceny fotovoltaických panelů a baterií mohou postupně vzrůst až o dvacet procent. Důvodem je růst cen jednotlivých materiálů, jejichž producentem je především Čína. Skokový růst kompletních zařízení zatím nehrozí, vyplývá z informací solární firmy Raylyst a Solární asociace.
před 23 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o letounech L-159 a zbrojním průmyslu

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pátek uvedl, že armáda je od loňského podzimu připravena poskytnout Ukrajině čtyři letouny L-159. Podle něj by to nijak neohrozilo obranyschopnost Česka. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) prodej letounů nepodporuje a tvrdí, že žádné takové doporučení od vojáků nedostal. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích řekl, že ho prohlášení armády nepřekvapilo a zastává stejný názor, obranyschopnost Česka by to podle něj „nijak fatálně neohrozilo“. Poslanec Radek Koten (SPD) podotkl, že dodat „pouze holá letadla bez jakéhokoli servisu, náhradních dílů, bez vycvičených pilotů“ mu smysl nedává. V debatě moderované Lukášem Dolanským hosté hovořili rovněž o českém zbrojním průmyslu a vstupu zbrojařské skupiny CSG na burzu. Svůj komentář připojil také bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.
včera v 08:23

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
23. 1. 2026

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026
Načítání...