Plzeň - Lidem se prodraží další měřidla na teplou vodu, která si musí podle zákona namontovat do září 2011 obyvatelé panelových a činžovních domů. V celé ČR by to podle Teplárenského sdružení ČR (TS) znamenalo dodatečné náklady až v řádu miliard korun. Jak uvádí místopředseda sdružení Tomáš Drápela, který je šéfem Plzeňské teplárenské, největšího výrobce tepla na západě Čech, šlo by jen pro Plzeň asi o 150 milionů korun a pro Prahu odhadem o miliardu korun.
V současnosti mají odběratelé teplé vody z centrálního zdroje dálkového tepla ve všech domech měřidla minimálně dvě. Jedno na patě objektu a další poměrové v bytech na studenou a teplou vodu, což je podle TS zcela transparentní.
Další měřidlo by mělo zpřesnit údaje o spotřebě
Podle ředitele sdružení Miroslava Krejčů se do energetického zákona dostala instalace dalšího měřidla na patě domu kvůli stížnostem lidí na ministerstvo, že platí moc peněz za teplou vodu. Další měřidlo by mělo zpřesnit údaje o spotřebě: „Zatím ale existuje pouze jeden typ přístroje, který stojí podle velikosti 60 000 až 150 000 korun. Navíc je komplikovaný a musí se udržovat, čistit a opravovat, což všechno lidé zaplatí a kubík teplé vody se zdraží o 25 až 50 korun.“ Podle Krejčů tím klesne odběr, vyskočí stálé náklady, zdraží se teplo a lidé se začnou od centrálních zdrojů odpojovat.
Miroslav Krejčů, ředitel Teplárenského sdružení ČR:
„Je to příklad další genocidy ze strany českého parlamentu, který si vymyslel, jak zatížit teplárenství další daní, protože si výrobce jakýchsi měřidel prolobboval v zákoně, že jsme povinni to dělat. Příkaz nedala EU.“
Podle Drápely jde o další měření pro měření s tím, že teplárnám poslanci řekli, aby to promítly do ceny tepla. „Ale my to nechceme dát do cen, protože dotyčný neušetří tím, že bude znovu měřit to, co už je dávno změřené,“ řekl Drápela. Peníze za nákup měřidel podle něj „vykasíruje ten, kdo si je prolobboval, ale zaplatí to občané“. TS nechce o tyto „zbytečné dodatečné náklady“ cenu teplé vody zvyšovat, naopak usiluje o to, aby lidé u centrálního zásobování teplem zůstali. To se ale prý podaří jen tehdy, když bude kvalitní, ekologické a cenově přijatelné.
Tomáš Drápela, místopředseda Teplárenského sdružení ČR:
„My teď za stovky tisíc korun budeme přesvědčovat naše zákazníky, že to je měření pro měření. Když ho ale budou chtít a nedohodneme se s nimi, tak se jim cena zvedne a peníze vyinkasuje výrobce měřidla.“
Sdružení se obává toho, že pokud se cena teplé vody zvýší podobnými kroky nad přijatelnou mez, občané panelových a činžovních domů stále častěji uslyší na nabídky leasingu plynových kotlů, jež si postaví ve sklepě nebo kočárkárně. „A to je konec českého teplárenství, když se nám začnou lidé odpojovat,“ dodal Drápela.
Přitom za současné situace se podle Ivana Haška, ředitele Plzeňských služeb a spolupracovníka TS, ceny dálkového tepla zvyšovat nemusí; je stále konkurenceschopné: „Do září příštího roku máme povinnost ze zákona namontovat ke každému odběrateli teplé vody z centrálního zdroje, pakliže je jich více než jeden, další poměrové měření na patě domu. Na způsobu měření se nic nezmění. Pokud tam dám třetí měřidlo, tak ten litr nebo gigajoule bude pořád litr nebo gigajoule.“ Ale skupiny lidí, jako jsou plynaři a výrobci měřidel, to podle Haška systematicky komplikují.
