ČNB: Tuzemské banky by rizikům odolaly bez větších problémů

Praha – Tuzemský bankovní sektor stojí na pevných základech. Podle aktuálních zátěžových testů České národní banky (ČNB) by nebyl ohrožen ani v případě velmi nepříznivého vývoje ekonomiky a finančního sektoru. Kapitálovou přiměřenost nad osmi procenty by si tak bankovní sektor udržel ve všech scénářích možného vývoje. Osm procent je minimální hranice požadovaná centrální bankou. Zátěžovými testy prošlo všech 21 bank a stavebních spořitelen podnikajících v Česku, s výjimkou poboček zahraničních subjektů.

Základní scénář v testech odpovídá oficiální srpnové makroekonomické prognóze ČNB. Předpověď předpokládá pozvolný růst ekonomiky, postupný růst inflace k inflačnímu cíli, mírné zhodnocování měnového kurzu a stabilitu krátkodobých úrokových sazeb s jejich pozvolným růstem od druhé poloviny roku 2011.

Zátěžový scénář je nereálný

Nahrávám video

ČNB o zátěžovém scénáři

„Tento scénář je považován za velmi extrémní a výrazně nepravděpodobný.“

Zátěžový scénář, který nese název Dluhová krize, potom zachycuje kombinaci slabé ekonomické aktivity v Česku i v zahraničí. Šlo by tedy o recesi ve tvaru písmene W s nepříznivým vývojem na finančních trzích. Scénář rovněž předpokládá krizi na trzích vládních dluhopisů zemí jižní části EU, která zapříčiní pokles hodnoty expozic českého bankovního sektoru vůči zmíněným zemím o polovinu.

Pokud by se opravdu odvíjel negativní scénář, několik bank by se podle ČNB mohlo dostat do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti a banky by musely navýšit kapitál o necelých 3,5 miliardy korun. „V tom zátěžovém scénáři, který byl skutečně extrémní, jsme předpokládali kapitálové injekce od akcionářů asi 3,5 miliardy korun, což je jedno procento aktuálního kapitálu, ale to je v podstatě zanedbatelná veličina,“ tvrdí Jan Frait z ČNB.

Základní scénář pracuje s předpokladem, že budou banky nadále vytvářet provozní zisk, a to zhruba na úrovni minulého roku. Scénář Dluhová krize by již přinesl provozní zisk bank zhruba o 30 procent nižší. „Některé banky se tak v případě zátěžového scénáře mohou dostat do situace výsledné ztráty z hospodaření, což má okamžitý vliv na pokles regulatorního kapitálu,“ uvedla centrální banka.

Testy proběhly v srpnu a zaměřují se na následující dva roky. Ke konci června činila kapitálová přiměřenost bankovního sektoru téměř 15 procent. Naposledy centrální banka zveřejnila zátěžové testy bank v červnu v rámci pravidelné Zprávy o finanční stabilitě. I tehdy by banky odolaly bez zásadnějších dopadů i velmi nepříznivému vývoji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 3 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.