ČEZ doufá, že příští rok vypíše nový tendr na dostavbu Temelína

Praha - ČEZ pokračuje v přípravách na případné vypsání dalšího tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. V Otázkách Václava Moravce to potvrdil Václav Pačes, místopředseda dozorčí rady ČEZ. Firma by prý mohla tendr vypsat už v příštím roce. Jenže to bude záležet i na vládě, která má do konce roku představit energetickou koncepci státu.

ČEZ v dubnu zrušil tendr na výstavbu dalších dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín. Projekt by byl podle firmy za současných cen elektřiny nerentabilní. Vedení ČEZu proto chtělo státní garance, jenže ty odmítla vláda poskytnout. Místopředseda dozorčí rady ČEZu nicméně doufá, že vláda příští rok nakonec na vypsání nového tendru na dostavbu elektrárny kývne. Firma proto pokračuje v přípravách na projekt. 

Jestli se ale nakonec nová soutěž spustí, dál záleží na vládě. Podle Pačese je totiž dostavba Temelína stále nemožná bez státní garance. „Za současných cen elektřiny je to ekonomicky nevýhodné. Ceny přitom způsobili aktivisté tím, že doporučovali neuvěřitelnou podporu fotovoltaiky. Do toho jde 40 miliard ročně. Kdyby toto nebylo, měli bychom skoro našetřeno na dva bloky v Temelíně,“ uvedl Pačes. 

Pačes zároveň varoval, že Česku v příštích letech hrozí zásadní výpadek v produkci elektrické energie. Během 20 let totiž budou v provozu už jen čtyři uhelné elektrárny a navíc dosluhuje i Jaderná elektrárna v Dukovanech. Podle Pačese je proto nutné postavit nové zdroje a nejlepším řešením je prý dostavba Temelína: „Naše komise došly k tomu, že pro ČR je výhodné oba dva bloky v Temelíně dostavět.“

Martin Bursík a Václav Pačes v Otázkách Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Bursík: Pokračovat  v přípravách na tendr je iracionální

Proti přípravám na dostavbu dvou bloků se ale v Otázkách Václava Moravce vyslovil Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí: „Považuji za naprosto iracionální pokračovat v  přípravách na tendr. Ukazuje se, že jaderná energetika je absolutně nekonkurenceschopná. Ukazuje se, že nelze postavit elektrárnu za dnešní výkupní ceny elektřiny, aby byla rentabilní.“ 

Otázkou tedy je, jestli vláda bude chtít jadernou energetiku podpořit. ČEZ teď čeká na to, až dá vláda dohromady státní energetickou koncepci a zda dostavbu jaderných zdrojů aktivně podpoří. „V budoucnu nelze očekávat, že by se Česká republika obešla bez jaderné energie, zejména pokud má dodržet své závazky ve snižování emisí CO2. Čeká nás tedy zásadní odborná debata, v jakém pořadí, kdy a za jakých podmínek dojde k dostavbě jaderných zdrojů, včetně úvahy zahrnující vedle Temelína i Dukovany,“ naznačil již dříve premiér Sobotka. 

Tendr na dostavbu Temelína ČEZ zrušil letos v dubnu. Dva nové bloky temelínské elektrárny měly přitom víc než zdvojnásobit její výkon, který činí 2 000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025, nové bloky by byly v provozu 60 let. Šlo o zakázku za cca 200–300 miliard korun. Soutěže se účastnily americký koncern Westinghouse a ruskočeské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, dříve ČEZ z tendru vyřadil. Firma se proti rozhodnutí brání u Evropské unie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 10 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.