ČEZ doufá, že příští rok vypíše nový tendr na dostavbu Temelína

Praha - ČEZ pokračuje v přípravách na případné vypsání dalšího tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. V Otázkách Václava Moravce to potvrdil Václav Pačes, místopředseda dozorčí rady ČEZ. Firma by prý mohla tendr vypsat už v příštím roce. Jenže to bude záležet i na vládě, která má do konce roku představit energetickou koncepci státu.

ČEZ v dubnu zrušil tendr na výstavbu dalších dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín. Projekt by byl podle firmy za současných cen elektřiny nerentabilní. Vedení ČEZu proto chtělo státní garance, jenže ty odmítla vláda poskytnout. Místopředseda dozorčí rady ČEZu nicméně doufá, že vláda příští rok nakonec na vypsání nového tendru na dostavbu elektrárny kývne. Firma proto pokračuje v přípravách na projekt. 

Jestli se ale nakonec nová soutěž spustí, dál záleží na vládě. Podle Pačese je totiž dostavba Temelína stále nemožná bez státní garance. „Za současných cen elektřiny je to ekonomicky nevýhodné. Ceny přitom způsobili aktivisté tím, že doporučovali neuvěřitelnou podporu fotovoltaiky. Do toho jde 40 miliard ročně. Kdyby toto nebylo, měli bychom skoro našetřeno na dva bloky v Temelíně,“ uvedl Pačes. 

Pačes zároveň varoval, že Česku v příštích letech hrozí zásadní výpadek v produkci elektrické energie. Během 20 let totiž budou v provozu už jen čtyři uhelné elektrárny a navíc dosluhuje i Jaderná elektrárna v Dukovanech. Podle Pačese je proto nutné postavit nové zdroje a nejlepším řešením je prý dostavba Temelína: „Naše komise došly k tomu, že pro ČR je výhodné oba dva bloky v Temelíně dostavět.“

Martin Bursík a Václav Pačes v Otázkách Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Bursík: Pokračovat  v přípravách na tendr je iracionální

Proti přípravám na dostavbu dvou bloků se ale v Otázkách Václava Moravce vyslovil Martin Bursík, bývalý ministr životního prostředí: „Považuji za naprosto iracionální pokračovat v  přípravách na tendr. Ukazuje se, že jaderná energetika je absolutně nekonkurenceschopná. Ukazuje se, že nelze postavit elektrárnu za dnešní výkupní ceny elektřiny, aby byla rentabilní.“ 

Otázkou tedy je, jestli vláda bude chtít jadernou energetiku podpořit. ČEZ teď čeká na to, až dá vláda dohromady státní energetickou koncepci a zda dostavbu jaderných zdrojů aktivně podpoří. „V budoucnu nelze očekávat, že by se Česká republika obešla bez jaderné energie, zejména pokud má dodržet své závazky ve snižování emisí CO2. Čeká nás tedy zásadní odborná debata, v jakém pořadí, kdy a za jakých podmínek dojde k dostavbě jaderných zdrojů, včetně úvahy zahrnující vedle Temelína i Dukovany,“ naznačil již dříve premiér Sobotka. 

Tendr na dostavbu Temelína ČEZ zrušil letos v dubnu. Dva nové bloky temelínské elektrárny měly přitom víc než zdvojnásobit její výkon, který činí 2 000 megawattů. Stavba měla být podle plánu dokončena v roce 2025, nové bloky by byly v provozu 60 let. Šlo o zakázku za cca 200–300 miliard korun. Soutěže se účastnily americký koncern Westinghouse a ruskočeské konsorcium MIR.1200. Dalšího uchazeče, francouzskou Arevu, dříve ČEZ z tendru vyřadil. Firma se proti rozhodnutí brání u Evropské unie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 3 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...