Česko nedočerpalo z fondů EU 6,8 miliardy. Experti čekali, že dopadne hůř

Nahrávám video

Česká republika za loňský rok nedočerpala z evropských fondů 6,8 miliardy korun, vyplývá to z nejnovějších údajů ministerstva financí. Sdělila to ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), jejíž resort je za dotace zodpovědný. V lednu ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) odhadovalo zhruba desetimiliardový deficit, odhad z poloviny loňského roku počítal s nedočerpáním až 36 miliard korun.

Za celé programové období 2007 až 2013, v jehož rámci bylo možné čerpat evropské dotace až do konce loňského roku, Česká republika nedosáhla na 26,4 miliardy korun. Celkově měla k dispozici zhruba 700 miliard korun. „Vyčerpali jsme 96 procent z peněz na celé to programovací období,“ prohlásila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).

Na finální výši nedočerpání ještě budou mít vliv výsledky auditů ministerstva financí, které se uskuteční ve druhé polovině roku. Konečná částka nedočerpání bude známa až při uzavření operačních programů ze strany Evropské komise, které lze očekávat v horizontu několika let. 

„V lednu naše ministerstvo odhadovalo deset miliard, můj osobní tip byl osm miliard. Díky úsilí všech ministerstev se tuto částku podařilo dokonce snížit pod tuto hodnotu. Ve světle původních prognóz, které v nejhorším případě počítaly s nedočerpáním až 85 miliard korun, jde o obrovský úspěch České republiky,“ uvedla Šlechtová.

Role MMR jako národního koordinátora evropských fondů je podle ní nezastupitelná a plní svůj účel. Za celé programové období se podle údajů MMR podařilo uskutečnit více než 73 tisíc projektů, které přinesly až 85 tisíc pracovních míst. V aktuálním programovém období 2014 až 2020 je pro Českou republiku z evropských fondů vyčleněno zhruba 620 miliard korun. 

Část nevyčerpaných peněz zůstane v Bruselu třeba kvůli Regionálnímu operačnímu programu Severozápad. Z něho se loni nepodařilo získat více než miliardu a půl. Program byl kvůli podezření z korupce pozastaven na dva roky. „Přípravu projektů ovlivnila nejistota obnovy programu,“ podotknul mluvčí ROP Severozápad Pavel Žinčík. 

Úspěch i podle TOP 09. Ozývají se ale také obavy, aby se neopakovala situace z loňska

Necelý sedmimiliardový deficit je úspěch i podle opoziční TOP 09. Háček je podle strany v tom, kam miliardy z dotací míří. „Nejsem si úplně jist, že výstavba Čapích hnízd a rozhleden v údolích znamená pro naši budoucnost zásadní přínos, ale to už je jiná kapitola,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Loňský rok bere za úspěch i konzultant eNovation Jiří Kvíz. „Odhady byly pesimističtější. V kontextu celého období mluvíme o nedočerpání 26 miliard korun. A to jsou určitě prostředky, které mohly být využity,“ řekl a dodal, že v celkové částce budou určitě drobné korekce. „Spíše už by se mělo jednat o stovky milionů korun, a ne miliard,“ uvedl. Doplnil, že peníze se utratily smyluplně. „Nešlo o projekty, které byly schvalovány v minulém roce, ale byly víceleté. Šlo o efektivní využívání,“ řekl.

V budoucnu by ale mohly zase nastat potíže. „Ztráta, která se nabrala na začátku, je poměrně nepříjemná a myslím si, že podobné problémy, které se tu řešily v roce 2015, se budou opět řešit někdy v roce 2022 či 2023,“ upozornil Kvíz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.