Česko nedočerpalo z fondů EU 6,8 miliardy. Experti čekali, že dopadne hůř

3 minuty
Česko propáslo miliardy
Zdroj: ČT24

Česká republika za loňský rok nedočerpala z evropských fondů 6,8 miliardy korun, vyplývá to z nejnovějších údajů ministerstva financí. Sdělila to ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), jejíž resort je za dotace zodpovědný. V lednu ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) odhadovalo zhruba desetimiliardový deficit, odhad z poloviny loňského roku počítal s nedočerpáním až 36 miliard korun.

Za celé programové období 2007 až 2013, v jehož rámci bylo možné čerpat evropské dotace až do konce loňského roku, Česká republika nedosáhla na 26,4 miliardy korun. Celkově měla k dispozici zhruba 700 miliard korun. „Vyčerpali jsme 96 procent z peněz na celé to programovací období,“ prohlásila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO).

Na finální výši nedočerpání ještě budou mít vliv výsledky auditů ministerstva financí, které se uskuteční ve druhé polovině roku. Konečná částka nedočerpání bude známa až při uzavření operačních programů ze strany Evropské komise, které lze očekávat v horizontu několika let. 

„V lednu naše ministerstvo odhadovalo deset miliard, můj osobní tip byl osm miliard. Díky úsilí všech ministerstev se tuto částku podařilo dokonce snížit pod tuto hodnotu. Ve světle původních prognóz, které v nejhorším případě počítaly s nedočerpáním až 85 miliard korun, jde o obrovský úspěch České republiky,“ uvedla Šlechtová.

Role MMR jako národního koordinátora evropských fondů je podle ní nezastupitelná a plní svůj účel. Za celé programové období se podle údajů MMR podařilo uskutečnit více než 73 tisíc projektů, které přinesly až 85 tisíc pracovních míst. V aktuálním programovém období 2014 až 2020 je pro Českou republiku z evropských fondů vyčleněno zhruba 620 miliard korun. 

Část nevyčerpaných peněz zůstane v Bruselu třeba kvůli Regionálnímu operačnímu programu Severozápad. Z něho se loni nepodařilo získat více než miliardu a půl. Program byl kvůli podezření z korupce pozastaven na dva roky. „Přípravu projektů ovlivnila nejistota obnovy programu,“ podotknul mluvčí ROP Severozápad Pavel Žinčík. 

Úspěch i podle TOP 09. Ozývají se ale také obavy, aby se neopakovala situace z loňska

Necelý sedmimiliardový deficit je úspěch i podle opoziční TOP 09. Háček je podle strany v tom, kam miliardy z dotací míří. „Nejsem si úplně jist, že výstavba Čapích hnízd a rozhleden v údolích znamená pro naši budoucnost zásadní přínos, ale to už je jiná kapitola,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Loňský rok bere za úspěch i konzultant eNovation Jiří Kvíz. „Odhady byly pesimističtější. V kontextu celého období mluvíme o nedočerpání 26 miliard korun. A to jsou určitě prostředky, které mohly být využity,“ řekl a dodal, že v celkové částce budou určitě drobné korekce. „Spíše už by se mělo jednat o stovky milionů korun, a ne miliard,“ uvedl. Doplnil, že peníze se utratily smyluplně. „Nešlo o projekty, které byly schvalovány v minulém roce, ale byly víceleté. Šlo o efektivní využívání,“ řekl.

V budoucnu by ale mohly zase nastat potíže. „Ztráta, která se nabrala na začátku, je poměrně nepříjemná a myslím si, že podobné problémy, které se tu řešily v roce 2015, se budou opět řešit někdy v roce 2022 či 2023,“ upozornil Kvíz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 22 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...