Praha – Česko by mohla zasáhnout už na konci roku další plynová krize. Důsledky by přitom byly katastrofální, tak to alespoň tvrdí zprávy tří ministrů, které dnes projednala vláda. Letos v listopadu se uskuteční „cvičení“, které vyzkouší připravenost České republiky na možné nové přerušení dodávek plynu. Týkat se bude hlavně velkých firem a dalších významných subjektů, řekl dnes po schůzi vlády ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský.
Ministři zahraničí, vnitra a průmyslu připravili krizový scénář pro případ zastavení dodávek plynu. Počítá s víc než desetistupňovými mrazy a sporem trvajícím déle než 14 dní, tedy s horší situací, než jaká nastala letos v lednu. Už od října platí pro takovýto stav nouze nová pravidla. První by o plyn přišly velké podniky, jako poslední lidé, školy a nemocnice.
Detailní pohled do materiálu vypadá hrozivě. Bez tepla by se při naplnění černého scénáře ocitlo 2,5 milionu domácností a s vážnými problémy by se potýkala i zdravotnická zařízení. Zásobníky, které má Česko k dispozici, teď stačí maximálně na měsíc. „Při přípravě krizových dokumentů se vždy musí počítat s horší variantou,“ vysvětluje děsivý scénář předseda vlády Jan Fischer.
„Požadujeme po vládě, aby urychleně energetickou koncepci dokončila,“ reagoval na téma krize s plynem předseda ČSSD Jiří Paroubek s tím, že nelze vyloučit další energetickou krizi kvůli dodávkám plynu z Ruska přes Ukrajinu. V souvislosti s případnou plynovou krizí ČSSD požaduje urychlené zajištění alternativních zdrojů dodávek.
„Předně si myslím, že informace, že Česko má zásoby na jeden měsíc není přesná,“ řekl na adresu děsivého scénáře analytik Vladimír Štepán s tím, že se zásobami by Česko vydrželo klidně i celou zimu. Podle Štepána na tom Česko není ve srovnání s ostatními zeměmi tak špatně. Poukazuje také na to, že proběhla řada smluvních opatření ve vztahu Ukrajina – Rusko, takže si nemyslí, že by z této strany hrozilo přerušení dodávek plynu.
Pomohou větší zásoby
Jako jediná schůdná cesta, jak by se Česko do budoucna mohlo s výpadky v dodávkách plynu lépe vyrovnat, se zatím jeví budování nových skladovacích kapacit. Přibýt by proto měly nové plynové zásobníky, mnohem větší, než jakými se země pyšní dnes.
V této souvislosti bývá často skloňováno jméno Dolní Rožínka. V této malé obci na Žďársku se dnes nachází poslední fungující uranový důl ve střední Evropě. Těžba by tu ale měla skončit do šesti let. Místní proto vítají aktivity vedoucí ke vzniku obřího zásobníku asi na 300 milionů kubíků stlačeného plynu. Byl by největší v republice. „Šachta je hotová, masiv je vynikající, už jsme obdrželi i povolení pro provedení průzkumu,“ popisuje současnou situaci Jiří Jež, ředitel státního podniku Diamo, který zdejší důl provozuje.
Pokud investor získá veškerá potřebná povolení, samotná stavba obřího zásobníku na plyn by mu měla trvat od pěti do osmi let.
