Češi již nebudou od soboty pracovat na stát

Praha - Češi letos přestanou pracovat na stát o tři dny dříve než loni. Podle výpočtů Liberálního institutu (LI) letos připadne den daňové svobody, tedy pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana, na sobotu 7. června. Příznivý trend se zakládá na hospodářském růstu a reformách současné vlády. Ve srovnání s dalšími státy světa je však daňová zátěž občanů v Česku stále poměrně vysoká.

Ve srovnání se Slováky Češi letos pracují na stát téměř o měsíc déle. Naši východní sousedé oslavili den daňové svobody již 11. května, dokonce o sedm dní dříve než obyvatelé USA. Poláci oslavují dnes. Nejlépe jsou na tom Jihokorejci, kteří přestali pracovat na stát 28. dubna. Za nimi pak následují Australané, Švýcaři a Irové. Naopak Maďaři se mohou na „daňovou svobodu“ těšit až od 28. června, Dánové od 4. července a Francouzi od 12. července.

Letos bylo největším překvapením Švédsko, které svůj den svobody posunulo o celý týden, a dokonce se tak na dva dny přiblížilo Francii. „Podle klasické liberální představy o státu, který zajišťuje bezpečí občanů, soudy, policii, by byla optimální první polovina února,“ říká Jiří Schwarz z Liberálního institutu.

Den daňové svobody je podle Schwarze důležité připomínat proto, že stát s penězi daňových poplatníků zdaleka nehospodaří tak opatrně a efektivně, jako by to dělali oni sami. „Byli bychom spokojeni, pokud bychom neočekávali lepší výsledek kvůli reformě veřejných financí. Pouhé kosmetické změny v jednotlivých daňových sazbách a přesuny daňového břemene z jednoho poplatníka na druhého s cílem vybrat ještě více nejsou vhodnou cestou k efektivnějšímu státu. Ekonomicky mnohem smysluplnější by bylo v prvním kroku nejprve omezit veřejné výdaje nebo alespoň razantně zpomalit jejich růst,“ nastínil Schwarz.

Výpočty Liberálního institutu vycházejí z odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tato metodika, která využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu, umožňuje porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v mnoha dalších zemích. „Výhled pro Českou republiku ukazuje, že pokud vydrží současné trendy rozpočtových výdajů a růstu ekonomiky, mohli bychom příští rok slavit už v květnu,“ předpovídá Schwarz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoRusko chce omezit počet ekonomických migrantů, na trhu ale chybí miliony lidí

Ekonomičtí migranti čelí v Rusku stále větší represi i častějším deportacím. Úřady chtějí počet cizinců výrazně omezit. Propaganda to obhajuje ochranou pracovních míst pro ruské občany. Podle oficiálních údajů přitom v době, kdy Moskva vede drahou agresivní válku proti Ukrajině, chybí na pracovním trhu čtyři miliony lidí. Situace se bude v příštích letech kvůli nízké porodnosti ještě více zhoršovat, v roce 2030 bude chybět podle odborných odhadů až dvanáct milionů pracovníků.
před 19 hhodinami

Cestovní kanceláře varují před falešnými zájezdy

Cestovní kanceláře varují před nabídkami falešných zájezdů na sociálních sítích. Zveřejňují je totiž často podvodníci, případně lidé, kteří nemají právo zájezdy pořádat. A cestovatelům pak kromě ztráty peněz hrozí i další možné komplikace.
před 21 hhodinami

Státní příspěvky na krajské silnice končí, hejtmani a opozice to kritizují

Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) ani ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se státním příspěvkem na opravy krajských silnic v tomto volebním období nepočítají. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) dosud představoval zhruba desetinu těchto výdajů. Ukončení podpory vláda zdůvodňuje vysokými zůstatky na účtech krajů a obcí a zároveň napjatým stavem státního rozpočtu. Rozhodnutí kritizují hlavně opoziční hejtmani. Podle nich bude mít výrazný dopad na stav silniční sítě a povede k odkládání nových projektů.
23. 8. 2026

Kanada je v obchodní válce, neboť byla napadena, prohlásil premiér Carney

Kanada se dostala do obchodní války s USA, neboť byla napadena. Podle agentury Bloomberg to v souvislosti s krachem obchodních jednání, následným uvalením amerických cel a kanadskými protiopatřeními prohlásil kanadský premiér Mark Carney. Americký prezident Donald Trump napsal na své sociální síti Truth Social, že Kanada požaduje stejné výhody, jaké mají členské státy USA, aniž by mezi ně patřila. Kanaďané za pevným postojem svého premiéra stojí.
23. 8. 2026

Podle výpočtu ČT vzroste minimální mzda od ledna o 2500 korun na 24 900

Minimální mzda se od ledna zvýší o 2500 korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vyplývá to z výpočtu České televize podle nové makroekonomické prognózy ministerstva financí. Nejnižší možný výdělek při osmihodinové pracovní době tak bude odpovídat 44,5 procenta průměrné mzdy, což je dosud nejvyšší podíl v Česku. Výši minimální mzdy pro rok 2027 oznámí v pondělí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) zástupcům odborů.
22. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.