Cena benzinu je na novém rekordu. V průměru se už přibližuje ke 48 korunám

Nahrávám video

Ceny pohonných hmot v Česku opět vzrostly. Natural 95 za týden zdražil o 1,14 koruny na průměrných 47,69 korun za litr. Nafta se pak prodává v průměru za 46,94 koruny za litr, a je tak o 1,17 koruny dražší než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle ministerstva financí za to nemohou prodejci, jejichž marže naopak klesaly.

Ceny pohonných hmot rostou navzdory opatření, které vláda přijala kvůli jejich zdražování. Od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty, přičemž ministerstvo financí očekávalo zlevnění až o 1,80 koruny na litr. V současné době ale řidiči tankují paliva dráž než před snížením spotřební daně.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů České republiky Ivan Indráček v úterý řekl, že čerpací stanice promítly do svých cen snížení spotřební daně o 1,50 koruny bez DPH, reálně tedy o 1,80 koruny na jednom litru pohonných hmot. Snížení spotřební daně se ale podle něj potkalo s prudkým růstem ceny produktů, a není tak na první pohled viditelné. „Pokles, který jsme zaznamenali díky spotřební dani, byl během několika dnů vymazán růstem komodity, tedy benzinu a nafty,“ shrnul Indráček v 90’ ČT24. Odmítl názory některých komentátorů nebo analytiků, že čerpací stanice si část snížené daně přivlastnily.

Před rokem byla paliva výrazně levnější. Průměrná cena za jeden litr benzinu byla o 15,28 koruny nižší, za naftu tehdy motoristé platili o 16,66 korun na litr méně.

Zatím nejdražší byla ropa Brent v červenci 2008, kdy se barel prodával za více než 140 dolarů, vyplývá z dat serveru Investing.com. Benzin Natural 95 se tehdy prodával kolem 32,50 koruny za litr, litr nafty za téměř 35 korun za litr, vyplývá z informací CCS.

Nejlevněji na Královéhradecku

Nejlevnější pohonné hmoty nyní natankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 47,41 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 46,63 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 48,08 koruny. Nafta se tam tankuje za 47,53 koruny za litr.

Ceny pohonných hmot letos prudce vzrostly na přelomu února a března poté, co Rusko zahájilo 24. února vojenský útok na Ukrajinu. Ještě 23. února stál litr benzinu zhruba 37,40 koruny a litr nafty zhruba 36,40 koruny. Jen během dvou týdnů po začátku ruské invaze cena benzinu vystoupala až na průměrných 47,26 koruny na litr 10. března a cena nafty na průměrných 49,57 koruny za litr 13. března.

Marže prodejců klesají

V dalším období ceny sice klesly, od konce dubna ale zejména u benzinu průměrná cena už většinou jen stoupala. V reakci na vysoké ceny paliv vláda zavedla kontroly marží u prodejců paliv, rozhodla o dočasném snížení spotřební daně z nafty a benzinu a plánuje třeba ukončení povinného přimíchávání takzvané biosložky do paliv od července.

Marže prodejců pohonných hmot podle ministerstva financí dál klesají a v červnu byly průměrně o 1,70 koruny na litr nižší než loni. U nafty byly v daném měsíci zhruba o 1,60 koruny za litr nižší, než byl průměr loňského roku. Marže u benzinu byly přibližně o 1,80 koruny na litr pod loňským průměrem.

Ivan Indráček z Unie nezávislých čerpadlářů uvedl, že si benzinky potřebují nechat kolem dvou korun z litru, což se podle něj dnes v některých případech neděje. Míní, že některé mají marže tak nízké, že jsou i pod náklady. „Marže jsou v tuto chvíli tak nízko, že to pro čerpací stanice znamená, že to v budoucnu budou muset kompenzovat,“ avizoval.

Opozice žádá nižší DPH

Z podrobnějšího rozboru cenové kontroly ministerstva je zřejmé, že hlavním důvodem pro brzké odmazání pozitivního efektu snížení spotřební daně nejsou rostoucí marže u pohonných hmot, ale především růst cen nafty a benzinu na komoditní burze v Rotterdamu, uvedli zástupci úřadu.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a expert ODS pro ekonomiku a finance Jan Skopeček si proto myslí, že jediným způsobem, jak ceny stlačit, je diplomatické úsilí. „Jediné, co může být, je motivovat a tlačit na dodavatele ropy, aby začali těžit více a byla větší nabídka, která by mohla přispět k poklesu ceny. Dnes je ropy málo,“ řekl v 90’ ČT24.

Opoziční poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) je však přesvědčen, že by zlevnění benzinu a nafty mohla pomoci vláda. „Že vláda nechce s cenami benzinu dělat nic, je velká chyba. Je prostor například snížením DPH z 21 procent třeba na 10 procent,“ podotkl. Domnívá se, že by stát také prostřednictvím čerpacích stanic vlastněných firmou Čepro mohl přímo zatlačit i na trh.

O přínosu nižší DPH na pohonné hmoty však zapochyboval Jan Skopeček. Poukázal, že by to nijak nepomohlo podnikatelům či živnostníkům, kteří jsou plátci DPH a používají auto pro služební účely, ale hlavně by si tím podle něj stát uškodil. „Velmi rád podpořím snížení daňového zatížení u benzinu, ale je potřeba si říct, kde na to vezmeme. Spotřební daně hrají v České republice v daňovém mixu výraznou roli, výrazně plní státní rozpočet,“ upozornil. Podle Hrnčíře ale při rostoucích cenách také roste suma vybraná na daních. Míní proto, že i kdyby se DPH snížila, stát „na dani vybere plus minus to samé jako předtím, ale domácnosti ušetří“.

Stanjura: Marže se kontrolují u 95 procent benzinek

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jeho úřad tři měsíce denně kontroluje zhruba 95 procent čerpacích stanic, u kterých sleduje trvalý pokles průměrných marží. V červnu po snížení spotřební daně na litr na krátkou dobu paliva zlevnila zhruba o korunu, vzápětí ale opět zdražila po přijetí šestého balíčku sankcí a závazku Evropské unie odstřihnout se od ruské ropy. „Stojím si nicméně za tím, že kdybychom ke snížení spotřební daně nepřistoupili, viděli bychom dnes na pumpách ceny benzinu a nafty o jednu až dvě koruny vyšší,“ doplnil Stanjura.

V březnu, kdy ministerstvo zavedlo povinnost hlásit ceny paliv, byla sledovaná průměrná hrubá marže u dieselu podle jeho údajů 4,91 koruny na litr, přičemž průměr za rok 2021 činil 3,39 koruny. V dubnu klesla průměrná marže zhruba o 80 haléřů, v květnu o dalších 30 haléřů na litr a po dalším poklesu se v první polovině června pohybovala u průměrných 1,80 koruny za litr. U litru naturalu byla loňská průměrná marže čerpacích stanic a distributorů podle ministerstva 2,55 koruny. Letos v březnu činila v průměru 4,39, následně klesla v dubnu na 3,77, v květnu na 1,56 a v červnu na 0,78 koruny na litr. 

Povinnosti hlásit ceny paliv ministerstvo financí zavedlo 14. března. V důsledku zdražování paliv, jejichž ceny začaly růst na přelomu února a března po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, vláda přijala i další opatření, kromě snížení spotřební daně. Rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 14 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled