Cena benzinu je na novém rekordu. V průměru se už přibližuje ke 48 korunám

Nahrávám video
90’ ČT24: Ceny pohonných hmot opět rostou
Zdroj: ČT24

Ceny pohonných hmot v Česku opět vzrostly. Natural 95 za týden zdražil o 1,14 koruny na průměrných 47,69 korun za litr. Nafta se pak prodává v průměru za 46,94 koruny za litr, a je tak o 1,17 koruny dražší než minulou středu. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Podle ministerstva financí za to nemohou prodejci, jejichž marže naopak klesaly.

Ceny pohonných hmot rostou navzdory opatření, které vláda přijala kvůli jejich zdražování. Od začátku června na čtyři měsíce snížila o 1,50 koruny na litr spotřební daň z benzinu a nafty, přičemž ministerstvo financí očekávalo zlevnění až o 1,80 koruny na litr. V současné době ale řidiči tankují paliva dráž než před snížením spotřební daně.

Předseda Unie nezávislých petrolejářů České republiky Ivan Indráček v úterý řekl, že čerpací stanice promítly do svých cen snížení spotřební daně o 1,50 koruny bez DPH, reálně tedy o 1,80 koruny na jednom litru pohonných hmot. Snížení spotřební daně se ale podle něj potkalo s prudkým růstem ceny produktů, a není tak na první pohled viditelné. „Pokles, který jsme zaznamenali díky spotřební dani, byl během několika dnů vymazán růstem komodity, tedy benzinu a nafty,“ shrnul Indráček v 90’ ČT24. Odmítl názory některých komentátorů nebo analytiků, že čerpací stanice si část snížené daně přivlastnily.

Před rokem byla paliva výrazně levnější. Průměrná cena za jeden litr benzinu byla o 15,28 koruny nižší, za naftu tehdy motoristé platili o 16,66 korun na litr méně.

Zatím nejdražší byla ropa Brent v červenci 2008, kdy se barel prodával za více než 140 dolarů, vyplývá z dat serveru Investing.com. Benzin Natural 95 se tehdy prodával kolem 32,50 koruny za litr, litr nafty za téměř 35 korun za litr, vyplývá z informací CCS.

Nejlevněji na Královéhradecku

Nejlevnější pohonné hmoty nyní natankují řidiči v Královéhradeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 47,41 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 46,63 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí čerpací stanice v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 48,08 koruny. Nafta se tam tankuje za 47,53 koruny za litr.

Ceny pohonných hmot letos prudce vzrostly na přelomu února a března poté, co Rusko zahájilo 24. února vojenský útok na Ukrajinu. Ještě 23. února stál litr benzinu zhruba 37,40 koruny a litr nafty zhruba 36,40 koruny. Jen během dvou týdnů po začátku ruské invaze cena benzinu vystoupala až na průměrných 47,26 koruny na litr 10. března a cena nafty na průměrných 49,57 koruny za litr 13. března.

Marže prodejců klesají

V dalším období ceny sice klesly, od konce dubna ale zejména u benzinu průměrná cena už většinou jen stoupala. V reakci na vysoké ceny paliv vláda zavedla kontroly marží u prodejců paliv, rozhodla o dočasném snížení spotřební daně z nafty a benzinu a plánuje třeba ukončení povinného přimíchávání takzvané biosložky do paliv od července.

Marže prodejců pohonných hmot podle ministerstva financí dál klesají a v červnu byly průměrně o 1,70 koruny na litr nižší než loni. U nafty byly v daném měsíci zhruba o 1,60 koruny za litr nižší, než byl průměr loňského roku. Marže u benzinu byly přibližně o 1,80 koruny na litr pod loňským průměrem.

Ivan Indráček z Unie nezávislých čerpadlářů uvedl, že si benzinky potřebují nechat kolem dvou korun z litru, což se podle něj dnes v některých případech neděje. Míní, že některé mají marže tak nízké, že jsou i pod náklady. „Marže jsou v tuto chvíli tak nízko, že to pro čerpací stanice znamená, že to v budoucnu budou muset kompenzovat,“ avizoval.

Opozice žádá nižší DPH

Z podrobnějšího rozboru cenové kontroly ministerstva je zřejmé, že hlavním důvodem pro brzké odmazání pozitivního efektu snížení spotřební daně nejsou rostoucí marže u pohonných hmot, ale především růst cen nafty a benzinu na komoditní burze v Rotterdamu, uvedli zástupci úřadu.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a expert ODS pro ekonomiku a finance Jan Skopeček si proto myslí, že jediným způsobem, jak ceny stlačit, je diplomatické úsilí. „Jediné, co může být, je motivovat a tlačit na dodavatele ropy, aby začali těžit více a byla větší nabídka, která by mohla přispět k poklesu ceny. Dnes je ropy málo,“ řekl v 90’ ČT24.

Opoziční poslanec a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) je však přesvědčen, že by zlevnění benzinu a nafty mohla pomoci vláda. „Že vláda nechce s cenami benzinu dělat nic, je velká chyba. Je prostor například snížením DPH z 21 procent třeba na 10 procent,“ podotkl. Domnívá se, že by stát také prostřednictvím čerpacích stanic vlastněných firmou Čepro mohl přímo zatlačit i na trh.

O přínosu nižší DPH na pohonné hmoty však zapochyboval Jan Skopeček. Poukázal, že by to nijak nepomohlo podnikatelům či živnostníkům, kteří jsou plátci DPH a používají auto pro služební účely, ale hlavně by si tím podle něj stát uškodil. „Velmi rád podpořím snížení daňového zatížení u benzinu, ale je potřeba si říct, kde na to vezmeme. Spotřební daně hrají v České republice v daňovém mixu výraznou roli, výrazně plní státní rozpočet,“ upozornil. Podle Hrnčíře ale při rostoucích cenách také roste suma vybraná na daních. Míní proto, že i kdyby se DPH snížila, stát „na dani vybere plus minus to samé jako předtím, ale domácnosti ušetří“.

Stanjura: Marže se kontrolují u 95 procent benzinek

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jeho úřad tři měsíce denně kontroluje zhruba 95 procent čerpacích stanic, u kterých sleduje trvalý pokles průměrných marží. V červnu po snížení spotřební daně na litr na krátkou dobu paliva zlevnila zhruba o korunu, vzápětí ale opět zdražila po přijetí šestého balíčku sankcí a závazku Evropské unie odstřihnout se od ruské ropy. „Stojím si nicméně za tím, že kdybychom ke snížení spotřební daně nepřistoupili, viděli bychom dnes na pumpách ceny benzinu a nafty o jednu až dvě koruny vyšší,“ doplnil Stanjura.

V březnu, kdy ministerstvo zavedlo povinnost hlásit ceny paliv, byla sledovaná průměrná hrubá marže u dieselu podle jeho údajů 4,91 koruny na litr, přičemž průměr za rok 2021 činil 3,39 koruny. V dubnu klesla průměrná marže zhruba o 80 haléřů, v květnu o dalších 30 haléřů na litr a po dalším poklesu se v první polovině června pohybovala u průměrných 1,80 koruny za litr. U litru naturalu byla loňská průměrná marže čerpacích stanic a distributorů podle ministerstva 2,55 koruny. Letos v březnu činila v průměru 4,39, následně klesla v dubnu na 3,77, v květnu na 1,56 a v červnu na 0,78 koruny na litr. 

Povinnosti hlásit ceny paliv ministerstvo financí zavedlo 14. března. V důsledku zdražování paliv, jejichž ceny začaly růst na přelomu února a března po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, vláda přijala i další opatření, kromě snížení spotřební daně. Rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 21 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...