ČD prodají nepotřebný majetek za miliony, hledají pomocníka

Praha - České dráhy prodají sklady, staré drážní domky a další nepotřebný majetek. Celkem jde o 4,5 tisíce budov a 14 tisíc pozemků. Dopravce nyní prostřednictvím výběrového řízení hledá strategického partnera, který by prodej zprostředkoval. Předpokládaná hodnota zakázky je 90 milionů korun. Vítěze výběrového řízení by dopravce měl zveřejnit v únoru.

„Hledáme konsorcium firem tvořené renomovanou mezinárodní realitní kanceláří a subjekty z oblasti finančního poradenství a řízení projektů,“ vysvětlil náměstek generálního ředitele ČD pro správu majetku Milan Matzenauer způsob, jakým ČD chtějí majetek prodat. Dráhy ke svému provozu nepotřebují stovky budov, které je stojí nemalé peníze. Řada nepotřebných budov chátrá, na některé je už dokonce vydán demoliční výměr.

„Doba výtopen, skladů, různých dílen, to už je všechno dávno pryč. My máme spoustu skladů, dílen, obytných budov, strážních domků i pozemků, které nepotřebujeme k provozování dráhy a nás ročně stojí jejich údržba, opravy, ostraha 240 milionů korun, takže to je důvod, proč chceme tento zbytný majetek prodat,“ upozornil v rozhovoru pro ČT24 vedoucí tiskového oddělení ČD Radek Joklík.

Jan Zachystal, realitní odborník, RE/MAX Alfa:

„Některé nemovitosti jsou v současné době velmi těžko prodejné a v případě, že se přiřadí k těm atraktivnějším, tak se prodají rozhodně lépe, než by se prodávaly samy.“

Dráhy budovy a pozemky zabalí do balíčků

Prodej drážních domků a ostatního drobného majetku, se kterým by dráhy chtěly začít hned po ukončení výběrového řízení na zprostředkovatele, se uskuteční formou takzvaného „balíčkového prodeje“. Jde o metodu, kdy se neprodávají jednotlivé budovy, ale vždy určitý celek budov a pozemků. Dopravce se tak vyhne situaci, kdy si kupující vyberou jen nejlukrativnější majetek a zbytek by poté drahám zůstal. Stejným způsobem se zbytného majetku nedávno zbavil i německý národní dopravce Deutsche Bahn.

Skutečnou cenu prodávaných nemovitostí stanoví strategický partner, který vzejde z výběrového řízení. Ten zároveň vypracuje prodejní strategii zbytného majetku a následně zajistí samotný prodej. Provize z prodeje bude záviset na konečné výši dohodnutých cen.

Pejša: Dráhy netíží nepotřebné domky, ale velká nádraží

Pomyslnou koulí na noze pro hospodaření Českých drah nejsou drážní domky a další drobné stavby, ale zhruba 900 stanic a nádraží, která musí České dráhy udržovat, uvedl Jaromír Pejša, předseda Odborového sdružení železničářů. Pro potřeby dopravce jsou prý tyto stavby naddimenzované, protože drahám bohatě stačí pokladna pro prodej lístků. Podle odborářů by měly být tyto majetky převedeny do vlastnictví Správy železniční dopravní cesty jako součást drážní infrastruktury.

To ale podle šéfa nejsilnější odborové centrály na železnici není možné uskutečnit bezúplatně nebo za symbolickou hodnotu a na odprodej za odhadní cenu nemá stát peníze. Řešení by mohlo přinést ministerstvo dopravy, které se do konce října zavázalo předložit materiál řešení problematiky zbytného majetku drah.

Vedení drah se nicméně k prodeji nádraží staví zatím odmítavě, i když přiznává, že některé nádražní budovy nutně potřebují nemalé investice. „Nádraží je brána na železnici. Sem cestující přijde, koupí si lístek, čeká na vlak, takže nádražních budov bychom se opravdu zbavovat nechtěli a zbavovat se jich nebudeme,“ podtrhl Joklík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
18:07Aktualizovánopřed 49 mminutami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 13 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 15 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
včera v 20:17

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
včera v 20:12

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.