Bývalý místopředseda ERÚ čelí trestnímu oznámení - kvůli 550 milionům

Praha - Bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslav Němeček se ocitl pod drobnohledem příslušníků policie. Důvodem je údajné zneužití pravomoci úřední osoby. Němeček podle ERÚ, který na něj podal trestní oznámení, umožnil společnosti E.ON Distribuce v roce 2011 neoprávněně získat více než půl miliardy korun. Firmu chtěl údajně „finančně podpořit“ i pro letošní rok - částkou 78 milionů. Němeček nařčení odmítá. „Nic o tom nevím, rozhodně jsem nikdy nikoho nezvýhodňoval,“ řekl Hospodářským novinám (HN).

Podle současné šéfky ERÚ Aleny Vitáskové nalezli pracovníci úřadu smlouvu, která jedné z distribučních společností dovolovala na rok 2011 nastavit nepřiměřeně vysoké poplatky za distribuci. I přesto, že pak byly v dalším roce nastaveny opět nižší a zákazníkům se peníze vrátily, firmě to pomohlo s jejím cash-flow. 

„Jednalo se vlastně o takovou půjčku ve výši stovek milionů korun od spotřebitelů zadarmo,“ řekla Vitásková HN.

Podle informací HN se mělo jednat o smlouvu „Postup řešení platební bilance společnosti E.ON Distribuce, a.s., na rok 2011“. Ta měla firmě dovolit v roce 2011 rozúčtovat konečným zákazníkům skrze distribuční poplatky 550 milionů korun.

Alena Vitásková
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Němeček svou údajnou činnost popírá

„Nic o tom nevím, rozhodně jsem nikdy nikoho nezvýhodňoval. Zatím neznám detaily a nikdo mne v celé věci nekontaktoval, trestní oznámení tak komentovat nemůžu,“ řekl. Nařčení odmítá i společnost E.ON. „Kategoricky odmítáme tvrzení, že naše společnost byla rozhodnutím Energetického regulačního úřadu jakkoli zvýhodněna, či se jiným způsobem obohatila na úkor svých zákazníků,“ uvedl v tiskovém prohlášení mluvčí E.ON Vladimír Vácha.

Mluvčí E.ON navíc tvrdí, že v letech 2008 až 2011 byl systém výplaty podpor naopak nastaven tak, že distribuční společnosti znevýhodňoval. „Celkový objem vyplacených podpor výrobcům vysoko převyšoval příjmy získávané pro tento účel od konečných spotřebitelů elektřiny,“ uvedl.

Za bývalého šéfa se částečně postavil i Josef Fiřt, kteý působil ve vedení úřadu před Vitáskovou. Za jeho úřadování prý vše probíhalo naprosto transparentně. Poplatky se podle něj zároveň častokrát nastavovaly dopředu a někdy mohlo dojít k nepřesnostem, které mohly působit společnostem krátkodobé ztráty - čímž by se možná dala vysvětlit ona půjčka, která mohla postavení firmy vylepšit.

Josef Fiřt
Zdroj: Jan Rasch/isifa/Euro

Na nekalosti upozornila Vitásková už na konci ledna a bylo podáno trestní oznámení. Že se jedná o Němečka a firmu E.ON, ovšem tehdy odmítla potvrdit. 

Sedmatřicetiletý Němeček byl místopředsedou ERÚ od roku 2001, předtím dva roky pracoval na ministerstvu průmyslu a obchodu na odboru regulace a finančních analýz. ERÚ opustil začátkem roku 2012. V polovině roku 2012 nastoupil do mezinárodní poradenské společnosti Ernst & Young, kde pracuje jako šéf týmu regulačního poradenství v energetice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 14 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 19 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...