Bývalý místopředseda ERÚ čelí trestnímu oznámení - kvůli 550 milionům

Praha - Bývalý místopředseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Blahoslav Němeček se ocitl pod drobnohledem příslušníků policie. Důvodem je údajné zneužití pravomoci úřední osoby. Němeček podle ERÚ, který na něj podal trestní oznámení, umožnil společnosti E.ON Distribuce v roce 2011 neoprávněně získat více než půl miliardy korun. Firmu chtěl údajně „finančně podpořit“ i pro letošní rok - částkou 78 milionů. Němeček nařčení odmítá. „Nic o tom nevím, rozhodně jsem nikdy nikoho nezvýhodňoval,“ řekl Hospodářským novinám (HN).

Podle současné šéfky ERÚ Aleny Vitáskové nalezli pracovníci úřadu smlouvu, která jedné z distribučních společností dovolovala na rok 2011 nastavit nepřiměřeně vysoké poplatky za distribuci. I přesto, že pak byly v dalším roce nastaveny opět nižší a zákazníkům se peníze vrátily, firmě to pomohlo s jejím cash-flow. 

„Jednalo se vlastně o takovou půjčku ve výši stovek milionů korun od spotřebitelů zadarmo,“ řekla Vitásková HN.

Podle informací HN se mělo jednat o smlouvu „Postup řešení platební bilance společnosti E.ON Distribuce, a.s., na rok 2011“. Ta měla firmě dovolit v roce 2011 rozúčtovat konečným zákazníkům skrze distribuční poplatky 550 milionů korun.

Alena Vitásková
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Němeček svou údajnou činnost popírá

„Nic o tom nevím, rozhodně jsem nikdy nikoho nezvýhodňoval. Zatím neznám detaily a nikdo mne v celé věci nekontaktoval, trestní oznámení tak komentovat nemůžu,“ řekl. Nařčení odmítá i společnost E.ON. „Kategoricky odmítáme tvrzení, že naše společnost byla rozhodnutím Energetického regulačního úřadu jakkoli zvýhodněna, či se jiným způsobem obohatila na úkor svých zákazníků,“ uvedl v tiskovém prohlášení mluvčí E.ON Vladimír Vácha.

Mluvčí E.ON navíc tvrdí, že v letech 2008 až 2011 byl systém výplaty podpor naopak nastaven tak, že distribuční společnosti znevýhodňoval. „Celkový objem vyplacených podpor výrobcům vysoko převyšoval příjmy získávané pro tento účel od konečných spotřebitelů elektřiny,“ uvedl.

Za bývalého šéfa se částečně postavil i Josef Fiřt, kteý působil ve vedení úřadu před Vitáskovou. Za jeho úřadování prý vše probíhalo naprosto transparentně. Poplatky se podle něj zároveň častokrát nastavovaly dopředu a někdy mohlo dojít k nepřesnostem, které mohly působit společnostem krátkodobé ztráty - čímž by se možná dala vysvětlit ona půjčka, která mohla postavení firmy vylepšit.

Josef Fiřt
Zdroj: Jan Rasch/isifa/Euro

Na nekalosti upozornila Vitásková už na konci ledna a bylo podáno trestní oznámení. Že se jedná o Němečka a firmu E.ON, ovšem tehdy odmítla potvrdit. 

Sedmatřicetiletý Němeček byl místopředsedou ERÚ od roku 2001, předtím dva roky pracoval na ministerstvu průmyslu a obchodu na odboru regulace a finančních analýz. ERÚ opustil začátkem roku 2012. V polovině roku 2012 nastoupil do mezinárodní poradenské společnosti Ernst & Young, kde pracuje jako šéf týmu regulačního poradenství v energetice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 55 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...