Babiš jel do Bruselu, aby prosadil svou „obsesi“. Systém přenesení daňové povinnosti

S výhradami, které má Česká republika vůči podobě návrhu Evropské komise na obecný mechanismus přenesené daňové povinnosti při výběru daně z přidané hodnoty (DPH), seznámil své kolegy z EU v Bruselu ministr financí Andrej Babiš. O možnost využívat obecný systém takzvané reverse charge velmi stojí nejen Česko, ale i Rakousko. Jiné země dnes ale na ministerském jednání daly najevo obavy z důsledků takového kroku.

„Jsem rád, že návrh byl konečně předložen a můžeme s ním začít pracovat,“ poznamenal Babiš, který kolegům připomněl, že reverse charge je jeho „obsese“ a mluví o ní od léta 2014. Na nevybrané DPH ztrácí EU ročně 160 miliard eur (přes 4,3 bilionu korun).

Základem systému přenesené daňové povinnosti je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele. Bránit má takzvaným karuselovým podvodům, kdy dodavatel daň neodvede a odběratel si ji nárokuje ve formě odpočtu. V současnosti mohou země mechanismus uplatnit za přísných podmínek výběrově.

Po jednání Babiš řekl, že cesta k prosazení změn a pak celého návrhu bude ještě „trnitá a složitá“. Česká republika už proto kvůli věci zorganizovala několik schůzek. O tématu v pondělí Babiš mluvil se slovinským premiérem Mirem Cerarem a ve čtvrtek večer s ministrem financí Edwardem Sciclunou. Rozhodný odpor vůči principu reverse charge během pátečního jednání Babiš nezaznamenal. „Myslím, že to je teritoriální problém, který se týká Česka, Slovenska, Polska, Rakouska, Maďarska, Rumunska, Bulharska,“ podotkl Babiš. „Pokud s tím nemá problém Německo, tak jsou obavy neopodstatněné,“ dodal.

Česko žádalo možnost spustit nejméně pětiletý pilotní projekt obecného mechanismu reverse charge, který by umožňoval jeho využití u transakcí nad 10 tisíc eur (270 tisíc korun). Evropská komise, jež chystá celý nový evropský režim pro DPH, v prosinci splnila svůj slib z léta a s návrhem na poslední chvíli přišla.

Brusel systém podmiňuje žádostí o povolení ze strany komise

K překvapení Prahy a Vídně však návrh z konce roku neumožňuje použít systém přímo, ale až na základě povolení ze strany komise. Stát, který o povolení požádá, ale musí splňovat určité podmínky, jež jsou z českého pohledu velmi přísné. Rakousko na jednání upozornilo, že za daného nastavení návrhu by systém vůbec nemohlo použít.

Eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici v debatě řekl, že návrh je otevřen všem zemím, umožňuje o spuštění požádat Česku i Rakousku a zároveň co nejméně ohrožuje fungování jednotného unijního trhu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Babišovi podle jeho pátečního vystoupení na ministerské radě vadí tři konkrétní věci. Ministr nesouhlasí s tím, že by podmínkou souhlasu komise musela být určitá minimální výše nevybrané DPH. „To není přijatelné. Musíme se snažit všemi dostupnými způsoby vybrat veškeré daně, abychom mohli snižovat schodek i zadlužení,“ podotkl Babiš. Podle něj
je návrh z ekonomického pohledu špatně, protože znamená, že kolem 15 procent nevybrané DPH může být tolerováno.

Vadí mu také, že by už po půl roce mohla Evropská komise fungování systému v některé zemi zastavit. Podle Babiše to znamená nejistotu pro firmy a Praha žádá, aby takové rozhodnutí bylo na ministrech financí EU. Podle Moscoviciho je ale tato pojistka potřeba vzhledem k nejistým dopadům, které by zavedení obecného mechanismu v jedné zemi mohlo mít na jiné členské státy Unie. Například slovinská zástupkyně v diskusi varovala před rizikem přesunu podvodů do jiných zemí i před vyšší administrativou a náklady, které věc přinese.

Pro Česko je nepřijatelné i to, že obecný systém reverse charge by v zemi, která splní podmínky a získá povolení jej používat, měl skončit nejpozději v roce 2022. Babiš si myslí, že by tato možnost měla existovat až do chvíle, kdy v EU začne platit nový režim pro DPH.

O podobě návrhu nyní budou jednat experti členských zemí, maltské předsednictví EU chce věc ještě v první polovině letošního roku uzavřít. O daňových otázkách musejí unijní státy rozhodnout jednomyslně. Podporu snaze Česka návrh upravit a přijmout dnes kromě Rakouska daly najevo také Maďarsko, Slovensko a Německo. Právě německou podporu dnes Babiš označil za zásadní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
před 38 mminutami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánovčera v 10:37‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 08:14‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:14‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.