Babiš jel do Bruselu, aby prosadil svou „obsesi“. Systém přenesení daňové povinnosti

S výhradami, které má Česká republika vůči podobě návrhu Evropské komise na obecný mechanismus přenesené daňové povinnosti při výběru daně z přidané hodnoty (DPH), seznámil své kolegy z EU v Bruselu ministr financí Andrej Babiš. O možnost využívat obecný systém takzvané reverse charge velmi stojí nejen Česko, ale i Rakousko. Jiné země dnes ale na ministerském jednání daly najevo obavy z důsledků takového kroku.

„Jsem rád, že návrh byl konečně předložen a můžeme s ním začít pracovat,“ poznamenal Babiš, který kolegům připomněl, že reverse charge je jeho „obsese“ a mluví o ní od léta 2014. Na nevybrané DPH ztrácí EU ročně 160 miliard eur (přes 4,3 bilionu korun).

Základem systému přenesené daňové povinnosti je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele. Bránit má takzvaným karuselovým podvodům, kdy dodavatel daň neodvede a odběratel si ji nárokuje ve formě odpočtu. V současnosti mohou země mechanismus uplatnit za přísných podmínek výběrově.

Po jednání Babiš řekl, že cesta k prosazení změn a pak celého návrhu bude ještě „trnitá a složitá“. Česká republika už proto kvůli věci zorganizovala několik schůzek. O tématu v pondělí Babiš mluvil se slovinským premiérem Mirem Cerarem a ve čtvrtek večer s ministrem financí Edwardem Sciclunou. Rozhodný odpor vůči principu reverse charge během pátečního jednání Babiš nezaznamenal. „Myslím, že to je teritoriální problém, který se týká Česka, Slovenska, Polska, Rakouska, Maďarska, Rumunska, Bulharska,“ podotkl Babiš. „Pokud s tím nemá problém Německo, tak jsou obavy neopodstatněné,“ dodal.

Česko žádalo možnost spustit nejméně pětiletý pilotní projekt obecného mechanismu reverse charge, který by umožňoval jeho využití u transakcí nad 10 tisíc eur (270 tisíc korun). Evropská komise, jež chystá celý nový evropský režim pro DPH, v prosinci splnila svůj slib z léta a s návrhem na poslední chvíli přišla.

Brusel systém podmiňuje žádostí o povolení ze strany komise

K překvapení Prahy a Vídně však návrh z konce roku neumožňuje použít systém přímo, ale až na základě povolení ze strany komise. Stát, který o povolení požádá, ale musí splňovat určité podmínky, jež jsou z českého pohledu velmi přísné. Rakousko na jednání upozornilo, že za daného nastavení návrhu by systém vůbec nemohlo použít.

Eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici v debatě řekl, že návrh je otevřen všem zemím, umožňuje o spuštění požádat Česku i Rakousku a zároveň co nejméně ohrožuje fungování jednotného unijního trhu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Babišovi podle jeho pátečního vystoupení na ministerské radě vadí tři konkrétní věci. Ministr nesouhlasí s tím, že by podmínkou souhlasu komise musela být určitá minimální výše nevybrané DPH. „To není přijatelné. Musíme se snažit všemi dostupnými způsoby vybrat veškeré daně, abychom mohli snižovat schodek i zadlužení,“ podotkl Babiš. Podle něj
je návrh z ekonomického pohledu špatně, protože znamená, že kolem 15 procent nevybrané DPH může být tolerováno.

Vadí mu také, že by už po půl roce mohla Evropská komise fungování systému v některé zemi zastavit. Podle Babiše to znamená nejistotu pro firmy a Praha žádá, aby takové rozhodnutí bylo na ministrech financí EU. Podle Moscoviciho je ale tato pojistka potřeba vzhledem k nejistým dopadům, které by zavedení obecného mechanismu v jedné zemi mohlo mít na jiné členské státy Unie. Například slovinská zástupkyně v diskusi varovala před rizikem přesunu podvodů do jiných zemí i před vyšší administrativou a náklady, které věc přinese.

Pro Česko je nepřijatelné i to, že obecný systém reverse charge by v zemi, která splní podmínky a získá povolení jej používat, měl skončit nejpozději v roce 2022. Babiš si myslí, že by tato možnost měla existovat až do chvíle, kdy v EU začne platit nový režim pro DPH.

O podobě návrhu nyní budou jednat experti členských zemí, maltské předsednictví EU chce věc ještě v první polovině letošního roku uzavřít. O daňových otázkách musejí unijní státy rozhodnout jednomyslně. Podporu snaze Česka návrh upravit a přijmout dnes kromě Rakouska daly najevo také Maďarsko, Slovensko a Německo. Právě německou podporu dnes Babiš označil za zásadní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánovčera v 13:06

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
včera v 06:29

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026
Načítání...