Další dvě miliardy eur (54 miliard korun) ze záchranného programu poputují na řecký účet. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) je uvolnil, protože podle něj Atény splnily všechny požadované podmínky. Další část půjčky už schválila i euroskupina, tedy ministři financí eurozóny.
„Toto rozhodnutí následuje poté, co řecká vláda dokončila první sadu stanovených milníků,“ uvedl fond s odkazem na řecké schválení požadovaných reforem. Uvolněné peníze poputují hlavně na obsluhu řeckého dluhu, ale také na spolufinancování projektů, na kterých se podílejí strukturální fondy EU.
Šéf ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem v sobotu konstatoval, že Řecko uskutečnilo všechny reformy dohodnuté s věřiteli z eurozóny, a může tak od ESM dostat další splátku ze slíbeného úvěru i peníze na rekapitalizaci bank. Kromě dvou miliard eur z dohodnuté úvěrové pomoci by Atény měly dostat také kolem deseti miliard eur na rekapitalizaci bank.
O víkendu pak uvolnění peněz pro Řecko schválili náměstci ministrů financí zemí eura. A v pondělí to potvrdili i samotní ministři euroskupiny, kteří také diskutovali o druhém souboru řeckých reforem. Ten by měl být schválen do poloviny příštího měsíce a je podmínkou uvolnění další jedné miliardy eur.
„Nyní zaměříme pozornost na další fáze programu ESM a apelujeme na Řecko, aby spolu s věřitelskými institucemi urychlilo práce na druhé a konečné sadě milníků,“ uvádí se v návrhu prohlášení euroskupiny, který získala agentura Reuters. „Vítáme závazek řeckých činitelů dokončit druhou sadu reforem do poloviny prosince,“ píše se v návrhu komuniké.
Peníze za reformy
Silně zadlužené Řecko se v létě po půlročním povolebním zmatku nakonec dohodlo s eurozónou na třetím záchranném programu. V jeho rámci by mělo během tří let obdržet až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun). Řecko za to musí pokračovat v reformách veřejných financí, ekonomiky a státní správy a každé uvolnění části úvěru je podmíněno konkrétními kroky.
Řecký parlament minulý týden schválil soubor dalších reforem, které požadovali mezinárodní věřitelé. Opatření se týkají například pravidel pro zabavování nemovitostí při nesplácení hypoték a pro správu daňových nedoplatků.
Evropská centrální banka (ECB) na konci října uvedla, že čtyři hlavní řecké soukromé banky budou potřebovat maximálně 14,4 miliardy eur, aby přežily. Záchranný program pro Řecko přitom na jejich rekapitalizaci počítal s částkou až 25 miliard eur. Činitelé eurozóny odhadují, že řecké banky budou potřebovat jen šest až devět miliard eur.
