Praha - Podnikatel David Beran neuspěl u arbitráže se žalobou, v níž požadoval po podnikateli Karlu Komárkovi téměř 5,6 miliardy korun. Komárek měl podle Berana údajně porušit vzájemné závazky při plánovaném vzniku průmyslového holdingu, a tím mu způsobit škody. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR však 29. května řízení zastavil a neuznal nároky žalobce. Beran tvrdí, že žaloba nebyla zamítnuta, ale že rozhodčí soud odmítl věc rozhodnout a řízení zastavil. Chce proto podniknout další kroky.
Rozhodčí soud zdůvodnil rozhodnutí zejména tím, že věc byla již dříve při jiném řízení rozhodnuta. To ale podle Berana není pravda, v minulosti totiž rozhodci posuzovali jen žalobu z titulu ušlého zisku. „V tomto sporu pan Beran žaloval bezdůvodné obohacení, které v žádném jiném sporu neuplatňoval,“ uvedla v prohlášení zaslaném advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, která Berana zastupuje. „Tomuto podivnému rozhodnutí předcházelo nestandardní sestavení senátu,“ tvrdí advokáti.
Beran bude muset podle rozhodnutí arbitráže zaplatit veškeré poplatky za rozhodčí řízení a Komárkovi do 15 dnů od nabytí právní moci zaplatit pět milionů za výdaje na právní zastoupení. Rozhodčí soud rovněž konstatoval, že Beran nemůže nadále uplatňovat jakékoli nároky s akciemi společností ŽDB Group a Bonatrans Group. Rozhodnutí arbitráže je konečné, nelze se proti němu odvolat ani dovolat. Stejnou záležitost nemohou řešit civilní soudy.
Spory Berana s Komárkem, kteří byli v minulosti přáteli a blízkými obchodními partnery, se táhnou už několik let a vyústily už v řadu sporů a arbitráží. Podnikatelé se začátkem roku 2005 dohodli, že Beran dá
Komárkovi svou polovinu společnosti Vítkovice Holding a za to získá poloviční podíl v nově vznikajícím průmyslovém holdingu IGH. Do něj předtím Komárek převedl firmy ŽDB, Bonatrans a Kovosvit.
Z obchodu ale nakonec sešlo a podnikatelé se začali obviňovat, kdo ho vlastně znemožnil. Komárek tvrdí, že Beran předtím žádné nároky na ŽDB a Bonatrans neměl, Beran zase říká, že jejich nákup financovali spolu, a měl tedy opce na poloviční podíly.
Beran již před rokem ve stejné věci na Komárkovi vysoudil 1,2 miliardy korun, s výší škody ale tehdy nesouhlasil a loni v listopadu podal aktuální žalobu. V té první požadoval zhruba 3,5 mld. Kč. Komárek již prý peníze zaplatil. Beran nebyl jediný, kdo spor dovedl až k arbitráži. Komárek žaluje Berana u mezinárodního rozhodčího soudu v Paříži, kde se domáhá vydání 45 procent akcií Vítkovice Holding (VH) a náhradu škody přes tři miliardy korun. Dalších pět procent akcií VH a náhradu škody chce v Paříži i po dalším obchodním partnerovi Petr Novotný. Rozhodnutí má padnout do konce roku.
O akcie Vítkovic se ale rovněž vedou spory, není zcela zřejmé komu patří. Dělá si na ně nárok i nynější předseda představenstva VH Jan Světlík, kterému je přiřkl rozhodčí soud. Beran ale argumentoval tím, že by vrácením akcií porušil usnesení obecného soudu a akcie uložil do soudní úschovy.
