Americké akcie zažily nejhlubší propad téměř za tři roky

New York - Akciové trhy ve Spojených státech v pondělí zasáhla vlna výprodeje a hlavní indexy propadly nejvíce za téměř tři roky. Reagovaly tak na zprávu o historicky prvním snížení hlavního úvěrového ratingu USA, k němuž sáhla agentura Standard & Poor's. Dramaticky naopak vzrostl takzvaný indikátor strachu, tedy index VIX, jehož pomocí se investoři zajišťují proti dalšímu propadu cen. Výprodej dál zažívaly i asijské trhy, nicméně v závěru obchodování se jim podařilo propad zmírnit. Na devizových trzích dál zpevňuje švýcarský frank.

Dow Jonesův index klesl o 634,76 bodu a obchodní den uzavřel propadem o 5,55 procenta na hodnotě 10 809,85 bodu. Poprvé od listopadu tak skončil pod hranicí 11 000 bodů. Širší index S&P 500 odepsal 6,66 procenta na 1119,46 bodu, zatímco index Nasdaq Composite oslabil dokonce o 6,90 procenta na 2357,69 bodu.

Index S&P 500 postihl nejhlubší propad od prosince 2008 a ve ztrátě skončilo všech 500 emisí z jeho báze. Z letošního maxima, na němž byl koncem dubna, už index sestoupil o 17,9 procenta. Pokud bude jeho pokles pokračovat a dosáhne 20 procent, bude oficiálně zahájen takzvaný medvědí trh. Tedy období, kdy akcie vytrvale klesají.

Nejhlubší propad postihl akcie bank a energetických titulů. Například akcie Bank of America spadly o 20,3 procenta na 6,51 dolaru a byly nejaktivnějším titulem v bázi Dow Jonesova indexu.

Odpoví Fed na pád trhů?

Investoři teď nedočkavě očekávají výsledek jednání americké centrální banky (Fed). Přibývá spekulací, že se předseda banky Ben Bernanke pokusí obnovit důvěru a spustí třetí kolo tzv. kvantitativního uvolňování, tedy de facto pumpování peněz do americké ekonomiky.

Podle některých ekonomů by to však byla jen dočasná náplast pro americkou ekonomiku. „Pokud pan Bernanke nachystá kvantitativní uvolňování číslo tři, otestujeme dvojité dno a tam bude právě ten moment, kde se rozhodne,“ varoval ředitel Saxo Bank pro střední a východní Evropu Karol Piovarcsy. „Bude to jen nějaký polštář, který bude trvat určitou dobu, možná ještě kratší, než tomu bylo v předchozích kvantitativních uvolňováních. Ale bude to jen náplast na současnou situaci,“ doplnil.

Objemy obchodů byly mimořádně vysoké, na burzách NYSE, Amex a Nasdaq se dohromady zobchodovalo 17,5 miliardy akcií. Loňský denní průměr činil 8,47 miliardy akcií. Dál klesaly i asijské akcie. Japonský index Nikkei při nočním obchodování ztrácel 4 procenta. V závěru obchodování se mu nicméně podařilo propad zmírnit a uzavřel o 1,7 procenta slabší na hodnotě 8944,48 bodu.

Část analytiků tvrdí, že dosavadní výprodej na burzách byl až příliš rychlý, některé akcie proto podle nich už mohou být vhodné k nákupu. „Vypadá to jako rychlý požár na trzích, ale znám tyto věci, on nakonec vyčerpá sám sebe,“ podotkl šéf australské Ausbil Dexia Paul Xiradis.

Index volatility, který sestavuje burza CBOE v Chicagu a jemuž se často říká indikátor strachu, vzrostl o 50 procent na 48 bodů. Na hranici 40 bodů je poprvé od loňského května, kdy trhy zasáhl takzvaný „flash crash“, tedy bleskový propad cen. Silně nadprůměrný objem obchodů svědčí o tom, že výprodej má znaky paniky. „Začíná to být skutečně chaotický výprodej, mnohem horší, než na co jsme byli zvyklí,“ poznamenal šéf akciových obchodů v investiční společnosti Northern Trust Matthew Peron. „Posouváme se do panického režimu,“ dodal s odkazem na skokový růst indexu VIX.

Padělky eurových a dolarových bankovek
Zdroj: ČT24

Investoři míří do bezpečných přístavů, kupují frank a zlato

Na devizových trzích trvá zájem o švýcarský frank, který funguje v dobách nejistoty jako kotva. Investoři ho kupují i přesto, že základní švýcarská úroková sazba už klesla na nulu. Citelně zpevnil ale i japonský jen. Klesá naopak euro, které sráží dolů nervozita z dalšího zhoršení dluhové krize. Evropská centrální banka (ECB) sice podle makléřů v pondělí začala odkupovat italské a španělské dluhopisy, pomohla tím trhu ale jen přechodně. Trhy zároveň sledují, zda centrální banky v Japonsku a ve Švýcarsku nezačnou proti silné měně intervenovat.

Rekordy den za dnem posouvá také zlato. V pondělí drahý kov pokořil hranici 1 700 dolarů za unci a dnes jeho cena vystoupala až nad 1 770 dolarů za unci. Cena zlata se zvyšuje také kvůli vyhlídkám na další uvolňování měnové politiky v největších vyspělých ekonomikách, ke kterému už minulý týden přistoupilo Japonsko. Dnešní rozhodnutí Fedu by tak s jeho cenami mohlo dále zamíchat.

Paniku na trhy už tak nervózní z rizika šíření dluhové krize v eurozóně přinesla agentura S&P. Ta o víkendu snížila poprvé v historii rating USA. Hodnocení úvěrové spolehlivosti země se tak snížilo z nejvyšší možné známky AAA na známku AA plus. S&P uvedla, že Spojené státy mají příliš vysoký deficit a politici se nedokážou shodnout na věrohodném postupu, který by zadlužení největší ekonomiky světa postupně snížil na přijatelnou úroveň.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 19 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.