3D tisk je v kurzu, v Česku tuto technologii používá už více než polovina výrobních firem

3 minuty
3D tisk je v kurzu, v Česku tuto technologii používá již více jak polovina firem
Zdroj: ČT24

Nízká nezaměstnanost a nástup nových technologií mění podobu výrobních společností. Česká republika je už teď v podílu robotů na počet obyvatel na dvanácté příčce v Evropské unii a ve světovém žebříčku devatenáctá. Stále se navíc zvyšuje počet firem, které automatizují svou výrobu pomocí 3D tisku – tedy pomocí zařízení, které vytvoří podle nákresu v počítači libovolnou součástku nebo výrobek. Už nyní tuto technologii v Česku aktivně používá 56 procent výrobních společností.

Firma Prusa Research začala v odvětví 3D tisku podnikat před sedmi lety. Teď vyrábí šest tisíc 3D tiskáren každý měsíc. Zaměstnanci přitom používají výrazy z velmi vzdálených oborů – mluví totiž o farmě nebo asistované reprodukci. 3D tiskárny totiž u nich vytvářejí díly pro další 3D tiskárny. Dohromady už je ale musejí smontovat lidské ruce.

Tiskárny v této firmě tedy lidskou sílu nenahrazují, jejich užití ale výrobu výrazně zrychluje. „Když najdeme nějakou chybu nebo vylepšení součástek, stačí nahrát do farmy tiskáren jiný soubor a okamžitě vyrábíme novou verzi,“ konstatuje majitel Prusa Research Josef Průša.

Nové technologie se v Česku stále víc objevují i v průmyslu. „3D tisk je využíván ve třech hlavních průmyslech. To je automotiv, letecký průmysl a výroba zdravotnického materiálu,“ vysvětluje Jan Burian ze sekce poradenství průmyslu 4.0 v rámci Ernst & Young.

Nejvíce robotů využívají v Jižní Koreji a Singapuru.

V GE Aviation vyrábějí letecké motory pro celý svět. Užití 3D tisku je pro ně průlomem. „Část motoru, která je vyrobena z několika desítek dílů, nahradíme dílem, který je vyrobený 3D tiskem,“ říká vedoucí výroby v GE Aviation Radek Hluchý.

Dvanácti tištěnými součástkami tak lze v nových prototypech nahradit až osm set padesát dřívějších dílů. Vývoj se proto může zkrátit z jednoho roku na pouhých pár týdnů.

„Dopad 3D tisku pro výrobu je významem srovnatelný s přechodem na sériovou výrobu pomocí výrobních pásů,“ vysvětluje ředitel ATP programu GE Aviation Milan Šlapák. Náklady při vývoji přitom klesají o miliardy korun. U sériové výroby menší počet součástek také zjednodušuje administrativu a přepravu.

I výroba polohovatelných lůžek už je spojená s tištěnými součástkami. Ovšem pouze ve vývoji. Pro sériové užití v počtech deseti tisíců zatím 3D tisk nemá vhodné materiály.

„Budoucnost bude ve velmi přesných, ale kovových dílech, které budeme tisknout na malé série, nicméně budeme mít zákazníky, kteří budou schopní to zaplatit,“ říká technický ředitel firmy Linet Jan Pukrábek. Taková budoucnost se podle analytiků v průmyslu očekává ve výhledu několika let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...