3D tisk je v kurzu, v Česku tuto technologii používá už více než polovina výrobních firem

Nahrávám video
3D tisk je v kurzu, v Česku tuto technologii používá již více jak polovina firem
Zdroj: ČT24

Nízká nezaměstnanost a nástup nových technologií mění podobu výrobních společností. Česká republika je už teď v podílu robotů na počet obyvatel na dvanácté příčce v Evropské unii a ve světovém žebříčku devatenáctá. Stále se navíc zvyšuje počet firem, které automatizují svou výrobu pomocí 3D tisku – tedy pomocí zařízení, které vytvoří podle nákresu v počítači libovolnou součástku nebo výrobek. Už nyní tuto technologii v Česku aktivně používá 56 procent výrobních společností.

Firma Prusa Research začala v odvětví 3D tisku podnikat před sedmi lety. Teď vyrábí šest tisíc 3D tiskáren každý měsíc. Zaměstnanci přitom používají výrazy z velmi vzdálených oborů – mluví totiž o farmě nebo asistované reprodukci. 3D tiskárny totiž u nich vytvářejí díly pro další 3D tiskárny. Dohromady už je ale musejí smontovat lidské ruce.

Tiskárny v této firmě tedy lidskou sílu nenahrazují, jejich užití ale výrobu výrazně zrychluje. „Když najdeme nějakou chybu nebo vylepšení součástek, stačí nahrát do farmy tiskáren jiný soubor a okamžitě vyrábíme novou verzi,“ konstatuje majitel Prusa Research Josef Průša.

Nové technologie se v Česku stále víc objevují i v průmyslu. „3D tisk je využíván ve třech hlavních průmyslech. To je automotiv, letecký průmysl a výroba zdravotnického materiálu,“ vysvětluje Jan Burian ze sekce poradenství průmyslu 4.0 v rámci Ernst & Young.

Nejvíce robotů využívají v Jižní Koreji a Singapuru.

V GE Aviation vyrábějí letecké motory pro celý svět. Užití 3D tisku je pro ně průlomem. „Část motoru, která je vyrobena z několika desítek dílů, nahradíme dílem, který je vyrobený 3D tiskem,“ říká vedoucí výroby v GE Aviation Radek Hluchý.

Dvanácti tištěnými součástkami tak lze v nových prototypech nahradit až osm set padesát dřívějších dílů. Vývoj se proto může zkrátit z jednoho roku na pouhých pár týdnů.

„Dopad 3D tisku pro výrobu je významem srovnatelný s přechodem na sériovou výrobu pomocí výrobních pásů,“ vysvětluje ředitel ATP programu GE Aviation Milan Šlapák. Náklady při vývoji přitom klesají o miliardy korun. U sériové výroby menší počet součástek také zjednodušuje administrativu a přepravu.

I výroba polohovatelných lůžek už je spojená s tištěnými součástkami. Ovšem pouze ve vývoji. Pro sériové užití v počtech deseti tisíců zatím 3D tisk nemá vhodné materiály.

„Budoucnost bude ve velmi přesných, ale kovových dílech, které budeme tisknout na malé série, nicméně budeme mít zákazníky, kteří budou schopní to zaplatit,“ říká technický ředitel firmy Linet Jan Pukrábek. Taková budoucnost se podle analytiků v průmyslu očekává ve výhledu několika let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 14 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 19 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...