Praha - 14. listopadu 1918 zvolilo Revoluční národní shromáždění Tomáše Garrigua Masaryka prvním československým prezidentem. V ten samý den byla zároveň ustavena i první československá vláda s předsedou Karlem Kramářem. Přesně před 95 lety tak z ústavního hlediska definitivně skončila éra habsbursko-lotrinské dynastie a Československo se vydalo cestou republikanismu.
68letý Masaryk byl tehdy vnímán jako hrdina, který české země dostal z rakouského područí. Podle historika Jaroslava Šebka ztělesňoval v očích Čechů a Slováků jakýsi „étos moudrosti, vzdělanosti a morálky“. Revoluční národní shromáždění ho takzvanou aklamací zvolilo 14. listopadu prvním československým prezidentem.
Masaryk byl toho času ještě za hranicemi nově vzniklého státu. V USA dojednával otázky kolem československých legií nebo půjčky pro nový stát. Do Prahy dorazil až těsně před Vánocemi. 21. prosince 1918 ho na pražském Wilsonově nádraží (dnes Hlavní nádraží) vítaly tisíce občanů.
Samotné Revoluční národní shromáždění nebylo zvoleno v demokratických volbách, nýbrž bylo ustaveno dle výsledků voleb z roku 1911. Jeho členové tak byli lidé zvolení v tehdy již neexistujícím státě - zástupci rakouské Říšské rady a českých, moravských a slezských zemských sněmů. Němečtí a maďarští politici ve shromáždění nebyli zastoupeni vůbec.
Podle Šebka nelze mluvit o volbě Masaryka prezidentem jako o protiústavním kroku. „Byla to velice revoluční doba. Masaryk byl už od 14. října předsedou československé vlády, takže tvrdit, že by to bylo neústavní je samozřejmě nesmysl,“ míní Šebek.
