Praha – Občanští demokraté se ve sporu o nové velvyslance postavili za ministra zahraničí Karla Schwarzenberga a varovali před poloprezidentským systémem. Zároveň zopakovali názor, že hlasité hádky třeba o to, jestli se velvyslankyní na Slovensku stane bývalá první dáma Livia Klausová, Česko poškozují. Spor o jmenování velvyslanců mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem zřejmě jen tak neskončí.
Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová dnes řekla: „Odmítáme nestandardní postupy jmenování velvyslanců, které nejsou v souladu s ústavními zvyklostmi a které by vedly k posunu k poloprezidentskému systému.“ ODS se tak postavila za svého koaličního partnera.
Prezident Miloš Zeman takovou kritiku odmítl: „Já bych doporučoval všem, kdo se v tomto sporu angažují, aby si přečetli pozorně ústavu a zejména článek 63. Dodržuji ústavu a je mi líto, že někteří ústavu neznají.“
Článek 63 Ústavy ČR
Podle článku 63 může prezident pověřit či odvolat vedoucí zastupitelských misí. Ovšem takové rozhodnutí musí svým podpisem stvrdit předseda vlády nebo jím pověřený ministr.
Spor o jmenování velvyslanců mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem tak zřejmě jen tak neskončí. V rozhovoru pro server iDNES ministr zahraničí potvrdil, že k žádnému posunu nedošlo.
Podle Schwarzenberga žádné setkání se Zemanem momentálně není v plánu. „Závisí to na panu prezidentovi. Uvidíme. Moje stanovisko je jasné a neměnné,“ řekl serveru iDNES. Termín, dokdy chce spor vyřešit, nemá. „Možná to bude trvat rok, dva. Nevím,“ doplnil.
Včera přitom ředitel hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček tvrdil, že obě strany směřují k dohodě: „Krok za krokem k (dohodě) pomalu dospíváme… Čím méně budeme parametry této dohody probírat v médiích, tím dříve se k ní dostaneme.“
Konflikt mezi Černínským palácem a hradní kanceláří vyvolalo především obsazení české ambasády v Bratislavě, kam by Zeman rád vyslal manželku svého hradního předchůdce Livii Klausovou. Schwarzenbergův resort ovšem preferuje ministerského náměstka Jaromíra Plíška. Prezidentově volbě vytýká, že Livia Klausová není kariérní diplomatka. Spor se vede i o obsazení velvyslanectví v Moskvě, kam by Zeman rád vyslal europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Schwarzenberg naopak lobbuje za někdejšího ministra obrany Alexandra Vondru, jemuž by rád dopřál ambasádu v Izraeli.
Zatím poslední dějství v přetahované o dominantní roli v české zahraniční politice se odehrálo v úterý, když prezident Miloš Zeman v Rakousku oznámil, že pokud se na jménech velvyslanců nedohodne s Karlem Schwarzenbergem, požádá o souhlas předsedu vlády Petra Nečase. Ten by je podle ústavy mohl odsouhlasit. Ministr zahraničí z Bruselu kontroval, že pokud by premiér na tuto partii přistoupil, došlo by k rozpadu koalice; Nečas však následně odmítl, že by chtěl ministra zahraničí obejít a jeho „silácké hrozby“ mu vytknul.
Roztržka mezi Pražským hradem a Černínským palácem blokuje jmenování celé skupiny velvyslanců; v hradních kancelářích nyní čeká 14 kandidátů, které přitom už předběžně schválil Zemanův předchůdce Václav Klaus. Tři zastupitelské úřady zůstávají úplně neobsazené, a to ambasády v Rakousku, v Rusku a v Austrálii.
Hrad uvádí, že jmenování a odvolání velvyslanců je pravomocí prezidenta, Zeman chce mít proto větší slovo. To se ale nelíbí ministrovi. Na ministerstvu zahraničí panují obavy, že Hrad zablokuje jmenovací proces velvyslanců až do konce funkčního období ministra. Pozorovatelé uvádějí, že spor může být jakýmsi pokračováním prezidentské kampaně, kdy Zeman Schwarzenberga porazil v závěrečném duelu přímé volby.
