Výrok předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, že Češi si nezaslouží méně kakaa ve svých čokoládách, rezonoval v předvolební debatě České televize. Strany napříč politickým spektrem s jeho obsahem souhlasí, byť například Jan Zahradník z ODS Junckerovi nevěří, že jej myslí vážně. Vládě vyčetl, že se tématem začala zabývat až před volbami, zástupci koaličních stran se naopak chválili a jsou se svou prací spokojeni.
Zasloužíme si stejně kvalitní potraviny jako všichni ostatní, myslí si politici napříč spektrem
Lídři stran diskutovali o zemědělství a životním prostředí (zdroj: ČT24)
Podle průzkumu agentury Median pro Českou televizi je velká většina Čechů nespokojena s horší kvalitou zboží, především jídla na tuzemském trhu oproti zahraničí. Spolu s nimi jsou nespokojeni i zástupci stran na, alespoň v tématu dvojí kvality potravin, nezvykle jednotné politické scéně.
„Problém vidíme v tom, že na českém, německém nebo rakouském trhu existují výrobky se stejným označením, nicméně složení je trochu jiné,“ pojmenovala potíž lídryně Starostů a nezávislých Jana Krutáková. Příčinou podle lídryně jihomoravské kandidátky strany je, že se normy určující kvalitu potravin v jednotlivých zemích Evropské unie liší. Chtěla by je sjednotit.
Dvojí kvalita potravin
Po jednotných celoevropských normách je poptávka i ve straně Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Lídr zlínské kandidátky SPD Jaroslav Holík by krom toho chtěl, aby se vrátily i státní normy pro české potraviny, protože dříve podle něj bylo jídlo lepší než dnes. Při zavádění by chtěl použít standardy stanovované předrevolučními československými státními normami.
Podle Herberta Pavery z TOP 09 musí být dvojí kvalita potravin řešena na úrovni evropské legislativy. Dokud změna neproběhne, platí podle lídra moravskoslezské kandidátky partaje jednoduché pravidlo: „Nekupovat nekvalitní výrobky a poohlídnout se po regionálních potravinách, kterých je v okolí vždy dost a jsou velmi kvalitní, chutné a i cenově dostupné.“
S tím souhlasí i lídr komunistů na Vysočině Pavel Kováčik, který doporučil nakupovat „české, moravské a slezské produkty“. I on by prosazoval celoevropskou dohodu, aby stejně označené potraviny měly stejné složení všude, kde se prodávají. To, že tomu tak není, považuje za „podraz“ starých členských zemí EU. Změna je podle Kováčika úkolem Evropské komise.
Jurečka: Přesvědčil jsem Junckera
„Jsem jediný ministr české vlády, který dokázal svými argumenty přesvědčit předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, že uznal, že tady ten problém skutečně je a že ho budeme chtít společně řešit,“ pochválil se šéf resortu zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že vláda na odstranění dvojí kvality potravin pracuje dva a půl roku a slaví úspěchy.
Chtěl by, aby v legislativě o ochraně spotřebitele, jejíž aktualizace se právě na evropské úrovni připravuje, bylo jasně řečeno, že je-li výrobek od jednoho výrobce a ve stejném obalu, bude mít i stejné složení. „Když se to podaří, problém jednou provždy zmizí,“ tvrdí Jurečka, který vede kandidátku lidovců v Olomouckém kraji.
Ministrova slova potvrdil i lídr ANO na Vysočině Jaroslav Faltýnek. Uvedl, že před třemi týdny proběhlo jednání sněmovního zemědělského výboru s českou eurokomisařkou Věrou Jourovou (ANO), která má na starosti právě ochranu spotřebitele. I ona slíbila, že s legislativou, která dvojí kvalitu vyřeší, pomůže. „Čech přece není občanem druhé kategorie a má právo na stejné složení jako Rakušan za hranicemi,“ volá Faltýnek.
Zahradník Junckerovi nevěří
„Mám obavu, že jakkoliv jsou si podle deklarací všichni Evropané rovni, tak někteří jsou si bohužel rovnější,“ řekl Jan Zahradník z ODS. Junckerovi jeho výrok, že Češi si nezaslouží méně kakaa ve svých čokoládách, nevěří. „Myslím si, že to řekl, aby nás trochu uchlácholil,“ dodal jihočeský lídr občanských demokratů. Vládě vyčetl, že začala konat, až když se přiblížily volby.
Olomoucký lídr sociálních demokratů Roman Váňa mu oponoval. Evropská unie se podle něj dlouho odmítala dvojí kvalitě potravin věnovat. „Europoslankyně Olga Sehnalová se tímto tématem zabývá už sedm let. Musela nechat dělat analýzy v laboratořích, které prokázaly, že potraviny skutečně jsou v rozdílné kvalitě,“ pochválil svou stranickou kolegyni. Poukázal i na tlak premiérů z Visegrádské čtyřky včetně šéfa českého kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Zelení: Chybí nám národní řetězec
Podle Zahradníka i Váni s tématem souvisí, že lidé nemají dost peněz, a proto si nemohou dovolit kupovat kvalitnější zboží. Z průzkumu Medianu pro ČT přitom vyplynulo, že z těch, kdo vidí dvojí kvalitu potravin v ČR a jiných zemí EU jako negativní, by si necelé dvě třetiny byly ochotny za vyšší jakost připlatit. Problém sáhnout více do rodinných rozpočtů by nemělo celkem 61 procent oslovených respondentů.
„Třetině lidí rozdíl v kvalitě vadí, ale nejsou ochotni za kvalitu platit více. Nejochotnější připlatit si za potraviny jsou lidé do 44 let, lidé s vyšším příjmem a lidé z větších měst. Tedy lidé, kteří mají na potraviny více financí. Pro ně může být kvalita potravin důležitější,“ okomentovala průzkum socioložka Medianu Lea Michálková.
Ochota připlatit si za lepší kvalitu potravin
„Jako Česká republika jsme znevýhodněni tím, že nemáme velký národní řetězec. Národní řetězce z jiných států nám podsouvají levné potraviny od svých vlastních výrobců,“ podotkla kandidátka Zelených ve Středočeském kraji Magdalena Davis. „Máme tady paradoxní situaci, kdy produkujeme velmi kvalitní pstruhy, které vyvážíme do Německa či Rakouska, a sami si necháme dovážet levné pstruhy ze Španělska a Turecka,“ dala příklad.
Piráti věří v podporu lokálních zemědělců a ekonomik. „Pokud se zkrátí distribuční řetězec a nebudou do něj přibývat marže překupníků a obchodních řetězců, ale mezi producentem a spotřebitelem nebude stát buď nikdo, nebo třeba jeden prodejce na farmářských trzích, projeví se to na ceně,“ uvažuje lídr jihomoravské kandidátky Pirátů Radek Holomčík.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.