Praha – Záchranáři se při transportu raněných či nemocných lidí často potýkají s neukázněnými až agresivními řidiči. Výjimkou není ani schválné blokování průjezdu ani nadávky či plivance. Záchranáři by proto přivítali pro takové agresory přísné tresty. Například Rakousko proto od tohoto roku zavedlo na dálnicích a rychlostních komunikacích nové pravidlo – povinné vytvoření nouzového pruhu pro záchranáře, hasiče či policisty, jakmile začne vznikat zácpa, a to i v případě, že žádná sanitka zatím slyšet není. Kdo nové pravidlo nedodrží, může počítat s pokutou až 2 180 eur. Počty výjezdů záchranářů se přitom zvyšují. Loni v Česku měli více než 850 tisíc výjezdů, což je zhruba o 50 tisíc víc než v roce 2010.
V současném zákoně o provozu na pozemních komunikacích je upraveno, jak se řidiči mají chovat v situaci, kdy se na vozovce objeví vozidlo s předností v jízdě, což je i vůz záchranné služby: „Řidiči ostatních vozidel musí vozidlům s právem přednostní jízdy a vozidlům jimi doprovázeným umožnit bezpečný a plynulý průjezd, a jestliže je to nutné, i zastavit vozidla na takovém místě, aby jim nepřekážela.“ Zákon ale nespecifikuje, zda řidiči musí vytvořit nouzový pruh.
Pro některé řidiče jsou sanitky „překážkou“
Komplikace s agresivními řidiči jsou každodenní záležitostí, uvedl ve Studiu ČT24 vedoucí inspektor provozu Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy Radek Strnad. „Mnohdy zastavíme v úzkých ulicích, jdeme vykonávat práci, slyšíme neustálé houkání, troubení, nadávání, když přijdeme k vozům, tak nás napadají slovně s tím, ať okamžitě odjedeme pryč, že chvátají,“ konstatoval Strnad.
Rakušané odhadují, že pokud účastníci silničního provozu dodrží nový předpis, jsou záchranáři schopni se dostat k nehodě až od čtyři minuty dříve. To podle odborníků zvyšuje šance na přežití u zraněných až o čtyřicet procent. Spolupracovnice ČT v Rakousku Marie Woodhamsová popsala, jak v praxi pravidlo vypadá. „Na dálnici o dvou pruzích musí řidiči v levém pruhu zajet co nejvíce doleva, ti kteří jsou v pravém, co nejvíce doprava. Mezi nimi tak vznikne “záchranná ulička„. Když je širší dálnice, tak platí stejné pravidlo – ti, kteří jsou vlevo, zajedou co nejvíce doleva, všichni ostatní ve zbývajících pruzích se natlačí co nejvíce doprava,“ vysvětlila Woodhamsová. Podle ní je zatím brzy hodnotit, zda už má novinka konkrétní dopady. „Rakouská úprava zní zajímavě, budeme se s ní muset seznámit a zvážit, zda pro naše účely by nějaké podobné ustanovení bylo vhodné,“ komentovala to Šárka Homfray, vedoucí oddělení dopravní legislativy ministerstva dopravy. Norma se ale vztahuje na rychlostní komunikace, tudíž by problémy v hlavním městě a dalších velkých městech nevyřešila, domnívá se Homfray.
Dosud se v Rakousku nechával na dálnici k průjezdu sanitek, hasičů a policistů volný odstavný pruh. Jenže i tento pruh je často „blokován“ kvůli porouchaným autům nebo se utěsní v místě, kde auta opouštějí dálnici.
Odborníci se nicméně shodují, že hlavní problém není až tak v legislativě, jako v neochotě řidičů. „Agrese stoupá, za posledních pět šest let je to výrazný vzestup,“ podotkl Strnad. Podle něj je také problémem to, že se povinnost umožnit bezpečný a plynulý průjezd záchranářům nevyučuje ani v autoškolách. Nezřídka se také stává, že sice většina řidičů sanitku pustí, téměř vždy se ale najde jeden, který chce uvolněný prostor využít a před sanitku se natlačí, a záchranáři pak přicházejí o cenné minuty.
Záchranáři vyjíždějí stále častěji
Zdravotnická záchranná služba měla loni v Česku 851 300 výjezdů. Je to zhruba o 50 000 víc než v roce 2010. Podle Marka Slabého, předsedy Asociace zdravotnických záchranných služeb, je za tím stárnutí společnosti, ale i rušení pohotovostí nebo menší dostupnost praktických lékařů. Služba měla loni 281 výjezdních míst a 514 posádek, každou minutu je minimálně jeden výjezd, za den je v průměru 2 332 případů.
Statistika výjezdů
- Úraz 152 200
- Dopravní nehoda 25 000
- Infarkt 19 000
- Mozková příhoda 26 800
I když proti roku 2010 přibylo loni jedno výjezdní místo a 12 posádek, výjezdů bylo víc asi o šest procent. Podle Slabého za to může několik faktorů. Podílí se na tom třeba „centralizace specializované péče“. Roste tak významně počet transportů do odborných center, třeba traumatologických a iktových. Roli hraje také stárnutí společnosti a přibývání seniorů. Podstatné je i to, že na mnoha místech zanikly pohotovosti či praktičtí lékaři nemívají odpoledne a navečer vždy ordinační hodiny. Klienti navíc někdy zaměňují záchranku s pohotovostí, leckdy volají záchranáře i kvůli chřipce. Možná i proto, že záchranná služba je na rozdíl od návštěvy lékaře či nemocnice bez poplatku.
Záchranné služby zřizují a financují kraje. Zdravotnické výkony pak záchranářům platí zdravotní pojišťovny. Záchranky se potýkají s nedostatkem peněz. Od dubna se začnou vůbec poprvé řídit vlastním zákonem. Dosud jejich činnost upravovala jen vyhláška. Nová norma stanovuje pravidla fungování a financování či dojezdové doby. Prodlužuje je z 15 na 20 minut.
