Výstavba mrakodrapů s až 27 podlažími bude možná v 14 lokalitách hlavního města. Vyplývá to z návrhu nového územního plánu Prahy, tzv. metropolitního plánu, který má začít platit od roku 2020. Kromě Pankráce, kde stojí mnoho výškových budov již nyní, by mohly mrakodrapy vyrůst v Roztylech, na Chodově, Rohanském ostrově, ve Vysočanech nebo v Libni. Náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Trojkoalice/SZ) má o plánu pochybnosti, obavy mají i radnice.
Výstavba mrakodrapů v Praze bude možná ve čtrnácti lokalitách
Metropolitní plán je strategický dokument, podle kterého se bude řídit veškerá výstavba v Praze. Autoři plánu z Institutu plánování a rozvoje (IPR) se mimo jiné věnují výškové regulaci, která dosud v prostředí metropole neexistovala. „Výškové budovy tak vznikaly víceméně nahodile,“ řekl mluvčí IPR Adam Švejda.
V mapových podkladech je výšková regulace nově vyznačena sítí čtverců o rozměrech sto na sto metrů. Číselná hodnota vepsaná do čtverce pak znamená maximální možný počet podlaží. Nejvyšší budovy budou moci vyrůst na stanicích metra C, třeba na Roztylech a Opatově, a ve Vysočanech. Osmnáctipatrové domy mohou stát v Bubnech, patnáctipatrové na Rohanském ostrově, vyplývá z návrhu.
- Pankrácká pláň: jako důležité chápe IPR především dokomponování centrální části pláně domy s výškou v obdobných parametrech, jakou mají stávající.
- Jižní osa: pruh území zhruba kopírující trasu metra C a průběh severojižní magistrály. Metropolitní plán zde navrhuje několik jednotlivých dominant jako doplnění nedokončených kompozic zdejších sídlišť a využití potenciálu blízkosti stanic metra.
- Vysočanské údolí: v území od Holešovic přes Libeň až po Vysočany se vyšší domy koncentrují již nyní. Právě údolí Rokytky je pro jeho terénní utváření chápáno jako území, kde by se mohla odehrávat výstavba do výšky. Smysluplné zaplňování údolí je podmíněno blízkostí velkých parků uprostřed údolí. Maximální výška nepřekračuje výšku již stojící Residence Eliška.
„Všechny pro výškovou výstavbu uvažované lokality jsme pečlivě prověřovali,“ uvedl mluvčí. „Chceme otevřít diskusi o tom, kde a za jakých podmínek by Praha mohla růst i do výšky,“ doplnil. Zvyšovat se navíc budou moci třeba i domy v takzvaně metropolitních ulicích jako je Evropská, Milady Horákové nebo Národní, a sice o dvě podlaží. Na nárožích až o čtyři.
Politici mají z návrhu strach
Někteří politici z hlavního města se však obávají a plánu úplně nedůvěřují. „Ten, kdo navrhuje mrakodrapy, by měl říci, jaký přínos mají pro kvalitu života či ochranu hodnot, které již Praha má, a jak se město vyrovná se zvýšenou zátěží zejména v oblasti dopravy,“ vysvětlila náměstkyně Kolínská.
Podobně se vyjádřil starosta Jižního Města Jiří Štyler (Hnutí pro Prahu 11), podle kterého je nynější infrastruktura včetně té dopravní kapacitně vyčerpána. „Návrh metropolitního plánu vede k jasné domněnce, že výšková regulace je možná na zakázku někoho, kdo tu chce stavět,“ řekl starosta. „Tvorbou tak strategického dokumentu jsou pověřeny děti krátce po škole. A připomínky městských částí nejsou vůbec brány v potaz,“ doplnil.
Příprava plánu, která dosud stála zhruba 50 milionů korun, nabírá zpoždění. Odborníci i magistrát navíc tvrdí, že návrh není v souladu se stavebním zákonem. Radní proto v červnu rozhodli, že do konce srpna návrh plánu posoudí tým expertů. Na podzim by mělo začít projednávání s veřejností.
V Praze je nyní jediná budova o 27 nadzemních podlažích. Jde o mrakodrap City Tower na Pankráci, který je se 109 metry nejvyšší budovou ve městě.
