Každý třetí obyvatel Česka onemocní v průběhu života rakovinou a každý čtvrtý na ni zemře. Přesto jsou onkologové optimističtí. Každý rok totiž přibývá pacientů, kteří žijí dlouho bez jakýchkoli příznaků anebo se vyléčí. Důvodem jsou hlavně nedávné pokroky – lepší a dostupnější léky, modernější přístroje i programy, které přispívají k včasnějšímu zachycení nemoci.
Výskyt nádorů sice výrazně stoupá, úmrtnost ale klesá. Velký potenciál má imunoterapie
Události ČT: Rakovinou onemocní v Česku každý třetí člověk. Úspěšně léčených ale přibývá (zdroj: ČT24)
Pro každého pacienta je léčba onkologických onemocnění v současnosti uzpůsobená na míru. „Už umíme odhadnout, který pacient na kterou léčbu bude dobře reagovat, a umíme lépe odhadnout, jaká je jeho prognóza,“ říká Petra Tesařová z Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Nádorů sice u Čechů neustále přibývá, ale křivka úmrtnosti se začíná pomalu snižovat. Poslední data mají statistici z roku 2016, kdy se nádor nově objevil u téměř 97 tisíc lidí. Před deseti lety bylo takových pacientů o čtvrtinu méně – zhruba 73 tisíc. Počet zemřelých se za stejnou dobu mírně snížil, o zhruba šest set pacientů na 27 261.
Vývoj počtu případů rakoviny
Podle přednosty Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK Luboše Petruželky ale není pokrok stejně rychlý u všech diagnóz, například u rakoviny slinivky a jater se daří úmrtnost snižovat jen velmi pomalu, zatímco případů přibývá.
„Hlavním rizikovým faktorem je věk. Prodlužování lidského dožití paradoxně přivádí více klientů do rizika vzniku nádoru,“ poznamenal přednosta Onkologické kliniky Luboš Petruželka.
Momentálně onkology nejvíc zaměstnává rakovina plic. Protože nebolí, pacienti přicházejí často až ve finálním stadiu. Co nejdřív chtějí proto lékaři zavést povinný screening, a to alespoň pro kuřáky.
Nejčastěji se ale vyskytuje rakovina kůže, kterou loni onemocnělo téměř třicet tisíc lidí. U mužů je pak nejčastějším typem rakovina prostaty, u žen rakovina prsu.
Promění statistiky imunoterapie?
Velkou nadějí pro onkologické pacienty je imunoterapie. Nejvíc zabírá právě u zhoubných melanomů a taky rakoviny plic. Funguje ale i u nádorů ledvin nebo močového měchýře.
Imunoterapie v podstatě učí imunitní systém, aby dokázal rakovinovou buňku rozpoznat a zlikvidovat. „Princip imunoterapie nespočívá v posílení imunity, ale naopak v odblokování nádorem zablokované imunity,“ doplnil Petruželka.
Lékaři ovšem zatím přesně neví, jak rozpoznat pacienta, kterému léčba pomůže s minimem nežádoucích účinků. Za zklamání pak vědci považují i testování v případě nádorů zažívacího traktu nebo slinivky břišní.
V imunoterapii jsou různé způsoby, jak přimět imunitní systém, aby na nádorové buňky zaútočil. Jedním z nich je vypnutí proteinů, které brzdily obranyschopnost lidského organismu. Za objev těchto brzd loni dostali dva vědci Nobelovu cenu.
„Svět i odborníci už začali akceptovat imunoterapii jako čtvrtý pilíř v boji proti rakovině vedle chirurgických zákroků, ozařování a chemoterapie,“ prohlásil loni laureát James P. Allison.
Nové cesty v imunoterapeutické léčbě hledají i čeští vědci. Přišli třeba na to, jak konkrétní protein ovlivňuje nastartování protinádorové imunitní reakce u pacientů s leukémií nebo rakovinou plic.
„Je to protein, který pokud se objeví na povrchu nádorových buněk, je schopný aktivovat jednak imunitní složky a současně zlepšovat prognózu našich pacientů,“ přiblížila imunoložka Jitka Palich Fučíková ze společnosti Sotio a Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.
„Zaměřujeme se v tuto chvíli na pacienty s rakovinou vaječníků, rakovinou plic a prostaty. Například u vaječníku vidíme, že se snižuje riziko smrti až o 60 procent,“ doplnil mluvčí společnosti Sotio Richard Kapsa.
Z fáze výzkumu do praxe ještě pár let chybí. U rakoviny plic se ale od letošního roku nově imunoterapie používá hned po stanovení diagnózy, tedy v době, kdy zabírá nejlíp. Doteď museli pacienti nejdřív na chemoterapii. K imunoonkologické léčbě se pak často už nedostali. Nasazení tohoto léku se v Česku bude týkat kolem dvou tisíc pacientů.