Praha – Už příští týden se poslanci mají dohodnout na rozpuštění sněmovny. Pokud se tak stane, připadnou předčasné volby na říjen nebo listopad. Pro některé vítězství, pro jiné problémy: termín voleb totiž ovlivní nejen to, kolik křesel strany získají, ale i jestli se do sněmovny vůbec dostanou. Je proto zisk 120 hlasů pro rozpuštění sněmovny hotovou věcí?
SPOZ, Zeman, LIDEM: Ještě na sebe potřebují upozornit
Pokud by šli voliči k urnám až příští rok, měla by SPOZ - nečekaný hráč letošní politické sezony - víc času na jejich oslovení. S dřívějším termínem naopak riskuje, že jich zaujme jen minimum a do sněmovny se vůbec nedostane. „Teď by bojovali o pět procent. Přitom kdyby to bylo až za pár měsíců, třeba na jaře, potenciál strany by mohl stoupnout až na deset procent,“ odhaduje politolog Petr Sokol.
Část tváří za SPOZ se totiž měla rekrutovat z Rusnokovy vlády a mohla se tak snadno dostat k veřejnosti. „Když sedíte v ministerských křeslech a ve funkci premiéra, to jsou hodně viditelné pozice. Třeba takový ministr kultury už udělal hodně, aby se zviditelnil. Ostatní by potřebovali čas,“ vysvětluje pro portál ČT24 Sokol.
Právě kvůli podpoře SPOZ by se proto pozdější termín voleb hodil i prezidentovi. „Rozhodně volby nechce příliš brzo. Pro Miloše Zemana je ideální chaos, který tady nastává. Stal se prezidentem právě proto, že byli lidé naštvaní na politiku a Miloš Zeman dobře ví, že on je ten spasitel, který přichází zachránit situaci,“ uvedl ve vysílání ČT24 Martin Fendrych, komentátor Aktuálně.cz.
KSČM, LIDEM, VV: Změny zřejmě nepřijdou
Poměrně mimo boje o termín voleb zůstává KSČM. Ta má stabilní a disciplinované voliče a pravděpodobně tak získá podobný počet křesel, jaký má už teď. „Oni jsou strana, u které je to jedno, jestli budou volby teď nebo jindy. I když případně by jim Zemanovci, pokud by volby byly výrazně později, mohli začít ubírat voliče,“ dodává Sokol.
Vedle komunistů stojí v podobné situaci strana LIDEM. Té by se sice hodily pozdější volby, podle odborníků ale ztráty zřejmě nedožene. Kvůli neshodám a odstoupení předsedkyně Karolíny Peake strana jako celek už zřejmě křesla nezíská. „Asi nebudou ani kandidovat,“ myslí si Sokol. Už před tímto zvratem měla podle průzkumů téměř nulové preference. Podobně na tom jsou Věci veřejné, i když prohlašují, že chtějí předčasné volby. VV proto hledají spojence – tím by se mohlo stát hnutí Úsvit Tomia Okamury, se kterým strana pořádá společné tiskové konference. Ve dnech předcházejících hlasování o Rusnokově vládě se ovšem VV sblížili s pozicemi Miloše Zemana a není tak vyloučené přimknutí zbytků VV spíše k SPOZ.
ČSSD, TOP 09: Rychlejší volby se jim vyplatí
O co nejrychlejší volby stále oficiálně bojuje ČSSD. „To pan Sobotka říká dlouhou dobu a má to spočítané. Preference má ta strana poměrně vysoké. Čím déle bude sloužit kabinet Rusnoka, tím to bude pro ČSSD horší,“ upozorňuje Fendrych.
Zemanovci by jim totiž mohli „ukrást“ nejen voliče, ale podle některých i samotné politiky. Ve straně jsou totiž sympatizanti SPOZ i prezidenta. V extrémním případě by někteří z nich mohli přestoupit do strany SPOZ - odtud Sobotkův úprk k volebním urnám. „Ten exodus z ČSSD by ale i tak nebyl silný,“ dodává Sokol s tím, že odcházení z ČSSD není obvyklé.
Vedle toho ale zaznívá názor, že podporu můžou poslanci ČSSD vyjádřit Zemanovi tak, že zablokují návrh na rozpuštění sněmovny. Tím, že sál opustí nebo budou hlasovat odlišně. „Těch poslanců by stačilo poměrně málo. Pokud bychom počítali s hlasy KSČM, TOP 09 a ČSSD, pak stačí tři nebo čtyři poslanci sociální demokracie,“ vysvětlil Daniel Kunštát.
Pro rozpuštění sněmovny je třeba 120 poslanců. Svůj záměr hlasovat pro něj deklarovaly strany KSČM, TOP 09 a ČSSD. To je dohromady 122 hlasů, podle některých odborníků je ale tato podpora stejně vratká jako předchozích deklarovaných 101 hlasů koaličních poslanců. „Předčasné volby nejsou tak jisté, jak se nám to dnes jeví. A pokud by byly jisté, tak se může hrát o termín. O co největší odsun směrem k lednu nebo příštímu roku,“ uvedl komentátor Martin Fendrych.
Spekulace o svém rozdělení však ČSSD popírá. „Strana je velmi soudržná, k tomu přispělo právě to, že Sobotka je uznávaný předseda,“ říká Vladimír Špidla. „Je velmi jednotná, dokonce jednotnější, než kdy byla, protože má před sebou jednotný cíl. Čím dřívější volby, tím lépe, to je náš společný názor,“ dodal pro web ČT24 a úplně odmítl, že by k přechodům a názorovým zvratům politiků mohlo dojít.
TOP 09 by se rychlé předčasné volby také hodily – mohla by totiž získat voliče ODS, která podle průzkumů stále ztrácí oblibu. Stupňuje proto i svou rétoriku proti dřívějšímu spojenci. Po čtvrtečním hlasování například Miroslav Kalousek uvedl, že „ODS je stále natolik ovládaná kmotry, že nedokáže být spolehlivým partnerem a dodržet své závazky“. Naopak vůči ČSSD se projevila jako překvapivý spojenec, když oznámila, že přispěje k vyvolání předčasných voleb. „TOP 09 se chystá stát novým lídrem pravice,“ dodal Fendrych.
Přelévání voličů předpokládá i Sokol, i když jen mírný. „Myslím, že ta startovní pozice je celkem vyrovnaná a zřejmě závisí, koho si ODS postaví do čela a jestli to budou osobnosti, které budou schopni vést rovnocenný souboj s duem Kalousek – Schwarzenberg,“ upozorňuje.
ODS: Volby pokud možno později, musíme najít lídra
Právě volební lídr je pro ODS problém. I proto se zatím strana vyjadřuje spíše opatrně. Například úřadující předseda ODS Martin Kuba uvedl, že předčasné volby strana považuje za jedno z relevantních řešení. „My nepokládáme předčasné volby za něco, co by nám svědčilo,“ vymezil se ve vysílání ČT24 ostřeji Marek Benda, ale dodal, že definitivní stanovisko strana ještě nezaujala.
„Pro ODS není čas na hrdinství. Měla by velmi pragmaticky vybrat jako volebního lídra někoho, kdo požívá jakési důvěry na veřejnosti, není poznamenán skandály z minulosti. Tato kritéria splňují jen dvě osobnosti – Miroslava Němcová a Jiří Pospíšil,“ souhlasí s volbou Kunštát. „Předsedu strany nebudeme v tuto chvíli řešit, to se nedá stihnout,“ dodal k tomu Benda.
