Vojáci a policisté cvičili ochranu hranic, podle Chovance musí zrychlit

Skončilo společné cvičení armády a policie k ochraně hranic před možnou migrační vlnou. Do akce na česko-rakouském pomezí se zapojilo 500 policistů a 300 vojáků. Zkoušeli, zda jsou připravení na případné znovuzavedení kontrol na hranicích. Podle ministrů obrany a vnitra jsou výsledky testu uspokojivé, čas na nasazení sil se však musí zrychlit.

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zhodnotil výsledky cvičení jako „uspokojivé", přesto se podle něj rychlost nasazení sil musí ještě zvýšit. „Stanovili jsme si cíl, že je potřeba akční čas zkrátit. Ideál pěti hodin, k němuž směřujeme, dosažen nebyl, ale s tím jsme ani nepočítali. Přijali jsme opatření, abychom se k němu dostali,“ řekl na tiskové konferenci Chovanec.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) vysvětlil, že se jednalo o test, „čeho jsme schopni, jak rychle jsme toho schopni a v jaké kvalitě“. Nechtěl výsledky předběžně vyhodnocovat, ale i jeho první dojem byl prý velmi dobrý.

Na tiskové konferenci uvedl, že cvičení se chýlí ke svému konci. „Všem je hrozná zima,“ politoval policisty a vojáky v terénu. „Ale bude hůř,“ poznamenal ministr vnitra. V 18 hodin zazněl povel ukončit akci a jednotky se stáhly zpět do míst, odkud přijely. 

  • Milan Chovanec dále upozornil, že cvičení nabylo na významu v souvislosti s děním v Německu a v Rakousku v posledních dnech. V obou zemích se připravují na silnou migrační vlnu a jednou z variant je zpřísnění hraničních kontrol.
Velice bedlivě sledujeme situaci v Rakousku a ve Spolkové republice Německo. Primárně nás zajímá Rakousko. Pokud by se stalo to, že by Němci zavedli jakýsi koridor, o němž se dnes hovoří, tak to neznamená nic jiného než posílení výkonu služby na takzvané zelené hranici. To by znamenalo hermetické uzavření rakousko-německé hranice. Tím pádem by v Rakousku zbylo několik desítek tisíc migrantů, kteří by pravděpodobně hledali zoufale cestu do Spolkové republiky Německo.
Milan Chovanec

800 lidí ohlídalo česko-rakouskou hranici

Cvičení začalo v 07:00. Podle scénáře, jímž se cvičení řídilo, se změnila hlavní migrační trasa, která nově vede přes české území. Vláda proto vydala fiktivní rozhodnutí, aby byly zavedeny kontroly na státní hranici s Rakouskem.

Policisté a vojáci se na začátku rozmístili na čtyřech stanovištích poblíž hranic, kde se dozvěděli instrukce, jak se mají při zavedení kontrol chovat. Pak se teprve po skupinách přesunuli přímo na hraniční přechody. „Cvičení probíhá v souladu s plánem, naprostá většina sil a prostředků dojela na místa okolo 11:00 hodiny, ty poslední okolo poledne,“ oznámil 1. náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek.

Cvičení se konalo po celé délce česko-rakouské hranice. V jižních Čechách kontrolovali vojáci a policisté jedenáct hraničních přechodů včetně dvou železničních. Do cvičení se zapojila i policie z jiných regionů. „Přesně jde o dvanáct krajů, které vyslaly své lidi do této akce,“ uvedl jihočeský policejní mluvčí Milan Bajcura. Týmy, které vždy tvořil policista a voják, kontrolovaly i přechody pro pěší.

Hlídaná je i zelená hranice mezi vinohrady

V Jihomoravském kraji příslušníci střežili devět přechodů. Redaktorka ČT Veronika Kynčlová situaci sledovala u bývalého hraničního přechodu v Poštorné: „Aktuálně je zde osm policistů, kteří zastavují každé auto mířící do Česka. Kontrolují, kdo tam sedí, a chtějí vidět obsah kufru nebo nákladního prostoru. Spolu s nimi tu jsou čtyři vojáci, kteří auta nekontrolují, ale pouze hlídají a jsou připraveni policistům pomoci.“

Smíšené hlídky vojáků a policistů kontrolovaly i mezinárodní vlaky, například na nádraží v Břeclavi. Síly soustředily i na menší silnice do Rakouska nebo na takzvanou zelenou hranici. „V polích a mezi vinohrady v okolí Jaroslavic na Znojemsku pravidelně projíždí dodávka s policisty a vojáky,“ popsala ostrahu zelené hranice redaktorka ČT Barbora Lukšová.

Policisté a vojáci kontrolovali v rámci společného cvičení i nádraží v Břeclavi
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

464 kilometrů a 20 přechodů

Česko-rakouská hranice má 464 kilometrů a je na ní dvacet hraničních přechodů. Cílem cvičení bylo mimo jiné zjistit, kolik času zabere instruktáž a jaké jsou dojezdové časy na jednotlivá stanoviště. „Chceme také vidět, jak v reálném životě můžeme technicky komunikovat, protože armáda a policie má odlišné rádiové spojení,“ dodal Tuhý.

Policie od poloviny června zvýšila kontroly na hranicích. Od té doby zadržela více než 3000 běženců, kteří přes české území procházeli nelegálně. V poslední době ale jejich počet klesá. V prvním zářijovém týdnu policie odhalila přes 500 běženců, za poslední týden jen 137.

Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové cestují běženci v posledních týdnech v menších skupinách, zejména v noci a za pomoci převáděče. „Ve vlacích je jich teď málo, nyní jsou v autech a v dálkových autobusech,“ dodala.

Cvičení policie a armády
Zdroj: Václav Šálek/ČTK

Šedivý: 800 lidí nemusí na ochranu stačit

Kdyby Česko zasáhla migrační vlna a došlo by ke skutečnému nasazení, podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého by ale tři stovky vojáků a pět set policistů nemuselo stačit. „Pravděpodobně by muselo dojít k posílení jak policie, tak především armády,“ uvedl. Armáda má podle něj například lepší technologické možnosti k ostraze zelené hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 14 mminutami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 20 mminutami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 22 mminutami

Pavel od vlády nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 28 mminutami

Systém rozdělování daňových výnosů mezi kraje obstál před Ústavním soudem

Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Loni ho podala skupina 32 senátorů. Zákon podle nich neobsahuje mechanismus, který by umožňoval podíly průběžně přizpůsobovat objektivním změnám, třeba demografickému vývoji. Vede tak k nerovnostem ve financování krajů a poskytování veřejných služeb. Systém podle ÚS sice není ideální, ale právo krajů na samosprávu neporušuje.
05:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 1 hhodinou

Babiš loni dostal od Agrofertu dividendu 4,25 miliardy korun, píše iDNES

Částku 4,25 miliardy korun dostal loni od koncernu Agrofert jeho dřívější majitel, premiér Andrej Babiš (ANO), jako dividendu po zdanění. Premiér to řekl serveru iDNES.cz. Babiš uvedl, že koncern dividendu zdanil a že kdyby firmu převedl do ciziny, stát z vyplacených miliard nedostane nic. Dividendu dostal předtím, než kvůli zákonu o střetu zájmů letos v únoru vložil akcie Agrofertu do svěřenského fondu RSVP Trust. Agrofert měl v roce 2024 zisk 7,1 miliardy korun a loni 2,2 miliardy.
12:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Novým ředitelem ÚVN je vojenský lékař Luděk Hána

Novým ředitelem Ústřední vojenské nemocnice v Praze (ÚVN) se stal vojenský lékař Luděk Hána. K prvnímu červenci ho do funkce jmenoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), uvedlo ministerstvo obrany (MO). Hána vystřídá po dvou letech Václava Masopusta, který požádal o převelení na jiné služební místo.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled