Praha - Vláda dnes posvětila možnost, aby byl do české ústavy přidán článek o tom, že prezident je volen v přímých volbách lidem. Přesné podmínky, jak bude prezident volen, by měl určit až další volební zákon poté, co přímou volbu prezidenta schválí Senát a Poslanecká sněmovna.
Vláda také navrhla, aby kandidáta do funkce prezidenta směl navrhnout každý občan starší 18 let. Jeho návrh by však musel získat podporu petice s 20 000 podpisy českých občanů. Návrh na nového prezidenta by také mohla dát dvacítka poslanců či deset senátorů.
Jak konkrétně by se hlavu státu volila, by pak určil speciální doplňkový zákon. Jenže právě toto rozdělení se nelíbí opozici a bez ní změna ústavy nemá šanci. „To bychom kupovali zajíce v pytli, potřebujeme znát ten prováděcí zákon, protože ten je rozhodující,“ prohlásil místopředseda komunistů Jiří Dolejš. Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek se zase nechal slyšet, že by ČSSD byla pro opačný postup - nejdřív dojednat zákon a pak teprve změnit v ústavě ono slovo nepřímá volba na přímá volba.
I kdyby ale nakonec změna ústavy prošla, najít shodu na doplňkovém zákonu se zdá nemožné i uvnitř vládní koalice. „Nejlepší metoda je nepochybně ten britský model. To znamená jednokolová volba, ten kdo získá nejvíc, tak bere vše,“ řekl ministr průmyslu Martin Říman (ODS). „Tak určitě dvoukolová, určitě bychom měli problém s tou jednokolovou,“ prohlásila ministryně obrany Vlasta Parkanová. Zelení pak podle ministra školství Ondřeje Lišky dávají přednost dvoukolovému systému.
Sehnat dostatek hlasů nebude jednoduché
Na doplňkovém zákonu, který by určil, jak přesně si lidé budou volit prezidenta, se musí shodnout obě komory Parlamentu. To znamená, že Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat Senát. Ke schválení změny ústavy je třeba získat třípětinovou většinu v obou parlamentních komorách. Ve sněmovně již řadu měsíců leží sociálnědemokratická verze návrhu na zavedení přímé volby.
Většina veřejnosti si sice podle průzkumů přeje lidové hlasování o prezidentovi, strany se ale dosud neshodly na tom, zda tuto změnu ústavy provést a jak přesně by měla volební procedura vypadat.
Vypracováním předlohy zákona o přímé volbě prezidenta pověřila vláda ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila. Koalice v otázce případného způsobu přímé volby ani v tom, zda má mít nově volený prezident i jiné kompetence než nyní, není jednotná. Lidovci a zelení by si ji přáli, ODS je rozpolcena. Část si podle předsedy ODS Topolánka myslí, že by to bylo pozitivní nebo neutrální, část je toho názoru, že „co funguje, není třeba měnit“.
3 varianty pro případnou přímou volbu hlavy státu
První varianta počítá s jednokolovým systémem volby, kdy vítězí kandidát s největším počtem hlasů. V případě, že nastane mezi kandidáty rovnost hlasů, koná se opakovaná volba. Nastane-li tato situace podruhé, rozhodne mezi kandidáty los.
Druhá varianta počítá s klasickou dvoukolovou verzí, kdy do druhé volby postupují dva nejúspěšnější kandidáti, pokud v prvním kole nikdo nezíská nadpoloviční většinu. Tak se teď volí do Senátu.
Třetí variantou je takzvaná francouzská. Do druhého kola by podle ní v případě prvního kola bez vítěze s nadpolovičním počtem hlasů postoupili všichni kandidáti, kteří by získali víc než 12,5 procenta.
