Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková nehodlá složit služební slib. Materiál ministerstva vnitra, který v pondělí pravděpodobně projedná vláda, ale uvádí, že předsedkyně ERÚ musí služební slib složit do 1. března 2016. Vitásková chce další kroky konzultovat s prezidentem Milošem Zemanem i zástupci evropských energetických organizací. Pokud by šéfka ERÚ skutečně pod služební zákon přešla, nemohla by fakticky funkci vykonávat. Čelí totiž obžalobě a obvinění. Policie ji totiž navrhla obžalovat z porušení povinnosti při správě majetku a zneužití pravomoci. Vitásková obvinění považuje za účelové, odejít odmítá.
„Služební slib určitě nesložím, byla jsem jmenována podle energetického zákona. Při listopadovém jednání s prezidentem a ministrem průmyslu bylo panem ministrem jasně slíbeno, že dokončím svoje funkční období mimo služební zákon,“ řekla Vitásková.
Právě se Zemanem, jenž by předsedkyni ERÚ mohl odvolat na návrh vlády, a zástupci evropských energetických organizací chce Vitásková další svoje kroky konzultovat.
„Ta věc je nová. Určitě si také nechám udělat právní analýzu, protože se to týká celého vedení ERÚ,“ uvedla Vitásková. To, že by byla podřízena služebnímu zákonu, považuje za nezákonné jak z hlediska českého, tak evropského práva.
Prezident Vitáskovou neodvolá
Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka by Vitásková, aby spadala do gesce služebního zákona, musela služební slib složit. „A pokud onen služební slib nesloží, pod tuto gesci nebude spadat. A v takovém případě platí to, co řekl pan prezident již před časem, že paní předsedkyni neodvolá,“ poznamenal Ovčáček.
Jiná situace by podle něj nastala složením služebního slibu, kdy by Vitásková spadala pod služební zákon, „který má svá pravidla“, řekl. O případné schůzce Zemana se šéfkou ERÚ Ovčáček zatím žádné informace nemá. Očekává, že se Vitásková na Hrad obrátí v příštích dnech.
Vitásková měla ve funkci zůstat do července 2017 - poslanci ale úpravu zatím neschválili
Nesoulad mezi služebním a energetickým zákonem je ve vedení ERÚ od začátku letošního roku. Úpravu energetického zákona, která by měla potvrdit, že Vitásková zůstane ve funkci až do konce července příštího roku, poslanci zatím neschválili. Ve třetím čtení ji mají projednat tento měsíc. Podle ministerstva vnitra už ale úprava na situaci nic nezmění.
„Vzhledem k tomu, že novela zákona o státní službě nabyla účinnosti dne 1. ledna 2016, není již možné ustanovení o účinnosti upravovat. Návrh by tedy musel být přepracován,“ uvádí v materiálu pro vládu ministerstvo vnitra.
MPO: Novela energetického zákona se musí vrátit do druhého čtení
Stejnou věc potvrdilo také ministerstvo průmyslu, které novelu předložilo. „V takovéto situaci je novela energetického zákona nehlasovatelná, bude nutné ji vrátit do druhého čtení a přepracovat tak, aby byla pro další projednávání průchozí,“ uvedl mluvčí resortu František Kotrba.
„Dostali jsme se do situace konfliktu dvou zákonů, který bude muset v krajním případě řešit Správní nebo Ústavní soud,“ dodal.
Sobotka: Cílem je samostatné postavení ERÚ
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ve středu uvedl, že o osudu Vitáskové vláda rozhodovat nebude, protože jí to nepřísluší, a je pouze nutné sladit legislativu. Cílovým stavem podle něj má být samostatné postavení ERÚ.
„ERÚ by podobně jako některé další nezávislé státní úřady neměly být podřízeny zákonu o státní službě - to je cílový stav, o který vláda usiluje,“ uvedl tehdy Sobotka.
Policie Vitáskovou navrhla obžalovat kvůli jmenování Vesecké
Policie v pátek Vitáskovou navrhla obžalovat z porušení povinnosti při správě majetku a zneužití pravomoci. Důvodem je jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké do nově vytvořené funkce místopředsedkyně úřadu.
Na policejním webu to oznámil mluvčí protikorupčního útvaru Jaroslav Ibehej. Státu podle detektivů vznikla kvůli vyplácení platu Vesecké škoda přes milion korun. Vesecká už ve funkci není.
Policie: Jmenování Vesecké bylo v rozporu s energetickým zákonem
Vitásková jmenovala někdejší nejvyšší státní zástupkyni v roce 2014 do nově vytvořené funkce místopředsedkyně ERÚ. Podle policie to ale bylo v rozporu s energetickým zákonem.
„Renata Vesecká nesplnila zákonem stanovenou podmínku pro výkon funkce místopředsedkyně ERÚ - uloženou povinnost mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, a z toho tři roky v řídící nebo vedoucí funkci,“ sdělil Ibehej.
Šéfka úřadu tak podle policie zneužila pravomoc úřední osoby a porušila povinnost při správě cizího majetku. Škoda, způsobená státu úhradami platu Vesecké a povinných odvodů za zaměstnance, činí 1 056 033 korun, oznámil mluvčí detektivů.
Obžalobu Vitáskové navrhli kriminalisté ve čtvrtek, spis si už převzal dozorující státní zástupce Kamil Špelda z Okresního státního zastupitelství v Jihlavě. Stíhání Vitáskové je vedeno na svobodě.
Státní zástupce hodlá rozhodnout do 14 dnů. Rozhodnutí podle něj může mít podobu podání obžaloby, vrácení věci policii k došetření nebo i zastavení trestního stíhání.
ERÚ i Vitásková v minulosti několikrát uvedly, že Vesecká podmínku splňuje, protože se zabývala kauzami souvisejícími s energetikou. „Rozhodnutí jsem ještě neobdržela. Nadále věc považuji za účelovou a nesmyslnou, budu se proti ní bránit u soudu, řekla Vitásková v reakci na páteční oznámení policie.
Chvojka: Nemělo by jít o trestní stíhání, maximálně o pracovně-právní spor
Mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka označil ve vysílání ČT24 obvinění předsedkyně za směšné - nezakládá se podle něj na reálných podkladech. „Státní zástupce de facto dovozuje, že paní předsedkyně se s paní Veseckou dohodla, že okradou stát o plat paní Vesecké, ale paní Vesecká normálně chodila do práce, svoji práci odváděla,“ uvedl Chvojka.
Doplnil, že podle názoru ERÚ by se měl vést pracovně právní a správní spor o to, zda paní Vesecká měla nebo neměla kvalifikaci na to, aby úřad mohla zastávat. „Podle našeho názoru tu kvalifikaci měla naprosto jasnou. A praxi měla více než dostatečnou. Ale nemělo by se to stát předmětem trestního stíhání, ale maximálně nějakého pracovně-právního sporu,“ řekl Chvojka.
Policisté loni v květnu zasahovali v pobočkách ERÚ. Hledali mimo jiné právě jmenovací dekret Vesecké, z kanceláří si ale odnesli také data z počítačů či různé listiny. Úřad policistům dekret vydal, Vitásková pak počínání státního zástupce Špeldy označila za šikanu.
Podobně reagovala i Vesecká, podle níž byl zásah fraškou. ERÚ a Vitásková na konci července podaly proti postupu policie ústavní stížnost a Vitásková podala také stížnost proti svému stíhání v případu.
Vitásková je obžalovaná v kauze solárních elektráren v Chomutově
Předsedkyně ERÚ už čelí spolu s dalšími devíti lidmi obžalobě v jiném případu, který projednává brněnský krajský soud. Podle obžaloby se dopustila zneužití pravomoci v souvislosti s výstavbou dvou solárních elektráren v Chomutově, které údajně dostaly od ERÚ povolení k provozu za sporných okolností. Vitásková u soudu popřela, že má s údajnými podvody cokoli společného.
