Laboratoře v Česku během středy odhalily 151 nových případů nemoci covid-19. Počty nakažených začaly v mezitýdenním srovnání výrazněji narůstat tento týden. Stouplo i reprodukční číslo, které udává průměrný počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného. Aktuálně je jeho hodnota 1,2. Vyšší bylo naposledy na konci února. Zhoršenou situací se večer bude mimořádně zabývala vláda, zrušila uznávání očkování již po první ze dvou dávek a zpřísnila pravidla pro příjezdy zahraničí. Od čtvrtka začíná platit pro cestování takzvaný evropský covidový pas.
Koronavirus - červenec
- 21:53
Vietnam o další dva týdny prodlouží opatření, která byla přijata s cílem zastavit šíření koronaviru v hospodářské metropoli Ho Či Minově Městě a v dalších 18 městech a provinciích na jihu země. Přísná omezení pohybu měla původně skončit v neděli 1. srpna.
- 18:44
Lékař Vlastimil Voráček, který měl jako první z členů české výpravy po příletu na OH pozitivní test na covid, po opuštění izolace už z Tokia odletěl.
- 18:36
Vyšetřování průběhu charterového letu na OH, po němž byli někteří členové výpravy pozitivní na covid, neodhalilo podle ČOV žádné systémové pochybení.
Počet nakažených za uplynulých sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel stoupl ke čtvrtku na 7,6 z předchozích 7,1. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví. Počty nových případů koronaviru začaly v mezitýdenním srovnání výrazněji stoupat v tomto týdnu. V pondělí testy odhalily o třetinu víc případů než před týdnem, v úterý pak téměř o polovinu, stejně jako ve středu.
Z hlediska takzvaného incidenčního čísla, tedy počtu potvrzených případů nákazy v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní, je na tom už několik dní nejhůře Praha. K čtvrtku tam incidenční číslo stouplo na 25 nakažených na 100 tisíc obyvatel z předchozích 21. Ve všech ostatních krajích je incidenční číslo nižší než deset.
Od loňského začátku epidemie se koronavirus potvrdil u 1 667 435 lidí, přes 98 procent z nich se vyléčilo a 30 304 s potvrzeným onemocněním covid-19 zemřelo. V nemocnicích je nyní s covidem 59 lidí, zhruba o dvacítku méně než před týdnem. Ve vážném stavu bylo ve středu 11 pacientů, stejně jako před týdnem.
Od začátku vakcinace v prosinci podali zdravotníci v Česku přes osm milionů dávek očkovací látky. Ukončené očkování má více než tři miliony lidí. Ve středu zdravotníci očkovali 112 244 lidí, zhruba o tisícovku méně než před týdnem. Od 1. července se k očkování proti covidu mohou registrovat i děti ve věku 12 až 15 let. Během prvních dvanácti hodin jich tuto možnost využilo více než 25 tisíc. V této věkové skupině žije v Česku asi 456 500 osob.
Odpoledne převzal premiér Andrej Babiš (ANO) před Národním očkovacím centrem v pražské hale O2 universum sto tisíc dávek vakcíny Pfizer/BioNTech od maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Již dříve převzal více než dalších 40 tisíc dávek. Maďarsko Česku vakcíny půjčilo.
Vakcíny v dubnu České republice slíbily Slovinsko, Rakousko a Maďarsko. Na jejich přeposlání se země domluvily poté, co Česko nesouhlasilo s kompromisem o rozdělení dodatečných deseti milionů dávek v Evropské unii. Česko kvůli tomu dostalo méně vakcíny, než kdyby s kompromisem vyslovilo souhlas.
Od začátku epidemie covidu-19 do konce letošního května zaznamenali odborníci 1982 případů, kdy se lidé nakazili opakovaně a v obou případech měli příznaky onemocnění. Frekvence výskytu je nadále velmi nízká, dosahuje méně než 0,5 procenta z počtu nakažených lidí k danému období. Informoval o tom Státní zdravotní ústav (SZÚ). Od poslední zprávy, kterou SZÚ vydal v polovině dubna, počet opakovaných infekcí vzrostl asi o 450.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek ve středu řekl, že koronavirus se v Česku nyní šíří zejména v Praze mezi mladými lidmi od 16 do 29 let. Praha je podle něj jako minulé léto předskokanem dalších změn. Šíření mezi mladými lidmi má podle Duška vztah k jejich životními stylu a zdůvodňuje ho i malou proočkovaností.
Kvůli vývoji epidemie covidu-19 se mimořádně sešla vláda. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) prosadil, aby lidé očkovaní jen jednou dávkou vakcíny museli k prokázání bezinfekčnosti předložit negativní test. Povinné bude pro lidi bez dokončeného očkování testování i po příjezdu ze zahraničí.
Od čtvrtka vstoupil v platnost takzvaný evropský covidový pas. Povinně ho musí akceptovat všechny státy sedmadvacítky, budou však moci stanovit pro jejich majitele omezení například v podobě karantény v případě, že počet nakažených začne opět stoupat.
Školu nelze žalovat kvůli zastavené prezenční výuce v nouzovém stavu
Ve čtvrtek se také Nejvyšší správní soud (NSS) zabýval jedním z protiepidemických opatření. Rozhodl, že pokud vláda krizovým opatřením za nouzového stavu zastaví prezenční výuku, nelze žalovat školu a domáhat se ochrany před nezákonným zásahem. Škola totiž není původcem zásahu, plní jen to, co jí exekutiva nařizuje, rozhodl rozšířený senát.
Soud tím vyřešil nejasnost spjatou s přezkoumáváním krizových opatření. Zároveň z rozhodnutí plyne, že rodiny prakticky nemají proti komu podat zásahovou žalobu a účinně se domáhat práva na vzdělání. Jediný, kdo může krizová opatření jako podzákonné právní předpisy zvláštní povahy přezkoumávat, je Ústavní soud, ovšem jen v obecné rovině a z podnětu určitých skupin navrhovatelů, poslanců a senátorů.
Rozšířený senát připustil, že zvolený výklad nepřispívá k ochraně individuálních práv v době pandemie. Ponechává v nouzovém stavu velký prostor pro exekutivní normotvorbu. Justice si ale nemůže brát pravomoc, kterou ze zákona nemá, a to ani v zájmu „vyššího dobra“. „Expanzivní výklad soudních pravomocí by nepřispěl k ochraně zákonnosti a hodnot právního státu, ale naopak k erozi těchto hodnot a k právní anarchii,“ stojí v odůvodnění.
Rozhodnutí NSS je dostupné na úřední desce a navazuje na spor započatý loni na podzim. Rodina z Prahy dostala ze školy informaci o jejím uzavření a podala zásahovou žalobu. Městský soud ji omítnul s tím, že škola není orgán veřejné správy. Zhruba v té době ale osmý senát NSS doporučoval právě tuto obranu. Žaloby měla podle osmého senátu směřovat proti konkrétním zásahům, v případně přerušení prezenčního vzdělávání šlo o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem dané základní školy. Rozšířený senát se nyní od tohoto právního názoru odchýlil.
Omezení restaurací a hotelů bylo podle soudu špatně
Nejvyšší správní soud se vyjádřil také k omezení stravovacích a ubytovacích služeb. Konkrétně rozhodoval o mimořádném opatření ministerstva zdravotnictví, které bylo účinné od 3. května a během pár dnů se několikrát měnilo. Soud zdůraznil, že mimořádná opatření musí být srozumitelná, soudržná i dobře odůvodněná a že se vzhledem k výrazným dopadům nesmí stát „novou normalitou“.
Soud upozornil, že stát může podle pandemického zákona regulovat pouze obchodní a výrobní provozovny, nikoliv provozovny, které poskytují služby, jako jsou restaurace. Výslovně nereguluje ani ubytování. Plošně je omezit podle NSS nelze ani podle zákona o ochraně veřejného zdraví, který slouží spíše k lokálním a časově omezeným zásahům, kdy je potřeba zabránit kontaktu lidí podezřelých z nákazy s ostatními.
„Rozsah možností zakazovat, přikazovat či omezovat, kontrolovat a vynucovat sankcemi je nebývalý. Právě pro jejich povahu mohou být používána jen na nezbytnou dobu a v nezbytném (osobním, územním, sektorovém) rozsahu,“ uvedl soudce Josef Baxa.
Opatření mají být rozumná, srozumitelná, jednoznačná, stálá – jen tehdy budou také přesvědčivá, respektovaná a nezpochybňovaná. „Regulace, která je prakticky plošná a zároveň pro mnohé citelná, musí tyto vlastnosti mít jednoduše proto, aby většina adresátů ji přijala a řídila se jí. Regulaci tohoto typu a rozsahu totiž nelze ani plošně zkontrolovat, ani vynutit,“ doplnil Baxa.
