V rozpočtu navrhli poslanci přes sto přesunů. Které návrhy uspějí, ukáže třetí čtení před koncem listopadu

3 minuty
UDÁLOSTI: Vládní koalice se dohodla na přesunech mezi kapitolami rozpočtu na příští rok ve výši zhruba 150 milionů korun
Zdroj: ČT24

Státní rozpočet na příští rok má za sebou druhé čtení. Přestože si poslanci odsouhlasili, že mohou jednat až do rána a jednání o rozpočtu se rozjíždělo zdlouhavě, nakonec skončili již před devátou večer. Vystoupilo na čtyřicet řečníků, kteří přednesli přes sto pozměňovacích návrhů. Většina z nich jsou návrhy opoziční, a přestože se někteří opoziční poslanci snažili přemluvit koaliční většinu k jejich podpoře, zřejmě se jí nedočkají. Zákonodárci z vládních stran podpoří pouze to, na čem se koalice shodla, jako je zvýšení příspěvků pro některé organizace nebo pro Digitální informační agenturu.

Na začátku druhého čtení státního rozpočtu vystoupil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jak ale předeslal, jeho úvodní slovo bylo velmi stručné. Shrnul základní parametry rozpočtu, které poslanci schválili v prvním čtení. Příjmy mají být 1,94 bilionu korun, výdaje 2,19 bilionu, schodek tedy bude 252miliardový. Stanjura doplnil, že v rozpočtové rezervě nezbytně musí zůstat alespoň 6,6 miliardy, přičemž vláda navrhla dvanáctimiliardovou rezervu.

Po ministrovi se souhlasným stanoviskem vystoupil předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). Rozpočtový výbor nežádá větší změny, podpořil pouze návrh zemědělského výboru, který chce přesunout 1,1 miliardy korun z peněz na rozvoj venkova na podporu vodního hospodářství. Pak přišel již na řadu místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček jako první, kdo začal přednášet pozměňovací návrhy.

Po něm vystoupila také předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová a předseda SPD Tomio Okamura, kteří ale ve svých projevech hlavně kritizovali vládu. Schillerové se nelíbí, že v návrhu rozpočtu rostou provozní výdaje státu, Okamurovi v něm chybí pomoc občanům a firmám s drahými energiemi, zároveň hovořil o „astronomickém schodku“, přičemž nečeká, že se vládě podaří schválenou výši deficitu dodržet.

Opozice chce vzít peníze z povolenek a odvodů do EU

Změny navržené ve druhém čtení nemohou již měnit základní parametry rozpočtu schválené v prvním čtení, stále je ale možné přesouvat peníze mezi resorty. Většina poslanců, kteří se přihlásili se svými návrhy, jsou z opozice. Havlíček především přišel s požadavkem, aby stát dál hradil příspěvky na obnovitelné zdroje energie.

„Stát má zdroje, kterými může toto pokrýt. Má zdroje z windfall tax, má vyšší příjmy (…) z nadměrných cen energií – má příjmy z DPH. Protože energie jsou ve vyšších cenách, tak logicky z toho DPH něco vypadne. A samozřejmě – a to je důležité – má vyšší příjmy z emisních povolenek,“ míní Havlíček.

Opoziční ANO i SPD volají také po dotování cen energií. „Jestliže se regulovaná složka, která tvoří 30 procent z celkové ceny energií, zvedne o 71 procent, zasáhne to všechny – domácnosti i firmy,“ uvedla Schillerová. SPD by chtěla peníze na dotování cen energií získat tak, že Česko nezaplatí část odvodů do Evropské unie. Peníze by chtěli opoziční politici získat také například zkrácením příspěvků mezinárodním organizacím nebo odebráním miliard vyčleněných na pořízení stíhaček F-35.

Kromě konkrétních návrhů a odůvodnění zněla při vystoupeních některých opozičních poslanců i obecná kritika vlády, občas i výzvy k odstoupení. K tomu kabinet vyzval například Jan Hrnčíř (SPD) s tím, že by tak ministři udělali „to nejlepší, co byste udělat mohli“. Koalice dala nicméně předem najevo, že přání opozičních poslanců nevyslyší – nejen jejich volání po odstoupení, ale ani jejich pozměňovací návrhy. 

Ve středu zaznělo ve sněmovně přes sto návrhů na přesuny peněz v rozpočtu celkem za 209 miliard korun. Šanci, že projdou, mají hlavně ty, které přišly od koaličních politiků a mezi pěti vládními stranami je na nich shoda. Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek přednesl společné návrhy poslanců všech koaličních stran.

Chtějí mimo jiné přidat peníze Digitální informační agentuře, podle Michálka jsou potřeba, „abychom zvládli práci v této důležité instituci nastartovat“. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) by také chtěl, aby se v jeho resortu přesunulo celkem 480 milionů korun. Více by chtěl dát na podporu bydlení, cestovního ruchu v regionech a rozvoj hospodářsky a sociálně ohrožených území. 

Podle koaliční dohody by mělo jít dvanáct milionů korun na podporu sedmi organizací, které se zabývají připomínáním demokratických tradic. Jsou to peníze, které chtěla vláda organizacím původně seškrtat. Nejvíce (šest milionů) dostane Česká obec legionářská. Nově se koalice dohodla – a Michálek ve středu načetl – také na tom, že stát přidá přes sto milionů na opravu pevnostních měst Terezín a Josefov. „Povedlo se udělat dohodu s kraji o spoluúčasti krajů,“ upřesnil ministr Stanjura s tím, že celková dotace bude 120milionová.

Koaliční poslanci navrhli ještě menší přesuny v kapitole ministerstva průmyslu a obchodu, kde by měly jít dodatečné peníze na podporu malých prodejen na venkově, podporu Národní galerie penězi z vládní rozpočtové rezervy, přesun dalších peněz z rezervy na program obnovy a rozvoje zejména malých sídel nebo na digitalizaci fotoarchivu Národní knihovny.

Druhé čtení rozpočtu poslancům nakonec zabralo necelých šest hodin. Začalo po třetí odpoledne, hotové bylo před devátou večer. Zprvu se ovšem zdálo, že by mohli k jednání využít i noční hodiny – měli schváleno, že mohou pokračovat nejen po 19., ale i 21. a 24. hodině. Po dlouhých projevech některých řečníků s přednostním právem se ale začala vystoupení zkracovat. Zbyněk Stanjura v závěrečné řeči poznamenal, že „naprostá většina vystoupení přesně odpovídala tomu, čemu má sloužit druhé čtení státního rozpočtu, tedy představení a odůvodnění pozměňovacích návrhů“.

Sněmovna vzala na vědomí závěrečný účet z loňska

Ještě před druhým čtením rozpočtu vzali poslanci na vědomí státní závěrečný účet z loňska. Jeho součástí je schodek 360,4 miliardy korun – při příjmech 1,624 bilionu a výdajích 1,985 bilionu. Závěrečný účet dále zahrnuje 33miliardový přebytek hospodaření samosprávných celků, či stav finančních aktiv a pasiv České republiky ke konci minulého roku (267,6 miliardy ku 2,975 bilionu).

Sněmovna zároveň odsouhlasila, že se schodek vypořádá zvýšením státního dluhu o 345 miliard korun a snížením stavu na účtech státních aktiv o 15,4 miliardy.

Státní rozpočet se v Poslanecké sněmovně schvaluje tradičně ve třech čteních. Od schvalování běžných zákonů se proces liší tím, že již v prvním čtení je třeba odsouhlasit základní parametry. Po třetím čtení, které je v plánu na 29. listopadu, půjde rozpočet rovnou na Pražský hrad pro podpis prezidenta – Senát se k rozpočtu nevyjadřuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

HDP letos vzroste o 2,3 procenta, odhaduje ministerstvo financí

Česká ekonomika podle makroekonomické prognózy ministerstva financí v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) nicméně resort zhoršil proti listopadovému odhadu činícímu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechal na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval, že tuzemský hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.
11:41Aktualizovánopřed 32 mminutami

Desítky tisíc lidí dosáhly ochranného limitu u lékových doplatků

Přes 116 tisíc lidí už letos dosáhlo ochranného limitu u takzvaných započitatelných doplatků za medikamenty. Lékárny jim je proto automaticky přestaly účtovat. Ještě loni přitom pacienti museli na vrácení peněz od pojišťovny čekat. Ročně přesáhne ochranný limit přes milion lidí, nejčastěji to jsou senioři nad 70 let.
před 44 mminutami

Ministerstvo kultury zařadilo českou pivní kulturu na seznam nehmotného dědictví

Pivní kultura v České republice se dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO. Pivní kulturu do seznamu zařadilo ministerstvo kultury. Ve čtvrtek o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS) a zápis stvrdil předáním pamětního listu zástupcům pivovarníků. V Česku je přes 550 pivovarů, pivovarnický sektor zaměstnává zhruba 65 tisíc lidí a za rok 2023 přinesl na daních do státního rozpočtu 29 miliard korun.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poslanci podpořili návrh na rychlejší výstavbu paroplynových elektráren

Poslanci podpořili poslanecký návrh, který má přispět k rychlejší stavbě paroplynových elektráren. Má zajistit dost elektřiny při útlumu uhlí. Projednávání zákona o digitální ekonomice sněmovna přerušila do další schůze. Na programu byly rovněž pravidelné interpelace na členy vlády.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za stíhání dostala úřednice odškodné 157 tisíc, chtěla přitom miliony

Za stíhání kvůli vydání osvědčení o československém občanství pro Josefinu Czerninovou dostala úřednice Ivana Odarčenková od státu odškodné 157 tisíc korun. České televizi informaci potvrdily mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 a ministerstva spravedlnosti. Úřednice za desetileté stíhání požadovala odškodné téměř devět milionů korun. Loni ji soudy pravomocně osvobodily.
před 8 hhodinami

Na víkend se vrátí zima. Místy bude sněžit, v pátek hrozí i ledovka

Během čtvrtka budou teploty v Česku stoupat ještě k deseti stupňům Celsia. Na víkend se ale vrátí zima, i přes den bude jen těsně nad nulou a hlavně v neděli bude místy sněžit. Nebe bude dál převážně oblačné, maximálně polojasné. V noci bude mrznout, může se tvořit náledí, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ve východní polovině Čech se navíc může v pátek ráno tvořit slabá ledovka.
08:27Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zdá se mi, že sociální sítě rozbíjejí společnost, říká historik Placák

Křišťálové srdce je cena Václava Bendy, kterou Ústav pro studium totalitních režimů tento týden udělil za boj proti komunistické diktatuře třeba Václavu Havlovi a Petru Pithartovi. Jedním z oceněných je i historik, spisovatel, publicista a spoluorganizátor Palachova týdne Petr Placák, podle kterého jsou velkým problémem současnosti sociální sítě, které využívají různé „zločinné režimy“. „Především tedy fašistický režim v Kremlu. Myslím si, že ten sociální sítě hodně využívá k tomu, aby západní společnost rozbil,“ řekl ve středečních Událostech, komentářích.
před 11 hhodinami

Škoda v kauze česko-ukrajinského gangu falešných bankéřů přesáhla sto milionů korun

Škoda v případu česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů vzrostla na více než sto milionů korun. Policie stíhání u 20 podezřelých rozšířila o dalších téměř 350 skutků, oznámila mluvčí hradecké policie Iva Kormošová. Dosud strážci zákona uváděli, že škoda by mohla být v desítkách milionů korun.
před 11 hhodinami
Načítání...