Státní rozpočet na příští rok má za sebou druhé čtení. Přestože si poslanci odsouhlasili, že mohou jednat až do rána a jednání o rozpočtu se rozjíždělo zdlouhavě, nakonec skončili již před devátou večer. Vystoupilo na čtyřicet řečníků, kteří přednesli přes sto pozměňovacích návrhů. Většina z nich jsou návrhy opoziční, a přestože se někteří opoziční poslanci snažili přemluvit koaliční většinu k jejich podpoře, zřejmě se jí nedočkají. Zákonodárci z vládních stran podpoří pouze to, na čem se koalice shodla, jako je zvýšení příspěvků pro některé organizace nebo pro Digitální informační agenturu.
V rozpočtu navrhli poslanci přes sto přesunů. Které návrhy uspějí, ukáže třetí čtení před koncem listopadu
3 minuty
UDÁLOSTI: Vládní koalice se dohodla na přesunech mezi kapitolami rozpočtu na příští rok ve výši zhruba 150 milionů korun
Na začátku druhého čtení státního rozpočtu vystoupil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), jak ale předeslal, jeho úvodní slovo bylo velmi stručné. Shrnul základní parametry rozpočtu, které poslanci schválili v prvním čtení. Příjmy mají být 1,94 bilionu korun, výdaje 2,19 bilionu, schodek tedy bude 252miliardový. Stanjura doplnil, že v rozpočtové rezervě nezbytně musí zůstat alespoň 6,6 miliardy, přičemž vláda navrhla dvanáctimiliardovou rezervu.
Po ministrovi se souhlasným stanoviskem vystoupil předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN). Rozpočtový výbor nežádá větší změny, podpořil pouze návrh zemědělského výboru, který chce přesunout 1,1 miliardy korun z peněz na rozvoj venkova na podporu vodního hospodářství. Pak přišel již na řadu místopředseda opozičního ANO Karel Havlíček jako první, kdo začal přednášet pozměňovací návrhy.
Po něm vystoupila také předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová a předseda SPD Tomio Okamura, kteří ale ve svých projevech hlavně kritizovali vládu. Schillerové se nelíbí, že v návrhu rozpočtu rostou provozní výdaje státu, Okamurovi v něm chybí pomoc občanům a firmám s drahými energiemi, zároveň hovořil o „astronomickém schodku“, přičemž nečeká, že se vládě podaří schválenou výši deficitu dodržet.
Opozice chce vzít peníze z povolenek a odvodů do EU
Změny navržené ve druhém čtení nemohou již měnit základní parametry rozpočtu schválené v prvním čtení, stále je ale možné přesouvat peníze mezi resorty. Většina poslanců, kteří se přihlásili se svými návrhy, jsou z opozice. Havlíček především přišel s požadavkem, aby stát dál hradil příspěvky na obnovitelné zdroje energie.
„Stát má zdroje, kterými může toto pokrýt. Má zdroje z windfall tax, má vyšší příjmy (…) z nadměrných cen energií – má příjmy z DPH. Protože energie jsou ve vyšších cenách, tak logicky z toho DPH něco vypadne. A samozřejmě – a to je důležité – má vyšší příjmy z emisních povolenek,“ míní Havlíček.
Opoziční ANO i SPD volají také po dotování cen energií. „Jestliže se regulovaná složka, která tvoří 30 procent z celkové ceny energií, zvedne o 71 procent, zasáhne to všechny – domácnosti i firmy,“ uvedla Schillerová. SPD by chtěla peníze na dotování cen energií získat tak, že Česko nezaplatí část odvodů do Evropské unie. Peníze by chtěli opoziční politici získat také například zkrácením příspěvků mezinárodním organizacím nebo odebráním miliard vyčleněných na pořízení stíhaček F-35.
Kromě konkrétních návrhů a odůvodnění zněla při vystoupeních některých opozičních poslanců i obecná kritika vlády, občas i výzvy k odstoupení. K tomu kabinet vyzval například Jan Hrnčíř (SPD) s tím, že by tak ministři udělali „to nejlepší, co byste udělat mohli“. Koalice dala nicméně předem najevo, že přání opozičních poslanců nevyslyší – nejen jejich volání po odstoupení, ale ani jejich pozměňovací návrhy.
Ve středu zaznělo ve sněmovně přes sto návrhů na přesuny peněz v rozpočtu celkem za 209 miliard korun. Šanci, že projdou, mají hlavně ty, které přišly od koaličních politiků a mezi pěti vládními stranami je na nich shoda. Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek přednesl společné návrhy poslanců všech koaličních stran.
Chtějí mimo jiné přidat peníze Digitální informační agentuře, podle Michálka jsou potřeba, „abychom zvládli práci v této důležité instituci nastartovat“. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) by také chtěl, aby se v jeho resortu přesunulo celkem 480 milionů korun. Více by chtěl dát na podporu bydlení, cestovního ruchu v regionech a rozvoj hospodářsky a sociálně ohrožených území.
Podle koaliční dohody by mělo jít dvanáct milionů korun na podporu sedmi organizací, které se zabývají připomínáním demokratických tradic. Jsou to peníze, které chtěla vláda organizacím původně seškrtat. Nejvíce (šest milionů) dostane Česká obec legionářská. Nově se koalice dohodla – a Michálek ve středu načetl – také na tom, že stát přidá přes sto milionů na opravu pevnostních měst Terezín a Josefov. „Povedlo se udělat dohodu s kraji o spoluúčasti krajů,“ upřesnil ministr Stanjura s tím, že celková dotace bude 120milionová.
Koaliční poslanci navrhli ještě menší přesuny v kapitole ministerstva průmyslu a obchodu, kde by měly jít dodatečné peníze na podporu malých prodejen na venkově, podporu Národní galerie penězi z vládní rozpočtové rezervy, přesun dalších peněz z rezervy na program obnovy a rozvoje zejména malých sídel nebo na digitalizaci fotoarchivu Národní knihovny.
Druhé čtení rozpočtu poslancům nakonec zabralo necelých šest hodin. Začalo po třetí odpoledne, hotové bylo před devátou večer. Zprvu se ovšem zdálo, že by mohli k jednání využít i noční hodiny – měli schváleno, že mohou pokračovat nejen po 19., ale i 21. a 24. hodině. Po dlouhých projevech některých řečníků s přednostním právem se ale začala vystoupení zkracovat. Zbyněk Stanjura v závěrečné řeči poznamenal, že „naprostá většina vystoupení přesně odpovídala tomu, čemu má sloužit druhé čtení státního rozpočtu, tedy představení a odůvodnění pozměňovacích návrhů“.
Sněmovna vzala na vědomí závěrečný účet z loňska
Ještě před druhým čtením rozpočtu vzali poslanci na vědomí státní závěrečný účet z loňska. Jeho součástí je schodek 360,4 miliardy korun – při příjmech 1,624 bilionu a výdajích 1,985 bilionu. Závěrečný účet dále zahrnuje 33miliardový přebytek hospodaření samosprávných celků, či stav finančních aktiv a pasiv České republiky ke konci minulého roku (267,6 miliardy ku 2,975 bilionu).
Sněmovna zároveň odsouhlasila, že se schodek vypořádá zvýšením státního dluhu o 345 miliard korun a snížením stavu na účtech státních aktiv o 15,4 miliardy.
Státní rozpočet se v Poslanecké sněmovně schvaluje tradičně ve třech čteních. Od schvalování běžných zákonů se proces liší tím, že již v prvním čtení je třeba odsouhlasit základní parametry. Po třetím čtení, které je v plánu na 29. listopadu, půjde rozpočet rovnou na Pražský hrad pro podpis prezidenta – Senát se k rozpočtu nevyjadřuje.
